Čtení z knihy Džob

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když to od ambonu směrem do lodi k lidem zaznělo, v kostelních lavicích to radostně zašumělo. Ten šum vyjadřoval veliké očekávání, že se to ještě několikrát zopakuje. A nikdo nebyl zklamán.

Čtení z knihy Džob

Zdroj: i60.cz

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 03.10.2025 06:12

Ilustrační foto: Pixabay

Čtení z knihy Džob

3. 10. 2025

Když konečně skončí to čtení z knihy Job větičkou Slyšeli jsme slovo Boží a všichni odpoví Bohu díky, je to asi jediný úsměv, který nás zalechtá na tváři. Protože jinak těch úsměvů při poslechu a čtení celé knihy Job už moc není.

Kontrolujte mě, že se neuchýlím někam, kam nemám. Job je jakýsi pan Novák, řekli bychom po česku. A vzhledem k tomu, že máme rovnoprávnost, může to být i paní Nováková.

Na začátku je všechno fajn, daří se mu dobře, všichni jsou zdraví a všeho je dostatek. (Možná chybí ještě sleva na jízdném). Ale pak to začne. Ten Zlý namítá, že si počká, jak bude pan Novák Bohu spílat a zlořečit, až věci nepůjdou tak snadno. Ovšem Bůh mu oponuje s tím, že pana Nováka dobře zná a ví, že to je správný chlapík, který něco vydrží. Nu ale, nepředbíhejmež ...

Přišel o všechna stáda, požáry zničily jeho nemovitý majetek, jeho děti zahynuly při nehodě. Nakonec onemocněl. Přátelé ho chodili navštěvovat, aby mu radili, ale hlavně, aby mu řekli, co udělal špatně. Jen ať pěkně zapátrá ve svém svědomí, co podělal, že je to trest. To bylo asi vůbec nejlepší, protože pan Novák nic špatně neudělal. Byl naprosto nevinný, nezasloužil si nic z toho, co jej postihlo.

Teď však přichází velmi zajímavý moment. Pan Novák ztratí trpělivost. Kalich hořkosti jest naplněn. A obrátí se na Boha s vyčítavou otázkou po smyslu toho všeho. Potřebuje jej totiž znát. Pokud by znal smysl, vydržel by to klidně dál. Pohrdání, blbý kecy svých přátel, bolesti. Vydržel by to. Ale řekne panu Novákovi konečně někdo PROČ?

Odpověď nepřichází. Je to smutné. BOŽÍ MLČENÍ JE K NEVYDRŽENÍ. Člověku je smutno. A zhroutí se. Což je dobře, protože prochází něčím, co zná každá housenka, respektive motýl, když opouští kuklu a vylétá ven v nové podobě.

Ale nakonec všechno dobře dopadne. Poslechněme si to. Bůh je překvapivý. Jako vždy. Plný něhy odpovídá otázkou: Kde jsi byl, když jsem tvořil Vesmír a Svět? Kde jsi byl, když to všechno vznikalo? Z ničeho. Na základě jen toho, že jsem chtěl? A převádí tak jeho utrpení do zcela jiné úrovně. Jakoby tím chtěl říci, že odpověď si má v těchto slovech najít každý sám.

A úplný konec? Ten si už domyslíte jistě sami.

Autor: Zdeněk Pokorný

Reklama

Další články z i60.cz

Moje nejlepší rozhodnutí po šedesátce

Švestky nejsou jen na knedlíky

Také si nejste úplně jistí, jaký je rozdíl mezi švestkou, slívou, blumou a mirabelkou? Nejste sami. V běžné...

Přání k narozeninám aneb Obyčejné věci s neobyčejným příběhem

Milý táto, v ruce mám tvé přání k mým sedmým narozeninám, jediné přání, které jsem od tebe v dětství dostala.

Na sociálních sítích číhá všelicos

Jako každé ráno si Honza v Praze - Podolí otevřel u snídaně na mobilu Facebook, aby zjistil, jaká je nová...

Podvodníci připravili důchodkyni o více než 300 tisíc. Chtěla výhodně investovat

Hospodářští kriminalisté na Lounsku se zabývají dalším případem podvodníků, kteří útočí pod legendou...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Čtení z knihy Džob

Polská policie podezírá instalatéra ze série vražd seniorek ve Varšavě

„Nechci být zapšklá ženská, co zůstane sama.“ Klára Issová přiznala, čeho se ve vztazích bojí

„Zvedněte pravici, Heil Hitler.“ Tohle neměl nikdo vidět, premiér malé země se kaje

„Chtěl jsem to napálit do budovy letiště.“ Kopilot popsal šílený plán, trest se rýsuje

Co kdyby Hitler zemřel na Sommě? Jedna střepina mohla změnit dějiny, ale nezaručila by Evropě mír