Nebojte se operace šedého zákalu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Není mým zvykem odhalovat své nejniternější pocity, ale tentokrát to udělám. Proč? Na popud své manželky, která prohlásila, že si asi ani nedovedeme představit, kolik zejména starších lidí se operace katarakty bojí.

Nebojte se operace šedého zákalu

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 20.10.2026 06:10

Nebojte se operace šedého zákalu

20. 10. 2026

„Navzdory kapkám vám vyletěl nitrooční tlak, takže nezbývá, než urychleně vyměnit čočky, které jsou zbytnělé a brání odtoku tekutiny,“ prohlásila rezolutně paní doktorka, kterou kvůli jiné diagnóze navštěvuji na jedné oční klinice. Hned mi domluvila termín vstupní prohlídky na operačním oddělení, nacházejícím se na stejném patře v protější chodbě.

Následná prohlídka zahrnovala bůhvíkolik podrobných měření a poté pohovor s panem doktorem. „Pro vás jsou vhodné monofokální asférické čočky, nemusíte se ničeho bát, vlastní operace je rychlá, proběhne pod lokálním znecitlivěním a pooperační omezení jsou minimální. Jedno oko vám uděláme 30. září, 1. října ho zkontrolujeme a odoperujeme druhé, a hned den poté ho taky zkoukneme. Tady máte recepty na kapky, ty si vyzvedněte už teď.“ Prohlásil onen dobrý muž v bílém plášti zhruba měsíc před zákrokem. Pardon, před výkonem, zákrok se dělá akorát v tangu, jak kdysi pravil klasik.

„Tak jo, to bude středa, čtvrtek, pátek, vezmu si na to tři dny volna a následující pondělí zvesela naklušu do práce. Neschopenku nechci, stejně netuším, jak se to s těmi moderními e-neschopenkami vlastně dělá,“ usnesl jsem se a vyrazil na rande. S vlastní manželkou pochopitelně, aby nedošlo k mýlce.

„Ses snad zbláznil, Honzo, našim to taky dělali, teď sice vidí každé smítko, i to, co nechtějí, ale čtrnáct dní po operaci museli akorát sedět a koukat do zeleně,“ vystrašil mě optimisticky jeden můj kolega.

„Mamce se sice zrak zlepšil, ale jedno oko se napoprvé nějak nepovedlo a musela s ním na reoperaci,“ přidala se známá.

„Lence trvalo několik měsíců, než se po tom pořádně rozkoukala,“ přisadila si třetí.

Takže co? Ten starý kocour, který tam uvnitř ve mně dřímá, není zvyklý dávat najevo nějaké strachy, které pociťuje ohledně sama sebe. Jenomže oči jsou oči, a tak se s blížícím termínem operace nejistoty zákonitě objevily. Nevím, jestli a nakolik to kdo poznal, snad manželka, tu bych nepodceňoval, ještě tak možná dcery. A hlavně kočky, ty to každopádně vycítily, ale naštěstí mě nepráskly a nechaly si to pro sebe. Došlo to tak daleko, že článek, který jsem sem chtěl poslat po operaci, jsem nachystal už před ní, tak nějak pro všechny případy.

„Koukejte se rovně před sebe do světla a nehýbejte očima, teď je to důležité,“ prohlásil inkriminovanou středu operatér, když už jsem ležel na stole s prvním okem. Měl jsem kliku, byl to zkušený pan primář s jistou rukou a se smyslem pro humor. Pracoval tak trochu takovým tím stylem: „jen si vyzkoušíme, jak bychom to dělali... a už je hotovo.“ Navíc rozptyloval pacienty hovorem, se mnou se bavil o fotbale.

„Děkuji, pane primáři, co teď všechno nesmím?“ Pro jistotu jsem se na závěr zeptal, byv předem vystrašen kolegou a jemu podobnými.

„Můžete všechno, akorát se pár týdnů kroťte se sportem, velkou fyzickou zátěží, moc se nepředklánějte a pozor na prašné prostředí,“ propustil mě s tím, že si to druhý den zopakujeme.

Další den ve čtvrtek přišlo repete, extra příjemné to sice nebylo, ale bylo to velice rychlé, a že by to vyloženě bolelo, to taky ne. Nicméně druhá návštěva měla ještě humornou dohru: „Všechno si sundejte, hoďte to tady do koše a hlavně nezapomeňte na čepičku,“ nabádala mě sestřička před odchodem, když jsem se vysvlékal z návleků, jakéhosi jednorázového pláště, a tak dál.

„Aha, v těch čepičkách vám lidé asi odcházejí,“ zapátral jsem po příčině jejího připomenutí.

„To zrovna ne,“ protáhla opatrně, „ale vůbec vám nesluší,“ zažertovala. Inu, zasmáli jsme se oba.

Po samotné operaci bylo každé oko tři hodiny zalepené, poté daný den rozmlžené a trochu to řezalo, ale dalo se to vydržet. Do druhého dne rozmlžení prakticky ustoupilo, však taky hned v pátek večer začal starý kocour už zase vesele bušit články do klávesnice a v sobotu vyrazil na obvyklý týdenní nákup do přilehlých Čelákovic. Ještě sice přetrvávalo pár nevýznamných zrakových vjemů, jako třeba, že občas zahlédnu na hranici zorného pole okrouhlý okraj nové čočky nebo vidím mikrosekundové bliknutí, ale s tím si dle ujištění zkušené paní doktorky z páteční kontroly mozek záhy poradí.

Tak nevím, milí čtenáři, jestli jsem vás krátkým nahlédnutím do kocouří třinácté komnaty nenudil. Kdyby jo, tak mi tuhle zpověď klidně omlaťte o hlavu, ale pokud ne, vyřiďte svým přátelům a známým, že díky moderní medicíně, skvělým doktorům a sestřičkám se operace šedého zákalu rozhodně nemusejí bát. Každopádně po ní uvidí daleko líp, trefně to vystihla jedna optometrička: „jako když vyleštíte zrcadlo.“

Jo a ještě perlička na závěr. Zbavil jsem se brýlí na dálku, ze zvyku mám pořád tendenci pro ně sahat, a když se podívám do zrcadla, tak si s holým obličejem připadám trochu jako čerstvě vyoraná myš. Snad mě to brzy přejde.

Autor: Jan Pražák

Reklama

Další články z i60.cz

Líba jde do akce

Máme rádi Česko (11)

S televizní soutěží má naše soutěž jen málo společného. Každý měsíc pro nás jedna velice obětavá členka...

Podzimní ne/povedený výlet k Holanským rybníkům

Holany, to je obec v Libereckém kraji nedaleko České Lípy. Mezi turisty je zná dávno. V mé paměti je pobyt...

Mindráky s věkem nezmizí

Jestliže si v mládí žena vsugeruje, že má tlusté nohy, malá prsa nebo velký nos, žije s tou představou...

Glosa: Nedělní dopoledne

Tak mě v nedělním dopoledni napadla spousta aktivit, kterým bych se mohla věnovat. Buď procházka se psy,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Nebojte se operace šedého zákalu

Z desítek milionů neviděli potřební ani korunu. "Tak si to ministerstvo objednalo," hájí se neziskovka

Kolik stojí jeden koncert Lucie Bílé: Podle veřejných smluv si pořadatelé musí připravit pořádný balík

Tomáš Matonoha promluvil o honoráři ve StarDance. Jeho přiznání mnohé překvapí

Těmto autům se raději vyhněte, rozhodli řidiči. Hříšníci spolehlivosti jsou i oblíbené modely

Za sklem vypěstovali skutečný podmořský les. Aby přežil, museli do akvária přivést sílu oceánu