Návrat do školy

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Rozhodla jsem se vrátit čas. Posunout ručičky hodinek o několik let nazpátek. Jak? Prostě jsem se ve svých osmatřiceti letech rozhodla vystudovat italštinu na filozofické fakultě v Praze. Externě. Při práci. Byla jsem přijata a ve svých devětatřiceti letech začala studovat.

Návrat do školy

Zdroj: vcházíme

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 13.09.2026 08:55

Návrat do školy

13. 9. 2026

Spolu se mnou studovalo pár starších studentech, ovšem já byla druhá nejstarší. Nejstarší byla paní před padesátkou, která se po mnoha letech strávených v Itálii vrátila domů do Česka. Mezi externími studentkami byla i jedna recepční, která se vrátila z ročního pobytu v Německu, kde pracovala jako babysitter, další byla bývalá letuška, i ta se vrátila do Česka a v sedmadvaceti letech začala studovat. Nejvíce jsem byla po dobu studií v kontaktu se svou kolegyní – průvodkyní, o třináct let mladší, neboť jsme se potkávaly i během průvodcování. Ostatní byli studenti denního studia přijatí hned po maturitě.

Přednášky jsme absolvovali všichni společně, jak denní, tak externí studium. Ze začátku to byl zvláštní pocit, jako bych se dostala tam, kam už jsem ani nečekala. Takový návrat do období studia, mládí, do knih a příprav na zkoušky. Jednou tento pocit vystihla právě moje kolegyně, když jsme se přemísťovali z fakulty do Celetné ulice na přednášky psychologie a na latinu. To je úžasný, viď, vrátit se takhle znovu do školy. Ano. Bylo to skvělé. Se zatajeným dechem jsem poslouchala přednášky z italské literatury profesora Jiřího Pelána, stejně tak jsem měla ráda angličtinu a francouzštinu. Poctivě jsem se učila, nám starším nebylo nic prominuto a přestože jsme nemuseli absolvovat všechny přednášky, my externisti jsme na ně chodili. Byli jsme taková parta nadšenců.

Jednou na hodině italštiny jsme s italským profesorem probírali knihu Prima Leviho Je-li toto člověk. Museli jsme si připravit rozbor jedné kapitoly. Když se jedna externistka přihlásila o slovo, podíval se na nás všechny a řekl: Jo, vy jste ty dall’ aldilà /z onoho světa/.

Moje dcera, když jsem byla ve třetím ročníku, se dostala na stejnou fakultu, takže jsme se občas potkávaly na chodbě, než nám začala přednáška prof. Milana Machovce.

V pátém ročníku jsme sledovali filmy, které byly podle námětu nějaké knihy. Byly to zajímavé filmy jako např. film Senso natočen L. Viscontim podle románu Camilla Boita či romantické drama Vášeň lásky podle románu Fosca Iginia Uga Tachettiho, dva příběhy osudových lásek. Stejně tak film Jak tvrdí Pereira podle románu Antonia Tabucchiho, kde hrál jednu z posledních velkých rolí Marcello Mastroianni.

Jelikož jsem měla státní zkoušku z pedagogiky a psychologie, též didaktiku italštiny, měli jsme všichni praxi ve výuce italštiny na střední škole. Vybrala jsem si Konzervatoř, kde jsem dávala pár hodin italštiny. Byla to stejná škola, kde jsem před lety pracovala jako uklízečka, když jsem měla malou dcerku. I tohle byl zvláštní návrat zpět do mladších let a přímo za katedru.

Diplomku jsem psala z moderní literatury. Setkávala jsem se s profesorkou Alicí Flemrovou na Vyšehradě v kavárně a při šálku kávy jsme probíraly stránku po stránce mou diplomku.

Přišel den promoce. Když jsme se sešli v Karolinu, paní profesorka nám oznámila, v jakém pořadí vejdeme do auly. S hrůzou jsem zjistila, že jsem v první řadě. Odmítla jsem jít s tím, ať první vchází mladší, ovšem moje žádost byla zamítnuta.

Toto období studia na FF UK patří k mým nejšťastnějším v mém životě. I když to stálo mnoho úsilí a odříkání, uvědomila jsem si, že když člověk opravdu chce, překážky se snadno překonají, zvláště když klady dalece převyšují zápory. A na čas si vytvoří iluzi, že vrátil čas nazpátek.

Autor: Michaela Přibová

Reklama

Další články z i60.cz

Podvodníci se vydávají za státní úředníky a lákají důchodce na vidinu peněz. Poradíme, jak jim nenaletět

Poslední knížka

Měla takový nepravidelný rituál, kdy každý den zasedla ke psaní příběhu, který se jí rodil v hlavě a teprve...

Víkend zalitý barvami a leskem. Křišťálové údolí otevírá své brány

Sklo, šperky a bižuterii můžete 17. a 18. října 2026 obdivovat přímo v místech, kde vznikají. Již sedmý...

Výchovné od roku 2027: Co zůstane a co se změní

Od roku 2023 zvyšuje starobní důchody takzvané výchovné. Pomáhá především ženám, jejichž pracovní život a...

Osteoporóza nebolí, následky ano

Řídnutí kostí neboli osteoporóza nebolí, a lidé tak netuší, že jejich kosti postupně slábnou. Nemoc proto...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Návrat do školy

Trump naznačil, že jeho nová mluvčí skončí. Při prvním vystoupení všechny zaskočila

Lidské bestie: Hermann Göring si užíval přepych, bral opioidy a pomáhal organizovat nacistické zločiny

„Nesmím ani na tribunu, pořád mě testují.“ Vondroušová popsala zvláštní důsledky trestu

Německý lékař se nechal pohřbít zaživa a pod zemí si dal jídlo. Svůj záchranný systém testoval v roce 1822

Věci, které muži chtějí v posteli, ale jen málokdy si o ně řeknou nahlas