Dětství v Riu de Janeiru a počátky
Oscar Niemeyer se narodil 15. prosince 1907 v Riu de Janeiru. Jeho rodina byla umělecky založena, proto tíhnul k volnomyšlenkářství a úniku do vlastní fantazie. Velmi rád sledoval svět kolem sebe a školní povinnosti naopak příliš odpovědně nedodržoval.
Smysl života našel během studií na Národní škole výtvarných umění, kde se mu naskytly významné příležitosti. Otevřely se mu dveře do ateliéru Lúcia Costy, jejichž spolupráce odstartovala jeho kariéru a pomohla mu získat věhlas. Jelikož se Costa pohyboval v blízkosti evropských modernistů, mohl Niemeyer čerpat inspiraci ze světových trendů.

Zdroj obrázku: Wikimedia commons, Roger Pic
Vliv mentora
Především učení pod dohledem Le Corbusiera mu rozšířilo obzory i pracovní možnosti. Velmi brzy si však uvědomil, že nechce následovat řád, funkčnost, geometrii a čisté linie, které upřednostňoval jeho učitel.
Raději volil tvary přírody, které nejsou tvořeny pouze rovnými čárami, nýbrž křivkami. Začal tak prosazovat první nápady, které postupně definovaly styl, jímž proslul.

Zdroj obrázku: Shutterstock, kavram
Zrod ikonického rukopisu
Prvním výrazným dílem byl rekreační komplex Pampulha v Belo Horizonte, který předznamenával změnu v architektuře. Niemeyer na této stavbě ukázal, že absolutní svoboda tvarů může napomoci vytvořit jedinečná díla. V tomto duchu pak vznikly další stavby jako São Francisco de Assis, kasino nebo taneční pavilon.
Niemeyer velmi rád sníval, možná proto nacházel inspiraci v oblacích, horách nebo na tělech žen. Dokázal tak, že stavby nemusí mít nepřirozené rovné linie, ale naopak mají organický charakter. Jeho rukopis je nezaměnitelný a při objevování brazilských měst jeho stavby ihned poznáte.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Donatas Dabravolskas
Tvořil nové město Brazílie
Obrovský zlom však nastal v momentě, kdy se brazilská vláda rozhodla založit nové hlavní město. Volba ihned padla na Niemeyera, který spolupracoval na návrzích budov se svým mentorem Lúcio Costou. Společně vytvořili návrhy ikonických budov, které jsou symbolem moderní Brazílie.
Jednalo se o dechberoucí katedrálu v Brasílii a o vládní budovy, mezi něž patří prezidentský palác, ministerstvo zahraničí či Kongres. Dnes tyto komplexy tvoří kulturní dědictví, ostatně v roce 1987 bylo město Brasília zapsáno na na seznam UNESCO.

Zdroj obrázku: Shutterstock, henrique ferrera
Tvorba ve Francii a mimo Brazílii
Politické dění však přerušilo jeho zářnou kariéru. V 60. letech došlo v Brazílii k vojenskému převratu. Netajil se svými levicovými názory, proto se znelíbil režimu a byl nucen odejít do exilu. Ve své tvorbě však nepolevil a pokračoval v ní ve Francii, kde například vytvořil sídlo Francouzské komunistické strany.
Nucená emigrace mu však přinesla i spoustu výhod, jelikož získal zakázky a kontakty u významné klientely. Jeho um se šířil do dalších států, jako byla Itálie, Portugalsko, USA, Izrael nebo Alžírsko. Např. spolupracoval s Le Corbusierem na návrhu sídla Organizace spojených národů v New Yorku.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Alexandre Prevot
Muzeum v Niterói a další vrcholná díla
V pozdější fázi své kariéry vytvořil další slavná díla, která jsou nezapomenutelná a fascinující. Ukázal jimi, že brilantně pracuje s perspektivou a světlem.
Významnou budovou je Museum of Contemporary Art v Niterói, která připomíná UFO přistávající nad oceánem. Jedinečné jsou rovněž stavby Memorial da América Latina nebo Sambadrom v Riu de Janeiru.

Zdroj obrázku: Shutterstock, renatopmeireles
Architektura jako služba lidem
Obdiv nevzbuzují pouze samotné stavby, ale také jeho přístup k životu a jeho filozofie. Proslul humanistickými názory, neboť prohlašoval, že architektura má pomáhat lidem žít spokojeněji a radostněji. Nemá představovat bohatství ani vyvolávat nerovnostmi mezi lidmi.
Vehementně tak podporoval myšlenky sociální spravedlnosti. Ačkoliv mezi jeho nejslavnější stavby patří vládní budovy a další monumentální komplexy, zanechal výraznou stopu i při budování komunitních a sociálních projektů.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Naeblys
Odkaz vizionáře, který změnil architekturu
Niemeyer byl po celý život vitální, energický a nápaditý za každé situace. Jeho zapálení do práce i po překročení 100 let z něj činí legendu. Zemřel v roce 2012 těsně před svými 105. narozeninami.
Během svého života naprosto změnil světové dějiny architektury. Stal se tak inspirací pro kolegy i studenty. Jeho stavby stojí po celém světě a připomínají, že vášeň a zápal dokážou měnit svět.

Zdroj obrázku: Shutterstock, William Avila
Zdroje článku: www.britannica.com, www.pritzkerprize.com, architecture-history.org, www.storicko.cz