Frankl napsal jednu z nejmocnějších knih o přežití lidské duše

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Dokáže člověk najít smysl i v naprosté beznaději? Publicista David Novák v recenzi na literární skvost Viktora E. Frankla „Říci životu ano“ přibližuje, proč toto mrazivé svědectví z koncentračního tábora není jen historickou…

Frankl napsal jednu z nejmocnějších knih o přežití lidské duše

Zdroj: Proboha!

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 11.06.2026 07:00

Krátká kniha „Říci životu ano“ od Viktora E. Frankla patří ke skvostům světové literatury. Zároveň, když se vysloví takto silné tvrzení, se někdy lekneme, že se jedná o velmi složité texty. V tomto případě tomu tak není. Jedná se o text, který v sobě spojuje srozumitelnost, čtivost a hloubku.

Zároveň se zde odráží psychologický směr, který Frankl založil, tzv. logoterapie. Síla knihy je v tom, že autor nepředkládá teoretickou psychologickou studii, nýbrž osobní svědectví z koncentračního tábora, kterým prošel. Jedná se o strhující svědectví o tom, že i v podmínkách, kde je člověk zbaven téměř všeho – svobody, důstojnosti, jistot i blízkých – mu zůstává poslední svoboda: svoboda postoje.

Když jednotu nezaměníme za kompromis a evangelium za emoce

Byť se jedná o svědectví z koncentračního tábora, to, co autora zajímá, není primárně utrpení samotné, ale otázka, proč někteří lidé psychicky i duchovně přežili, a jiní podlehli beznaději. Odpověď nachází ve smyslu. Člověk, který měl proč žít, dokázal snášet téměř jakékoli utrpení. Těžiště knihy spočívá v představení logoterapie, tedy „terapie smyslem“. Podle něj je základní motivací lidské existence vůle ke smyslu.

Smysl přitom není abstraktní ideou, ale konkrétním úkolem, který na člověka čeká. Není to něco, co si svévolně vytvoříme, ale co máme objevit a přijmout, a to i uprostřed utrpení: „Pokud konkrétní osud uloží člověku nějaké utrpení, pak bude muset tento člověk v tomto utrpení najít úkol, a to zcela jedinečný.“ V souvislosti se smyslem mě oslovilo Franklovo tvrzení „neptej se, co chceš od života, ale co chce život od tebe“.

Jako kazateli se mi v tomto kontextu vybavila slova, která někdy slýchávám od otrávených „farníků“: Už mi to tady nic nedává… Silou knihy je její střídmost. Frankl nepíše pateticky ani sentimentálně. O to více působí mrazivě popisy postupného otupění vězňů, ztráty iluzí i drobných záblesků naděje. Přesto ale kniha nevyznívá temně. Naopak je hluboce nadějná. Naděje zde však není laciným optimismem, ale postojem, který se rodí v utrpení.

Inspirativní je Franklovo tvrzení, že utrpení samo o sobě smysl nemá, ale může smysl získat skrze postoj, který k němu zaujmeme. Tím se kniha stává aktuální i mimo extrémní situace. V době, kdy se společnost snaží bolest rychle odstranit, přichází Frankl s výzvou: ne vždy můžeme změnit okolnosti, ale vždy můžeme změnit sebe.

Svět zaměřený na „já“ nás neudělá šťastnými, říká Kazatel

„Říci životu ano“ je krátká, ale hutná kniha. Její síla spočívá v propojení existenciální zkušenosti, psychologické reflexe a duchovní hloubky. Text před nás klade otázku: Za co nesu odpovědnost právě já? Jaký smysl mají moje rozhodnutí?

Poněkud mrazivě pro křesťana působí závěr knihy, kdy autor popisuje krásné pocity návratu z koncentračního tábora: „Nastane den svobody, kdy se vše bude jevit jako krásný sen, a pak přijde den, kdy vše, co člověk v lágru zažil, připadne jako zlý sen. Korunován však bude tento prožitek navrátilce nádherným pocitem, že se po všem tom protrpěném už ničeho na světě nemusí bát – ničeho, kromě svého Boha.“ Po všem, čím autor prošel, se člověk tomuto tvrzení nediví…

Autor: David Novák
Zdroj: Časopis Brána

Reklama

Další články z Proboha!

Ochrana nezávislosti, nikoli nekritická podpora. Proč se církve zastaly veřejnoprávních médií?

Čtrnáct obětí pro Minotaura. Zvjagincev o společnosti, která mlčí, aby přežila

Ruský režisér Andrej Zvjagincev se ve filmu Minotaur, oceněném Velkou cenou poroty v Cannes, vrací ke...

Je Halloween opravdu pohanský? A proč nás tak rozčiluje?

Halloween zakořenil v anglosaském prostředí a dostal se i k nám. Obviňovat ho z podporování pohanství dnes...

Nemít svět plně k dispozici může být dobrá zpráva. Hartmut Rosa poprvé česky

Co všechno chceme mít pod kontrolou – a co tím ztrácíme? První kniha německého sociologa Hartmuta Rosy v...

Masaryk věděl, že milovat svou zemi neznamená nenávidět druhé. Jaký je rozdíl mezi vlastenectvím a „vlastenčením“?

Vlastenectví předpokládá, že si vážíte své země. Nejedná se o nekritický obdiv, je to především zájem o...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

Frankl napsal jednu z nejmocnějších knih o přežití lidské duše

Jaderný poplach na Ukrajině? „Orešnik letí,“ objevilo se. Letectvo ale uklidňuje

„Vítej na světě, Matyášku!“ Veronika Lálová oznámila nejkrásnější životní novinku

Blecha pod mikroskopem vypadala jako příšera. Kniha Roberta Hookea ukázala svět, který člověk nikdy neviděl

Týden podle hvězd: Ryby se mohou nechat zlákat starými city, Lvi si přestanou říkat o pozornost

Konec StarDance? Producentka promluvila o budoucnosti, účast už řeší i na rok 2029