Se Zen 6 je situace jasná. Různé zdroje se více-méně shodují na rozpětí maximálních taktů zhruba mezi 6,2 a 6,4 GHz. Cokoli nad by bylo překvapením a cokoli pod 6 GHz zklamáním. Na druhou stranu tu máme precedens v podobě Zen 3, jehož top-model v době vydání boostoval papírově na 4,9 GHz, byť by čipy zvládaly i 5 GHz(+):
Podle redakce webu Anandtech AMD nechtěla, aby byl Ryzen 5000 spojován s frekvencí 5 GHz. Pokud by články a recenze oslovovaly čtenáře nadpisy popisujícími Ryzen 5000 jako 5 GHz procesor, odvádělo by to pozornost od podstatných architektonických změn, které za výkonem (IPC) Zen 3 stojí a strhávalo pozornost k frekvenci, která z hlediska posunu oproti Zen 2 je spíše podružnou změnou. Pro AMD je klíčové i přesvědčení uživatelů o tom, že frekvence už dávno není to podstatné, co určuje výkon procesoru. - Zen 3 boostuje přes 5 GHz, AMD prý však nechtěla stavět marketing na frekvenci 2020
|
I když se očekává, že desktopové modely Zen 6 budou (přinejmenším v první vlně) vyráběné na procesu TSMC N2P jako ty serverové (výkonnější N2X byl již před více než rokem odložen), neznamená to automaticky, že Zen 6 a Nova Lake (rovněž TSMC N2P) musí v desktopu běžet na stejném taktu.
5,5-6,3 GHz?
Víme, že Nova Lake měl původně vzniknout na procesu Intel 18A, ale Intel nakonec změnil názor, neboť na procesu TSMC N2P dosahuje lepších výsledků, zejména vyšších taktů. Rovněž víme, že na Intel 18A měl dlouho problém vyrábět 5,1GHz Panther Lake s výtěžností, při které by se dala rozumně pokrýt poptávka (navzdory tomu, že nebyla nijak vysoká, s ohledem na ceny produktů s těmito modely procesorů). Také víme, že první vzorky Nova Lake dodávané partnerům byly vyrobené ještě na Intel 18A (zatímco finální procesory mají pocházet z N2P linek TSMC) a dosahovaly v základní konfiguraci maximálně 4,8 nebo 4,9 GHz. Z toho všeho vyplývá, že verze vyráběná u TSMC dosahuje taktů nezanedbatelně vyšší než zvládá Intel 18A, tedy citelně vyšších než 5,1 GHz. Řekněme zcela minimálně 5,5 GHz.
To celkem koresponduje se zvěstmi o taktech Nova Lake, které se pohybují od „nelze vyloučit mírné snížení taktů oproti Arrow Lake“ (tzn. méně než 5,7 GHz) až po „může jít o takty přes 6,2 GHz“. Pohybujeme se tedy v rozmezí cca 5,5-6,3 GHz.
Faktem zůstává, že zdroje, které mluvily o taktech výrazně přesahujících 6 GHz, už příliš slyšet nejsou a spíše se lze klonit k možnosti, že víc než 6,2 GHz Nova Lake v době vydání nenabídne. I to by bylo celkem pozitivní, vezmeme-li v potaz, že na procesu Intel 18A se u stejného návrhu Intel nedokáže dostat výrazněji přes 5 GHz. Rozdíl přes 1 GHz u procesu, který Intel původně prezentoval jako lepší variantu oproti 2nm technologii TSMC, by byl poměrně zdrcující výsledek.
APX, AVX-10 a potenciální dopady na takty
Je tedy možné, že takty Nova Lake jsou do určité míry ovlivněné i architekturou, nikoli pouze limitované procesem Intel 18A. Indicie by pro to byly. Intel totiž s Nova Lake přináší dvě zásadní novinky: APX a AVX-10. APX de facto zdvojnásobuje registry, čímž zvyšuje efektivitu využití x86 jádra o 5-15 %. Vytížení jádra a tedy i nároky na odvod tepla proto mohou být vyšší než u velkého jádra Arrow Lake. AVX-10 je ve své podstatě AVX-512, které na Arrow Lake (z důvodu absence podpory na malých jádrech) bylo zakázané. Intel tedy při stanovené maximálních taktů nemusel zohledňovat spotřebu a chlazení při AVX-512. U Nova Lake ale bude muset. I když tedy Nova Lake oproti Arrow Lake přináší o generaci novější proces, který podporuje vyšší takty, reálná dosažitelnost těchto taktů nemusí být automatická, protože na druhé straně přibývají prvky, které mohou potenciál maximálních taktů mírně snižovat. Jak moc, to je samozřejmě otázka.
4 důvody, proč se Intel nemusí honit za maximální jednojádrovou frekvencí
Pro Intel nemusí být maximální jednojádrový boost klíčový. Existují hned čtyři důvody, proč s generací Nova Lake mohou být priority nastaveny odlišně. Prvním důvodem je, že nová generace velkých jader (oproti Arrow Lake jde o dvougenerační skok, protože v desktopu nefiguroval Panther Lake) by neměl být zanedbatelný a výkon na jádro stoupne už v důsledku nárůstu IPC. Druhý důvod spočívá ve faktu, že jednojádrový takt Intel ždímal hlavně z důvodu udržení herního výkonu. Ten však bude u Nova Lake řešit prostřednictvím modelů s větší L3 cache, podobně jako AMD (z hlediska technologické implementace odlišně, ale to je jiné téma). Třetím důvodem je, že pokud Intel něco vysloveně nepokazí, má s generací Nova Lake prakticky jistý trůn celkového (vícejádrového) výkonu s 52jádrovými modely. Nemusí mít zároveň i nejvyšší jednojádrový takt, marketing bude mít s čím pracovat. No a nakonec je tu čtvrtý důvod - ždímání maximálních taktů by mohlo zbytečně rozvířit a připomenout téma Raptorgate a důsledky, jaké měly snahy udržet rekord nejvyšší taktů za každou cenu na generace procesorů Raptor Lake (Core 13000) a Raptor Lake-refresh (Core 14000).
- Uživateli odešel čtvrtý 14900K, navzdory novému BIOSu a profilu Intel Default
- Reklamovanost Core i9-14900K stoupla nad 10 %
Intel by tedy o moc nepřicházel, i kdyby ponechal maximální boost někde kolem 5,8-5,9 GHz a nechal mluvit architekturu, vysoký počet jader, bLLC (modely s velkou L3 cache) a případně APX / AVX-10.