Dnes stačí napsat několik slov do vyhledávače a během okamžiku dostaneme odpověď. V polovině 90. let taková samozřejmost neexistovala. Internet rychle rostl, jenže nikdo ještě přesně nevěděl, jak v něm informace nejlépe hledat. Vedle sebe proto existovaly katalogy sestavované lidmi, automatické vyhledávače i služby, které se pokoušely porozumět celým otázkám.
Google přitom ještě nebyl na scéně. Larry Page a Sergey Brin jej založili až v roce 1998. Uživatelé předtím znali jména jako Yahoo, AltaVista, Lycos, Excite nebo HotBot. A způsob, jakým se lidé dostávali k novým stránkám, byl podstatně pestřejší než dnes.
Yahoo připomínalo obrovský telefonní seznam internetu
Jedním z nejzajímavějších příkladů bylo Yahoo. Jerry Yang a David Filo začali v roce 1994 vytvářet katalog internetových stránek, který původně nesl název Jerry and David's Guide to the World Wide Web. Weby byly rozdělené do kategorií a podkategorií a zásadní roli při jejich zařazování hráli lidé.
Provozovatel stránky ji mohl do katalogu navrhnout, ale neznamenalo to, že bude automaticky přijata. V době relativně malého webu tak lidský výběr skutečně dokázal konkurovat algoritmům.
Internet se navíc neobjevoval pouze prostřednictvím vyhledávačů. Odkazy se šířily v diskusních skupinách Usenet, e-mailech nebo mezi samotnými weby. Populární byly také takzvané webringy. Skupina tematicky příbuzných stránek byla propojena tak, aby návštěvník mohl z jednoho webu pokračovat na další. Člověk začal třeba u stránky věnované počítačům a po několika kliknutích skončil na amatérském webu o úplně jiném tématu.
Pak přišly stroje. AltaVista spuštěná společností Digital Equipment Corporation v prosinci 1995 ukázala, jak moc může automatické procházení internetu změnit pravidla hry. Místo ručně vytvářeného katalogu mohl uživatel prohledávat obrovský automaticky vytvořený index stránek.
Výsledky ovšem z dnešního pohledu nebyly zdaleka tak přesné. Správně formulovat dotaz byla svého druhu dovednost a hledanou informaci často pohřbily desítky či stovky méně relevantních výsledků.
Jeeves předběhl dnešní chatboty o desítky let
Zvláštní místo v historii má Ask Jeeves. Službu založili Garrett Gruener a David Warthen v Berkeley a veřejnosti se otevřela v roce 1997. Místo strohého zadávání klíčových slov vybízela uživatele, aby pokládali otázky běžným jazykem.
Tváří služby byl kreslený komorník Jeeves. Myšlenka dnes působí překvapivě moderně. Uživatel neměl přemýšlet nad tím, jakým slovům vyhledávač rozumí, ale jednoduše se zeptat na to, co potřebuje vědět. Technologie samozřejmě nedokázala pracovat s jazykem způsobem dnešních jazykových modelů, přesto šlo o pozoruhodný pokus změnit vztah člověka s vyhledávačem. Ask Jeeves byl v roce 2006 přejmenován na Ask.com a jeho příběh se definitivně uzavřel 1. května 2026, kdy provozovatel IAC službu ukončil.
Také samotní provozovatelé webů postupně zjišťovali, že výsledky vyhledávání lze ovlivňovat. Používala se klíčová slova v metadatech, jejich nadměrné opakování nebo dnes už téměř komická praktika ukrývání textu stejnou barvou, jakou mělo pozadí stránky. Rané vyhledávače proto musely začít bojovat také s manipulací výsledků.
Google nakonec uspěl mimo jiné díky odlišnému přístupu k řazení stránek. PageRank využíval strukturu odkazů mezi weby jako jeden ze signálů jejich významu. K tomu se přidalo jednoduché rozhraní bez množství dalších funkcí typických pro tehdejší internetové portály.