Každoroční rozsáhlá analýza Planetary Health Check hodnotí stav devíti klíčových procesů, které udržují Zemi stabilní, od klimatu a biodiverzity přes sladkou vodu až po oceány a chemické znečištění. Letošní zpráva má 124 stran a podle jejích autorů představuje dosud nejkomplexnější obraz vlivu lidské činnosti na fungování celé planety.
Výsledky publikované v této zprávě jsou znepokojivé. Lidstvo totiž už překročilo sedm z devíti planetárních hranic, tedy vědecky stanovených limitů, jejichž překročení zvyšuje riziko narušení stability a odolnosti Země. Neznamená to okamžitou katastrofu, ale s rostoucím tlakem se zvyšuje pravděpodobnost rozsáhlých a obtížně vratných změn.
Jedním z největších problémů je oslabování schopnosti přírody pohlcovat oxid uhličitý. Lesy, mokřady a další ekosystémy dosud fungovaly jako významné uhlíkové propady, jejich kapacita ale podle zprávy slábne. Zvlášť kritická je situace v Amazonii.
Pokud amazonský prales překročí svůj bod zvratu, až 70 procent jeho rozlohy by se mohlo změnit z tropického deštného lesa na suchou tropickou savanu. Taková změna by znamenala uvolnění stovek miliard tun oxidu uhličitého, ztrátu množství druhů a další oslabení přirozené regulace klimatu. Dopady by se přitom neomezily na Jižní Ameriku, ale zasáhly by například potravinovou a vodní bezpečnost nebo lidské zdraví.
Těchto 9 planetárních hranic z níže uvedené tabulky ukazuje, jak na tom Země je : Změna klimatu Změna radiační bilance Země, například v důsledku hromadění skleníkových plynů v atmosféře, ovlivňuje globální teploty a klimatické podmínky. Narušení integrity biosféry Úbytek rozmanitosti, rozsahu a zdraví živých organismů a ekosystémů omezuje schopnost biosféry spoluregulovat stav planety, protože ovlivňuje energetickou bilanci a chemické cykly na Zemi. Změny využití půdy Proměna přírodní krajiny, například v důsledku odlesňování a urbanizace, oslabuje ekologické funkce, jako je pohlcování uhlíku, recyklace vlhkosti a poskytování prostředí pro volně žijící živočichy, které jsou zásadní pro fungování Země. Změny sladké vody Změny v koloběhu sladké vody, včetně říčních toků a půdní vlhkosti, ovlivňují přirozené funkce, jako je pohlcování uhlíku a biodiverzita, a mohou vést ke změnám budoucího množství srážek. Narušení biogeochemických toků Narušení přirozeného koloběhu živin, například dusíku a fosforu, ovlivňuje biodiverzitu na pevnině a kvalitu vody a může vést ke vzniku mrtvých zón ve sladkovodních i mořských ekosystémech. Okyselování oceánů Změny v míře okyselování oceánů ovlivňují mořskou biodiverzitu i schopnost oceánů regulovat klima. Zvyšování koncentrace aerosolů v atmosféře Rostoucí množství částic ve vzduchu z lidské činnosti i přírodních zdrojů ovlivňuje klima změnami teplotních a srážkových poměrů. Úbytek stratosférického ozonu Řídnutí ozonové vrstvy ve vyšších vrstvách atmosféry, způsobené především chemickými látkami vyrobenými člověkem, zvyšuje množství škodlivého ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch. Zavádění nových látek do prostředí Uvolňování a hromadění člověkem vyrobených látek, například plastů a syntetických chemikálií, spolu s mobilizací přirozeně se vyskytujících prvků může narušovat důležité procesy v systému Země a představovat riziko trvalého poškození života v biosféře. Přehledná tabulka Planetary Health Check v roce 2026 hodnotí stav devíti planetárních hranic pomocí 13 sledovaných ukazatelů. Sedm z devíti hranic je překročeno: změna klimatu, narušení biodiverzity, změny využití půdy, sladká voda, biogeochemické toky, nové látky a oceánské okyselování. Všechny se navíc zhoršují. V bezpečném prostoru zůstávají pouze atmosférické aerosoly a stratosférický ozon. Planetární systém Země tvoří podle této zprávy propojené části – oceány, atmosféra, ledové štíty, lesy i další ekosystémy. Dokážou do určité míry absorbovat změny a narušení, při dlouhodobém a silném tlaku však mohou překročit bod zvratu (tipping point). Systém se pak může přepnout do nového stavu, v němž změny začne sám zesilovat, často s obtížně vratnými důsledky.
Výše popsané planetární hranice nejsou body zvratu. Fungují spíše jako varovné značky před nimi. Jejich překročení neznamená okamžitou katastrofu, ale zvyšuje riziko, že se k bodům zvratu přiblížíme nebo je překročíme. Mezi významné potenciálně zvratné systémy patří například amazonský prales, grónský a antarktický ledový štít, permafrost, boreální lesy, korálové útesy nebo oceánská cirkulace AMOC (Atlantická meridionální cirkulace) . Jejich změny se navíc mohou vzájemně posilovat. Oslabení AMOC může například změnit srážkové poměry v Amazonii, oslabit její schopnost recyklovat vlhkost a urychlit úbytek lesa. Ten by následně uvolňoval více uhlíku a dále zesiloval globální oteplování.
Takové kaskády bodů zvratu ukazují, proč nelze jednotlivé planetární hranice posuzovat izolovaně. Čím více hranic překračujeme, tím menší je prostor pro bezpečné fungování celého systému. Zpráva zároveň upozorňuje na méně známé hrozby. Lidská činnost stále intenzivněji zasahuje do ekosystémů mořského dna, které jsou důležité pro biodiverzitu, koloběh živin i ukládání uhlíku. Každoročně je podle autorů vlečnými sítěmi zasaženo přibližně 1 až 2 procenta mořského dna. Další riziko představuje hlubokomořská těžba.
Rychle přibývá také takzvaných nových entit – syntetických chemikálií, plastů, mikroplastů nebo PFAS. Mnohé z těchto látek přetrvávají v prostředí po tisíce let a jejich účinky na fungování celého planetárního systému stále nejsou dostatečně prozkoumány.
Autoři Planetary Health Check zdůrazňují, že situace není předem rozhodnuta. Podle nich stále existuje úzké časové okno, během něhož lze vývoj změnit. Klíčová má být ochrana a obnova přírody, emisí a znečištění a současně rychlé snižování závislosti na fosilních palivech. Velmi důležité je také zastavit odlesňování především v Amazonii, která tam začíná nelegální těžbou a pokračuje přeměnou půdy na pastviny. Klimatická změna, sucho a požáry úbytek lesů dále urychlují. Ztráta lesů oslabuje biodiverzitu, uvolňuje uhlík, narušuje koloběh vody a zvyšuje erozi. V již zmíněné Amazonii může pokračující odlesňování spolu s oteplováním přiblížit rozsáhlé části pralesa stavu podobnému savaně. Samotná rozloha lesů navíc nevypovídá o jejich ekologické kvalitě.
Planetary Health Check ukazuje, že lidstvo musí snížit tlak na Zemi a vrátit se do bezpečného prostoru vymezeného planetárními hranicemi. Nestačí pouze omezit emise – chránit je nutné také lesy, půdu, vodu, oceány a biodiverzitu. To vyžaduje změnu fungování ekonomik, efektivnější využívání zdrojů a zohlednění přírodních limitů v rozhodování. Přestože současná opatření nestačí, podle autorů stále existuje možnost vývoj změnit. Okno pro odvrácení nevratných změn se totiž rychle zužuje.
Petr Dvořák zdroj: Planetary Health Check