3 min

Konec betonových plotů. Češi si oblíbili „živou stěnu“, která roste bleskově a sousedi vám do talíře neuvidí

Sdílet

Dennívýzva

Ještě nedávno byly betonové ploty téměř samozřejmostí – lemovaly nové satelity i starší domy. Teď je ale čím dál častěji střídá hustý pás zeleně. Důvod? Touha po soukromí, menším hluku a také po příjemnějším klimatu na vlastní zahradě.

konec-betonov-ch-plot-e-i-si-obl-bili-ivou-st-featured-3

Zdroj: ČasProBydlení

Zahradní architekti mluví poměrně jasně: zájem o živé ploty jde nahoru. Podle Svazu školkařů ČR se nejvíc prodávají túje, ptačí zob nebo vavřínovec. Do popředí se ale vrací i habr a tis – sice si na ně člověk chvíli počká, zato vydrží roky a roky.

Čtěte také: Babička mě naučila, jak nabrousit struhadlo. Je to tak prosté, že nebudete věřit vlastním očím

Lidé už nechtějí kolem domu působit jako za hradbami. Zelená stěna oddělí pozemek od ulice i zvědavých pohledů, ale nepůsobí tak tvrdě. Navíc zachytí prach a pomáhá tlumit hluk. Výzkumný ústav Silva Taroucy uvádí, že hustě vysazené dřeviny dokážou ubrat několik decibelů – a to už je znát, i když číslo samo o sobě nevypadá nijak dramaticky.

Co Češi nejčastěji vysazují

Velký zájem je o druhy, které rychle přirůstají a během pár sezon vytvoří souvislou, neprůhlednou clonu. Typickou volbou zůstává túje západní, která při dobrých podmínkách přidá klidně 30 až 40 centimetrů za rok. Podobně svižně roste cypřišek nebo některé druhy bobkovišně, známé spíš pod názvem vavřínovec.

Čtěte také: Konec betonových plotů. Češi si oblíbili „živou stěnu“, která roste bleskově a sousedi vám do talíře neuvidí

Péče není nijak složitá. Většinou stačí dvakrát do roka střihnout a hlavně po výsadbě hlídat zálivku, aby kořeny dobře zakořenily. Jenže čistě jednolitá stěna z jednoho druhu může být náchylnější k chorobám – a když přijde problém, vezme to celý pás naráz.

Proto někteří zahradníci doporučují kombinovat více druhů. Smíšený živý plot bývá odolnější a navíc nepůsobí tak stroze. Není to jen zelená zeď, ale spíš přirozená hranice, která se během roku lehce proměňuje.

Rychlost růstu není všechno

Rychlý efekt sice láká, jenže při výběru by neměla rozhodovat jen čísla o přírůstku. Důležitá je i konečná výška a šířka, nároky na půdu, světlo nebo odolnost proti mrazu. Vavřínovec zvládne polostín, ale v chladnějších oblastech může občas namrznout. Habr si s mrazy většinou poradí bez potíží a na podzim se odmění pěkným zbarvením listů.

Čtěte také: Úrodu česneku lze ztrojnásobit. Stačí udělat tento jeden krok právě teď

Živý plot má vliv i na mikroklima zahrady. Husté listí zadržuje vlhkost a v létě okolí ochlazuje – odborně se mluví o evapotranspiraci, tedy výparu vody z listů. U zelené stěny tak bývá pocitově chladněji než u rozpáleného betonu, který sálá teplo ještě dlouho večer.

Ideální čas pro výsadbu? Jaro nebo podzim, kdy je v půdě dost vláhy. Rostliny se lépe ujmou a nejsou vystavené extrémům. Pokud někdo spěchá na rychlé soukromí, může sázet hustěji – obvykle tři až čtyři kusy na běžný metr, podle druhu. Příliš velké mezery znamenají, že si na kýžený efekt prostě počkáte.

Kolik stojí soukromí ze zeleně

Cena se liší podle velikosti sazenic i konkrétního druhu. Menší rostliny vyjdou levněji, jenže výsledek se dostaví později. Vzrostlejší kusy mohou stát několik stovek korun za jeden, a u delšího plotu se částka snadno vyšplhá na desítky tisíc. Na druhou stranu – hodnota roste spolu s nimi.

Ekonomika hraje roli čím dál víc. Betonové dílce i s montáží nejsou levné a jejich výroba zatěžuje životní prostředí. Zeleň naproti tomu váže oxid uhličitý a podporuje biodiverzitu v okolí domu. V hustém porostu se usadí ptáci, schová se drobný hmyz a zahrada působí živěji, ne tak tvrdě.

Kdo chce mít jistotu, že mu soused opravdu neuvidí do talíře, měl by vybrat druh s hustým větvením už od země. A nezapomenout na pravidelný střih – právě ten podporuje zahušťování. Když se plot nechá bez péče, prořídne a svou funkci ztratí, i když to na první pohled nemusí být hned vidět.

Trend zelených stěn tak není jen módní vlna. Lidé hledají víc než hranici pozemku, chtějí i kousek přírody navíc. Správně zvolený a udržovaný živý plot pak nabídne soukromí, stín i proměnu během každé sezony – a to beton neumí.

Zdroje: szcr.cz, vukoz.cz, ireceptar.cz, zahradaweb.cz

Reklama

Další články z Čas pro bydlení

Tento článek byl publikován ze zdrojů Čas pro bydlení

Web se zaměřuje na bydlení, interiérový design a praktické rady pro domácnost. Čtenáři zde najdou tipy, jak si útulně zařídit byt, jak zrenovovat starší vybavení nebo jak si poradit s běžnými domácími starostmi. Nechybí ani inspirace pro zahradu, pěstování či sezónní údržbu. Články kombinují...

Konec betonových plotů. Češi si oblíbili „živou stěnu“, která roste bleskově a sousedi vám do talíře neuvidí

Ruský růst je lež. Satelity odhalily šokující pravdu o Putinově ekonomice

„Stačí tři hráči a zápas je prodaný.“ Reportérka ČT odhaluje zákulisí fotbalové mafie

Kdybych nad šedesátkou přemýšlel, asi se rozbrečím, říká Jiří Langmajer

Nová láska Daniela Křetínského má vlastní kariéru i slavné předky. Marie Jedličková není jen krásná modelka

„Pán slepic“: Babiš jako tragikomický vládce koblih a chaosu