KOMENTÁŘ: „Otroci algoritmu“ jako mýtus aneb strach z platformové ekonomiky

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Při debatách o budoucnosti pracovního trhu a platformové ekonomice se často zaměňuje to, co je teoreticky možné, za to, co je pravděpodobné nebo nevyhnutelné. Špatně nastavená legislativa může některým firmám usnadnit zastírání zaměstnaneckých vztahů. Z toho ale nelze automaticky odvodit, že statisíce zaměstnavatelů začnou převádět své pracovníky na živnostenské listy jen proto, že se zpřesní definice závislé práce.

KOMENTÁŘ: „Otroci algoritmu“ jako mýtus aneb strach z platformové ekonomiky

Zdroj: Pixabay

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 12.09.2026 08:06

Aleš Rod
Výkonný ředitel a člen správní rady Centra ekonomických a tržních analýz (CETA)

Mezi teoretickou právní možností přesunout některé zaměstnance na živnostenský list a skutečným ekonomickým chováním stojí celá řada překážek: potřeba stabilních týmů, ochrana know-how, odpovědnost za kvalitu, bezpečnost práce, investice do školení, dostupnost pracovníků i riziko soudních sporů a kontrol. Zaměstnavatelé nevolí pracovní poměr jen proto, že to přikazuje zákon. V řadě činností je zaměstnání nejefektivnějším způsobem organizace práce. Firma, která potřebuje stabilní kapacitu, loajalitu, průběžnou koordinaci a kontrolu kvality, nemůže bez dalších nákladů nahradit zaměstnance anonymním tržištěm jednotlivých dodavatelů.

Představa, že po jedné legislativní změně (která navíc pravidla vyjasňuje) začne celá ekonomika spontánně přecházet na platformový model, proto ignoruje základy ekonomie ve fungování firem.

Z kurýra chirurgem jedním argumentem

Dalším faulem ve veřejné debatě je nepřípustné zobecnění zkušeností z jednoho segmentu na celý pracovní trh.

Rozvoz jídla, úklid domácnosti nebo individuální přeprava mají specifické vlastnosti: standardizovaný výkon, relativně nízké vstupní bariéry, krátké zakázky, snadno měřitelné výsledky a možnost přidělovat práci digitálním systémem. To však neznamená, že stejným způsobem lze organizovat nemocnici, školu, výrobní závod nebo vývojové oddělení!

Ano, technologie může zprostředkovat téměř jakoukoliv službu. Samotná existence aplikace ale ještě neznamená, že se daná práce ekonomicky proměnila v sérii samostatných podnikatelských zakázek. Z několika viditelných příkladů platformové práce nelze bez dalších důkazů odvodit budoucí uspořádání celé ekonomiky, protože to formují jiné faktory. Je to podobné, jako bychom z růstu internetového bankovnictví usoudili, že během několika let zaniknou všechny pracovní vztahy v bankách a skončí všechny pobočky. Technologická možnost není totéž, co organizační, právní a ekonomická realita.

Falešné dilema: Pracovní poměr, nebo džungle

Častým argumentačním trikem je vytváření falešného dilematu. Buď zachováme co nejvágnější definici zaměstnance, nebo otevřeme cestu k pracovním podmínkám bez jakékoliv ochrany. Skutečně?

Samozřejmě že ne. Ve skutečnosti existuje více možností. Právo může chránit pracovníky, kteří jsou fakticky závislí na jediném objednateli, vyžadovat transparentnost algoritmického řízení a umožňovat přezkum automatických rozhodnutí. Současně může ponechat prostor lidem, kteří skutečně podnikají, volí si zakázky, pracují pro více klientů a flexibilní režim sami preferují. Úkolem legislativy není označit všechny za zaměstnance ani všechny za podnikatele. Jejím úkolem je mezi nimi co nejpřesněji rozlišovat a na minimum omezovat šedou zónu.

Emocionální metafora místo důkazu

Výrazy jako „otroci algoritmu“, „zaměstnání bez jistot“ nebo „podnikání bez svobody“ mají vysokou komunikační sílu. V jednotlivých případech mohou dokonce vystihovat problematickou situaci. Nemohou ale nahrazovat důkaz o rozsahu problému.

Silná metafora vytváří dojem, že již není třeba diskutovat o datech a faktech. Kdo zpochybní katastrofickou predikci, může být následně vykreslen jako obhájce švarcsystému nebo sociálního dumpingu. To je ale další falešné dilema. Lze totiž současně odmítat zneužívání pracovníků a požadovat, aby tvrzení o dopadech v řádu desítek či stovek miliard splňovaly základní analytické standardy. Spor se nemá vést o to, zda mají být pracovníci chráněni. Mají. Spor se vede o to, jak ochranu nastavit, aby postihovala skutečné zneužívání, ale neomezovala legitimní flexibilitu a skutečné podnikání.

Regulace podle nejhoršího teoretického scénáře? Špatně!

Situace může jít ještě dál. Katastrofické scénáře nejsou nebezpečné jen proto, že deformují veřejnou debatu. Mohou vést také ke špatně nastavené regulaci.

Pokud zákonodárce začne s každou flexibilní formou práce zacházet jako s potenciálním podvodem, náklady neponesou pouze velké platformy. Dopadnou také na malé firmy, příležitostné pracovníky, rodiče malých dětí, studenty, seniory nebo kvalifikované specialisty, kteří nechtějí být vázáni jediným zaměstnavatelem.

Přehnaná regulace může část práce vytlačit do neformální ekonomiky, omezit nabídku pracovních příležitostí nebo zvýšit bariéry vstupu na trh. Může to ovlivnit obslužnost a komfort těch, kteří si na kooperaci s platformovou prací zvykli. Právě tyto náklady se v katastrofických propočtech zpravidla neobjevují. Počítá se riziko nedostatečné regulace, ale nikoliv riziko regulace přehnané. To je jednostranné účetnictví strachu.

Dobrá regulace platformové práce musí chránit skutečně závislé pracovníky, zajistit transparentnost algoritmického řízení a bránit obcházení pracovního práva. Současně však musí respektovat, že flexibilita má pro čím dál více lidí i ekonomiku skutečnou hodnotu.

Reklama

Další články z Trade-off

Hypoteční trh v září mírně posílil, průměrná sazba stoupla na 5,1 %

F-117A letěl naposledy v útrobách C-5M. Míří do sbírek Smithsonianu

Téměř dvě desetiletí po vyřazení z bojové služby se jeden letoun F-117A Nighthawk ještě jednou dostal do...

Starší byty v Česku meziročně zdražily o 10 %. Kde rostly ceny nejrychleji?

Nejrychlejší meziroční růst cen starších bytů ve třetím čtvrtletí roku 2026 zaznamenaly ze sledovaných měst...

Dražší pohonné hmoty zrychlily zářijovou inflaci na 2,5 %

Spotřebitelské ceny v Česku zůstaly v září ve srovnání se srpnem beze změny, meziročně však inflace...

Svaz průmyslu odmítá mimořádnou daň pro rafinerie

Záměr zavést mimořádnou daň pro rafinérský sektor vyvolal výhrady Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Trade-off

Články z Trade-Off přibližují ekonomická témata způsobem, který je srozumitelný a přístupný široké veřejnosti. Věnují se dopadům ekonomických rozhodnutí na každodenní život lidí – ať už jde o ceny energií, důchody, daně, mzdy, inflaci nebo změny v zákonech, které ovlivňují peněženky českých...

KOMENTÁŘ: „Otroci algoritmu“ jako mýtus aneb strach z platformové ekonomiky

Prezident se vrátil z dovolené v Maroku. Místo tryskáče zvolil Ryanair

Dáda Patrasová vypadá jako vyměněná: Herečka se vrátila v lepší formě než kdy předtím

Napětí v Našem Česku. Kuba vyslal ostrý vzkaz zastupiteli kvůli koalici s ANO

„Líp se to čte, než chutná!“ Šéf zadupal nadšeného pojišťováka za jeho kulinářské pokusy do země

Lidé šli spát 4. října a probudili se 15. října. Kam zmizelo deset dní z kalendáře?