Kočky v přírodě mlčí
V divokém prostředí bez lidí kočky většinu komunikace vedou tělem, pachy a doteky. Hlas prakticky nevyužívají.
Studie ukazují, že dospělé volně žijící (takzvaně ferální) kočky používají mňoukání extrémně vzácně, a to většinou v kontaktu s koťaty či výjimečně při stresu. Jinak tento vokální jev není v přírodě běžný. Syčení nebo vrčení slyšet můžeme o něco častěji, hlavně v případě, že se cítí zvíře ohroženo.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Raquel Pedrotti
Koťata, matka a první volání
Zatímco dospělé kočky nemňoukají téměř vůbec, u koťat je to jiné. Ta obvykle používají vokální projevy jako volání k matce, například když jsou hladová, je jim zima, nebo pokud jsou dlouho sama.
Proto není výjimkou, že lidé najdou podle zvuku koťata, která byla dospělou kočkou opuštěna, nebo jichž se někdo zbavil a nechal je napospas jejich osudu. Na dospělou kočku nicméně v přírodě jen tak podle zvuku nenarazíte.
Na dospělou komunikaci přechází koťata ve věku asi pěti měsíců, kdy mňoukání přestává.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Kim Davies
Domestikace a selekce zvuku
Domestikované kočky využívají mňoukání poměrně často. Přišly totiž na to, že u lidí vyvolávají tyto zvuky nějakou reakci. Zatímco mezi sebou se zvířata dovedou domluvit i řečí těla a dotyky, u lidí je často zapotřebí víc, aby pochopili, že se něco zvířeti líbí, nebo naopak nelíbí.
Bylo potvrzeno, že kočky v přírodě, pokud už mňoukají, vydávají syrovější, naléhavější zvuky. Zvířata domácí mají vyšší tón, takže je mňoukání lidskému uchu příjemné.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Manja Vitolic
Mňoukání směřované výhradně k lidem
I když máte doma kočky dvě, mezi sebou příliš nemňoukají. Výzkumy ukazují, že domestikované kočky používají verbální komunikaci převážně s lidmi.
Je dokonce možné, že si kočky vyvinuly vlastní jazyk s lidmi, kterému by ostatní zvířata jejich druhu nerozuměla. Pokud si do domácnosti s jednou kočkou pořídíte druhé zvíře, budou spolu komunikovat doteky a řečí těla.
Jakmile ale jedna z nich zamňouká, druhá nejspíš bude jen tušit, co se děje, nedokáže ze zvuku přesně určit, co se snaží zvíře člověku říci.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Loan
Typy mňoukání a kontext
Ohledně kočičí komunikace byl proveden nespočet studií. V jedné z nich bylo analyzováno 969 mňouknutí v sedmi kontextech. Výsledky ukázaly, že frekvence, délka trvání a intonace se liší podle situace. Kočky tedy mňoukají jinak, pokud mají hlad, něco je bolí, chtějí si hrát nebo jsou unavené.
Problém je ale v tom, že také například starší kočky mňoukají s nižší frekvencí než mladší, kocouři pak mnohdy mají hlubší mňoukání než kočky. Odhadnout tak, co přesně kočka chce, když na vás doma volá, je velmi náročné.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Paul Hanaoka
Lidé nerozliší význam mňoukání spolehlivě
Někteří majitelé koček si myslí, že pokud kočka mňouká, něco se jí nelíbí, něco ji bolí nebo jí něco chybí. Pravda je ale taková, že kočky mohou mňoukat i v případě, že si chtějí hrát, nebo když dávají člověku najevo, že jsou spokojené.
Někdy navíc jejich vokální projevy mohou znamenat i drobnosti, které si lidé neuvědomují, například že chce být kočka vyčesána. Výzkumy ukazují, že lépe svým kočkám dovedou porozumět ženy, přesto ale nejsme většinou schopni určit, co přesně zvíře chce.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Paul Hanaoka
Manipulativní prvek mňoukání
Kočky se učí měnit charakteristiky mňoukání, tedy například tón, délku a intenzitu, tak, aby vyvolaly u lidí nějakou reakci. Pokud některé zvuky nefungují, přijde zvíře s novým projevem, aby docílilo svého.
Studie uvádí, že frekvence některých mňoukání dokonce připomíná jemný dětský pláč, který aktivuje u lidí tendenci rodičovské péče. Kočky jednoduše dovedou být manipulativní a mňoukat tak, abychom jim my lidé podlehli.

Zdroj obrázku: Pexels, Francesco Ungaro
Výhody cíleného mňoukání
To, že se kočky vůči lidem naučily mňoukat, je samozřejmě velmi důležité. Ačkoli nám stále dávají najevo svou lásku tím, že se o nás otírají a vrní, nebo naopak dovedou ukázat, co jim vadí, pomocí drápů, mňoukání je neodmyslitelnou součástí jejich komunikace s námi.
Pokud na zvuky reagujeme, posilujeme vzorec, ve kterém pak kočka bude pokračovat. Zatímco mezi sebou si kočky vystačí i s tichou komunikací, u lidí je často třeba ji doplnit vokálním vyjádřením, aby došlo k pochopení.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Pixabay
Rizika nepochopeného mňoukání
Ne všechny kočky jsou stejné. I v domácnosti mohou být mnohá zvířata naprosto mlčenlivá a mňoukat jen zcela výjimečně. V takovém případě jsou lidé mnohdy překvapeni, neuvědomují si ale, že takový zvuk může znamenat zvuk volání o pomoc.
Při stresu, nemoci či stáří může mňoukání přibýt nebo změnit charakter. Pokud vaše kočka mňouká běžně, obvykle to neznamená nic vážného, jen vám dává najevo, že je šťastná, nebo jí něco chybí. Nicméně v případě, že ji neslyšíte mňoukat celé měsíce a pak zničehonic začne, může jít i o známku vážnějších problémů.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Terry Zhong
Není to přirozené, ale kočky se mění
Mňoukání dospělé kočky není přirozený instinkt v běžném kočičím světě, jde jednoduše pouze o prostředek komunikace s lidmi. Když zvíře mňouká, jde o žádost, nikoliv o běžnou výměnu informací.
Vědci doporučují, aby se lidé soustředili na kontext, pozorovali u koček řeč jejich těla a reagovali promyšleně. Snažte se vnímat rozdíly a jemné nuance v mňoukání během různých situací. Naučte se porozumět vlastní kočce a prohlubte se svým mazlíčkem vztah.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Prasad Panchakshari
Zdroje článku: www.petscare.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, news.harvard.edu, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, www.storicko.cz