Ponořit se do knihy může být únik před sebou samým

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Jela jsem na týdenní dovolenou, kde jsem chtěla odpočívat. Moc jsem se těšila a trochu jsem se bála. Myslela jsem, že se nedokážu jen tak válet. Vzala jsem si na…

Ponořit se do knihy může být únik před sebou samým

Zdroj: Proboha!

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 03.08.2026 07:00

Jela jsem na týdenní dovolenou, kde jsem chtěla odpočívat. Moc jsem se těšila a trochu jsem se bála. Myslela jsem, že se nedokážu jen tak válet. Vzala jsem si na dovolenou do kufru pět knih, abych měla co dělat. Trochu beletrie a pak odborné knihy. Ponoření do nějaké knihy je vždycky dobrou formou úniku.

Když jsem si v hotelovém pokoji vybalila kufr, knihy jsem pěkně úhledně vyskládala na svůj noční stolek. Na chvíli jsem uvažovala o tom, kterou si vyberu ke čtení jako první. Nemohla jsem se rozhodnout, a tak jsem si nevzala žádnou. Napadlo mě, že se rozhodnu až po večeři. Místo čtení jsem se šla trochu projít. Bylo hezky.

Vždycky o sobě tvrdím, že jsem knihomol. Je to pravda. Knihy se staly mým bezpečným úkrytem před nepřátelským světem. Když se mi někdo ve škole posmíval, zabořila jsem hlavu do knihy. Když mě ignoroval kluk, který se mi líbil, vytáhla jsem knížku. Četla jsem si doma v obyváku, když se celá rodina v rámci společně tráveného času koukala na televizi. Čtení je velmi nenápadné krytí. Poslouží k ochraně před nepřátelským okolím i jako ochrana před svými vlastními myšlenkami. Pokud se mi mé příběhy zdály těžké, nepohodlné nebo bolestivé, ztratila jsem se v příběhu někoho jiného. Někdo jiný se odhodlal něco říct, někdo jiný se rozhodl se omluvit. Nemusela jsem to být já, kdo řekl ne a nevysvětloval to. Literární hrdinové mě zastupovali. Pomáhalo mi to.

Vypněte mobily, začíná léto. Co vám přináší stovky fotek a videí?

Ani třetí den dovolené jsem nedokázala žádnou z přivezených knih otevřít. Zdálo se mi to hrozně těžké. Místo toho, abych se ponořila do cizích příběhů, do popisovaných radostí a problémů literárních hrdinů, koukala jsem se z okna. Seděla jsem na lavičce v zahradě u hotelu a mé myšlenky vlály s horkým větrem někam do daleka. Před mými zraky řady vinohradů tvořily uspořádanou grafickou strukturu a mozaika drobných obdélníků polí působila jako promyšlené umělecké dílo. Pozorovala jsem stěhování mraků po obloze a ptáky, jak pod nimi poletují. Nějak jsem si neuměla představit, že bych věnovala svou pozornost čtení. Nebyla jsem schopna se k tomu přimět. Lehce mě to udivilo. Přitom jsem neřešila nic zvláštního, neuvažovala jsem o ničem konkrétním, nepotřebovala jsem ani nic promýšlet nebo se pro něco rozhodnout. Jen jsem pravděpodobně potřebovala být tiše sama se sebou.

Překvapilo mě to. Kdyby mi byl někdo před odjezdem tvrdil, že ze všech knih a poznámkových sešitů, které si s sebou pečlivě balím, použiju párkrát jedině sešitek sudoku, nevěřila bych mu. Nepovažovala bych to za pravděpodobné. Bylo to úlevné.

Možná jsem si potřebovala odpočinout i od čtení. Možná jsem měla pochopit, že ztrácet se v cizích příbězích je útěk. Nejspíš jsem to věděla, a kdybyste se mne zeptali, řekla bych vám to. Osobní zkušenost je ale jiné disciplína. Moje duše si chtěla odpočinout od moudrosti jiných lidí i od cizích příběhů v knihách.

Doma jsem knihy vybalila a opatrně postavila zpět do knihovny. Ještě pořád to trvá, nechce se mi číst. Potřebuju být sama a zticha. Cítím se provětraná.

Reklama

Další články z Proboha!

Proč se v době umělé inteligence vracíme k mystikům?

Kdo lže, ten krade. Poznáváte v tom někoho z politiky?

Moje babička nepříjemně často používala všemožná přísloví a rčení. Jedno z těch obvyklých bylo to o lháři,...

„Do určité míry jsme se stali otroky korporací.“ Kapela QAI o tom, jak algoritmy ničí novou muziku a proč přešli na češtinu

Česko-polské pomezí, anglické texty a indie pop. Právě tak se dlouho dala popsat kapela QAI. Letos 25. září...

Jediná kapka nenávisti. Lanzmannovo Šoa jako varování před antisemitismem

Od útoku Hamásu na Izrael v roce 2023 antisemitismus v Evropě i v zámoří sílí. Postupně odcházejí poslední...

Když se lidský život změní v číslo. Dokument NAZA o válce, algoritmech a odpovědnosti

Kolik civilních obětí lze ještě označit za vedlejší škody války a kdy se z vojenské operace stává pohrdání...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

Ponořit se do knihy může být únik před sebou samým

Konflikt před Národním divadlem. Neznámého muže na pohřeb Štěpničky nepustili

Stát to potvrdil: tyto ročníky půjdou do důchodu později a dostanou méně. Zjistěte, jestli se to týká i vás

Loď stará 2400 let, která se nikdy nerozpadla: jak nebývalý objev z Černého moře mění dějiny

Sara Sandeva ve velkých rozpacích kvůli hodnocení Richarda Genzera: Jakub Prachař to od něj pořádně schytal

Zraněný cyklista ležel na silnici a prosil o pomoc. Muž na koloběžce mu prý řekl, že spěchá do práce, a odjel