Snímek Dokonalý trik (The Prestige) patří k určujícím filmům Christophera Nolana. Promyšlená vyprávěcí konstrukce stojí na vzájemných paralelách postav a motivů, přičemž je sama o sobě kouzelnickým trikem. Dílo s žánrovým přesahem, který slouží vyprávění jako důležitý dílčí prvek, slaví tento týden 20 let od premiéry.
Dokonalý trik přišel jako Nolanův počin mezi dvěma Batmany, a byl tak vnímán jako důsledek úspěchu komiksovky Batman začíná. Původ snímku je ale mnohem starší. Impulz ke zfilmování románu Nežádoucí efekt dal jeho autor Christopher Priest. O adaptaci Nežádoucího efektu usilovali filmaři už dříve, kdy se rodily plány na film s Kennethem Branaghem a Tomem Cruisem v hlavních rolích. Priest byl ale uchvácen Nolanovými snímky Sledování a Memento. Hrdinové obou filmů skrývají pravdu před světem i sami před sebou a na to, že jsou hlavními postavami, jejichž očima snímek vidíme, i docela dobře před divákem. Pro mysteriózní román s podobnou premisou se Nolan zdál ideálním.
Producentka Valerie Dean tedy poslala knihu Nolanovi, ten si ji se zájmem přečetl a navrhl spolupráci na adaptaci svému bratru Jonathanovi. Jenže v té době bylo potřeba dokončit thriller Insomnia a na scénáři, později v české distribuci nazvaném Dokonalý trik, pracovali bratři pět let. Nebyla to jednoduchá práce, protože po dokončení Insomnie natáčel Batman začíná a Dokonalému triku se mohl věnovat po jeho premiéře. Navíc je román poměrně košatý a komplikovaný a převést jej do filmového jazyka chtělo dost úprav. Především odstranili dvě podzápletky, z nichž jedna se odehrává v současnosti a poskytuje příběhu rámec. Nolanovi ji nahradili linkou, v níž kouzelník Borden (Christian Bale) čeká na svou popravu a pročítá deník svého bývalého kolegy a přítele Angiera (Hugh Jackman), jenž v něm popisuje, jak pročítá deník Bordena. Snímek tak sestává z příběhů uvnitř příběhů, které umožňují změnu perspektivy.
Namísto gotické sci-fi, jíž je Nežádoucí efekt, se filmaři soustředili na snahu udělat kouzelnický trik z filmu samotného. Jak Christopher Nolan později prohlásil, takový dojem nešlo navodit filmovou formou. Při opravdovém kouzelnickém triku divák ví, že sleduje něco fyzicky proveditelného, ale nezná mechanismus. U filmu ale předpokládá, že zasáhne střih nebo trik. To pravé kouzelnické představení tedy muselo být vyprávění samotné. Scénář tedy napsali v duchu tříaktové struktury, přičemž každý z aktů představoval jednu fázi kouzelnického triku.
První část je nabídka – kouzelník ukáže obyčejný předmět, nechá diváka se ujistit, že je zcela obyčejný. Není, ale divák se jen nedívá správně. Druhé části se říká změna; kouzelník s předmětem udělá něco nečekaného. Divák ví, že se děje něco, do čeho nevidí, a vlastně to vidět nechce, chce se nechat podvést. Třetí a nejtěžší část snímku je prestiž – završení kouzla a sklizený potlesk. Tento mechanismus popisuje inženýr Cutter (Michael Caine) v úvodu příběhu a v podstatě popisuje mechanismus vyprávění. Fáze kouzelnického triku jsou navíc vidět od prvních minut.
Nabídku představuje trik s přenosem osoby z jedné skříně do druhé, Bordenovo slavné kouzlo, kterému se snaží Angier přijít na kloub. Jejich rivalita přerůstá v posedlost a vzájemnou destrukci, aniž by si oba hrdinové uvědomovali, že ničí hlavně sebe. Klíč k Bordenově triku přitom není nijak zvlášť skrytý. Díky tomu film rozvíjí jedno ze svých témat – posedlost, která eliminuje šťastný život. Počáteční napětí mezi oběma hrdiny pramení z toho, že Borden je skvělý iluzionista, ale ne moc dobrý showman. Není příliš společenský ani sdílný a soustředí se pouze na svou práci. Angier ví, jak udělat show a zaujmout publikum, umí se prodat. Zároveň není tak dobrý jako Borden. To jej motivuje k rozhodnutí přivlastnit si jeho trik; potřebuje potlesk a věhlas.
Během filmu sledujeme sebezničující cestu Angiera, jehož pohledem příběh vidíme, a zpětně sledujeme i sebezničující počínání Bordena, jenž své práci doslova obětoval identitu. Motiv identity a dvojnictví se objevuje v životě obou mužů. Bordenův bratr obětoval dokonalému triku vlastní život i zdraví, Angier se s příchodem dvojníků stává stále problematičtější postavou. Navíc se cesty obou hrdinů zrcadlí v tom, jak destruktivní je jejich identita. Borden žije život sám za sebe a jeho bratr zase za něj. Vzdali se toho, kým jsou, aby vytvořili společnou totožnost. Angier si vyrábí dvojníky, kteří na život nemají ani právo, jejich účelem je posloužit představení a zemřít. Borden (nebo minimálně jeden z nich) ztrácí vinou dvojnictví svou totožnost, Angier doslova sám sebe.
Velká odhalení snímku prozrazují nenápadné repliky, tvůrci ale vedou divákovu pozornost od skutečně jednoduchého a zpětně průhledného triku k něčemu magickému a fantastickému. Na druhé zhlédnutí je pointa k poznání, takže divák se skutečně „nedíval správně,” a ani nemohl. Změna je provedena pomocí postavy Nikoly Tesly (David Bowie), jenž uvede do děje zázračný stroj na kopírování lidí. Sci-fi zápletka na sebe strhne pozornost a divák se tak nesoustředí na to, co Borden vlastně provádí.

Konstrukci kouzelnického triku přitom film uplatňuje na Angiera s Bordenem stejně jako na diváka. V případě Angiera je to Bordenův deník, z něhož se dozví dost o jeho milostném životě a trablech s Angierem, ale nedozví se to podstatné. Stejně jako divák sleduje falešné stopy a podniká zbytečně komplikovaná řešení. Borden, jenž čte ve vězení jeho deník, se zase snaží přijít na kloub událostem, které jej přivedly na celu smrti. Prestiž jejich linek je ve stejný moment šokující pro ně jako pro diváka, protože jim oběma dlouho uniká to, co publiku. Všechna odhalení se ale nakonec sejdou tak, aby prestiž zasáhla všechny tři strany.
Christopher Priest změn oproti knize nelitoval, naopak kroky tvůrců chválil a uznal, že film a román nejsou zaměnitelné. Snímek ocenila i kritika, i když poměrně nejednoznačně. Někteří snímek oceňovali pro důmyslnou hru s divákem, jiní, třeba Roger Ebert, ji ale vnímali jako nepoctivou, hlavně kvůli vědeckofantastickému motivu, který přijde poměrně pozdě a změní tón vyprávění. Zároveň některým kritikům vadily chladné postavy, jež podle nich neměly jiné výraznější rysy než vlastní posedlost. To je ostatně výtka, jíž Nolanovy filmy čelí dodnes. Nicméně časem diváci kouzelnické drama docenili a dnes platí za jeden z Nolanových nejobdivovanějších snímků.
Podívejte se také na nejlepší mysteriózní filmy podle Kinoboxu.
Zdroje: Games Radar, Radio Free, Wikipedia, Kinobox