5 min

Dotace neslučitelná s válkou. Evropská komise chce vzít grant bienále kvůli Rusku

Sdílet

Dennívýzva

Evropská komise doporučila odebrat grant ve výši dvou milionů eur benátskému bienále. Rozhodnutí předcházely tři dopisy, v nichž se Komise domáhala vysvětlení, jak to bylo s obnovenou účastí Ruska na výstavě. Podle Kremlu se Evropská komise odporem proti ruské účasti pokouší vymazat ruskou kulturu. Ruský pavilon se na letošním bienále znovu otevřel poprvé od invaze

profimedia-1096879263

Zdroj: Protest před ruským pavilonem na bienále. Foto: Profimedia

Ruský pavilon se na letošním bienále znovu otevřel poprvé od invaze na Ukrajinu v roce 2022. Spor začal na jaře poté, co prezident bienále Pietrangelo Buttafuoco potvrdil, že Rusko znovu otevře svůj národní pavilon na letošní 61. mezinárodní výstavě umění.

Vedení bienále toto rozhodnutí obhajovalo odkazem na zavedená mezinárodní pravidla a tím, že pavilon nebude přístupný široké veřejnosti. Prezident Buttafuoco dále tvrdil, že vyloučení zemí z politických důvodů by znamenalo cenzuru.

Podle dubnových zjištění nezávislého serveru Open mělo Rusku v návratu na bienále pomáhat přímo nejvyšší vedení festivalu včetně samotného generálního ředitele.
„Neslučitelné s ruskou agresí“
Evropská komise tvrdí, že evropská kultura, pokud je podporována penězi daňových poplatníků, „by měla prosazovat a chránit demokratické hodnoty“. Komisařka Henna Virkkunnenová opakovaně uvedla, že tyto hodnoty dnes v Rusku nejsou respektovány, a ruská účast na výstavě „není slučitelná s kolektivní reakcí EU na brutální agresi Ruska“.

Komise a Nadace bienále, která výstavu pořádá, si od jara vyměnily tři dopisy, v nichž Komise požadovala vysvětlení návratu Ruska. Právě od komisařky Virkkunenové se média i vedení bienále o minulém víkendu poprvé dozvěděli o rozhodnutí Komise.

Eurokomisařka pro oblast zahraniční politiky Kaja Kallasová již dříve prohlásila, že když Rusko bombarduje muzea, ničí kostely a snaží se vymazat ukrajinskou kulturu, nemělo by mu být dovoleno vystavovat svou vlastní.

„Komise oficiálně doporučuje agentuře EACEA ukončit grant ve výši dvou milionů eur pro Benátské bienále. Tento postup navazuje na důkladné posouzení odpovědí z bienále, které odůvodňují znovuotevření ruského pavilonu,“ uvedla v sobotu večer na síti X Virkkunenová.

Ta coby výkonná místopředsedkyně Evropské komise zodpovídá za oblast technologické suverenity, bezpečnosti a demokracie.

Stanovisko Komise je v tomto případě doporučující, konečné rozhodnutí o tom, zda bude grant pro bienále skutečně odebrán, je na Evropské výkonné agentuře pro vzdělávání a kulturu (EACEA).

Ačkoli bienále funguje nezávisle, historicky dostávalo vždy příspěvek z veřejných zdrojů, včetně podpory Evropské unie. V rámci programu Kreativní Evropa získalo na období 2025–2028 zmíněný grant ve výši dvou milionů eur na „podporu kulturních aktivit a projektů mezinárodní spolupráce“.

Vedení nadace neodpovědělo na dotaz HlídacíPes.org, zda by odebráním grantu nedošlo k ohrožení příští výstavy, která se má konat v roce 2028. Nadace bienále již dříve pro italská média uvedla, že dotace EU pokrývá pouze okrajovou část jejích programů.
Umění ve stínu politiky
Benátské bienále, založené v roce 1895, je jednou z nejstarších a nejprestižnějších mezinárodních kulturních institucí na světě. Jeho umělecká výstava, která se koná každé dva roky v Benátkách, sdružuje umělce, národní pavilony a kurátory z celého světa, což z ní činí jednu z nejvlivnějších akcí současného umění.

Ředitel bienále Pietrangelo Buttafuoco se v minulosti s obdivem vyjadřoval o Vladimiru Putinovi, připomněla britská televize BBC. Během zahájení bienále Buttafuoco obvinil kritiky z vytváření „laboratoře intolerance“ a výzvy k vyloučení Ruska a Izraele označil za cenzuru.

Systém národních pavilonů vznikl v roce 1907, kdy Belgie postavila v benátské čtvrti Giardini první stálou národní stavbu. Následovaly Británie, Německo, Francie a další a Giardini nyní hostí 29 národních pavilonů. V roce 1980 došlo k rozšíření do čtvrti Arsenal, což umožnilo rozsáhlé instalace, tematické pavilony a program doprovodných výstav.

Současný spor o ruskou účast není prvním momentem, kdy výstavu bienále ovlivnily geopolitické události.

„Nadace se ve 30. letech 20. století dostala pod fašistickou kontrolu, její zaměření se přesměrovalo na státem schválenou estetiku a než válka zcela přerušila její provoz, sloužila jako prostředek kulturní propagandy. Její znovuotevření v roce 1948, které zahrnovalo přelomovou retrospektivu Picassa a osobní sbírku amerického a evropského modernismu Peggy Guggenheimové, bylo stejně tak politickým jako uměleckým aktem obnovy,“ připomněl web Artlyst.
Mazání ruské kultury, stěžuje si Kreml
Doporučení Evropské komise komentoval hned v pondělí pro ruská média mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Pokud jde o bienále v Benátkách, mohu jen vyjádřit lítost nad probíhajícími pokusy o zrušení naší kultury v jiných zemích,“ řekl Peskov v pondělí ruské státní tiskové agentuře TASS. Pro web Vfokuse mluvil dokonce o pokusech o „vymazání“ či „anulování“ ruské kultury.

Peskov naopak poblahopřál organizátorům bienále k tomu, že jsou „oproštěni od úzkoprsosti, která v současné době v Evropě vládne“.

Eurokomisařka pro oblast zahraniční politiky Kaja Kallasová již dříve prohlásila, že když Rusko „bombarduje muzea, ničí kostely a snaží se vymazat ukrajinskou kulturu, nemělo by mu být dovoleno vystavovat svou vlastní“.

K začátku letošního července UNESCO potvrdilo, že Rusko poškodilo na Ukrajině 540 kulturních památek. Konkrétně 155 náboženských památek, 281 budov historického a/nebo uměleckého významu, 43 muzeí, 33 památek, 22 knihoven, 5 archeologických nalezišť a jeden archiv.

Ruské útoky významně poškodily například Národní muzeum umění Ukrajiny a Ústav literatury. Ukrajinské národní muzeum Černobylu přišlo v důsledku útoku o čtyřicet procent artefaktů.
Od Mussoliniho k Putinovi
Italská politická scéna nemá k názoru Evropské Komise jednotný postoj. Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové se jako celek postavila proti účasti Moskvy na bienále, ale někteří členové její koalice postoj EU kritizovali.

Zatímco ministr kultury Alessandro Giuli zahajovací ceremoniál bojkotoval, vicepremiér Matteo Salvini navštívil i přímo ruský pavilon se slovy, že „žádný pavilon by neměl být vyloučen“.

Salvini svou přítomnost na bienále popsal jako „hymnu na Benátky a umění, která překračuje jakoukoli formu politického bojkotu“. Prohlásil, že umění je naštěstí svobodné, a že on sám dorazil proto, aby zastavil kontroverze. Zmrazení grantu pro bienále prohlásil již tehdy za „šílenství“.

Matteo Salvini v roce 2014 proslul návštěvou Rudého náměstí v Moskvě v tričku s podobiznou Vladimira Putina. Letos v dubnu na akci europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu v Miláně řečnil pod transparenty s nápisy „Dost už bruselského šílenství“, vyzval k zmrazení Paktu stability EU a prosazoval obnovení dodávek ruského plynu.

Také ředitel bienále Pietrangelo Buttafuoco se v minulosti s obdivem vyjadřoval o Vladimiru Putinovi, připomněla britská televize BBC.

Během zahájení bienále Buttafuoco obvinil kritiky z vytváření „laboratoře intolerance“ a výzvy k vyloučení Ruska a Izraele označil za cenzuru.

Ministr Salvini i ředitel Buttafuoco se znají mnoho let. V roce 2011 vydal Buttafuoco, původním povoláním novinář, knihu, která srovnávala v dobrém slova smyslu Salviniho s Mussolinim.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Dotace neslučitelná s válkou. Evropská komise chce vzít grant bienále kvůli Rusku

Summit NATO byl záminka. Babiš se už ani netají tím, že mu jde o víc

Brutální slova za hranou všeho. Mahulena Bočanová zveřejnila šokující útok na svou dceru

Tajemné ostrovy, kam lidská noha nevkročí. Na jeden se nesmí vůbec, druhý si své návštěvníky vybírá

Můžete ji mít v peněžence. Česká pětistovka s písmenem Z má sběratelskou hodnotu přes 70 000 Kč. Vznikla chybou při tisku

Nehoda Filipa Turka není jen o jednom řidiči. Otevírá otázky, které se týkají všech