Před 37 lety padla Berlínská zeď. Cesta ke svobodě vedla také přes Prahu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Pád Berlínské zdi je jedním z nejvýraznějších symbolů konce komunistických režimů v Evropě. Události, které 9. listopadu 1989 vedly k otevření berlínských hraničních přechodů, ale nezačaly pouze v ulicích německé metropole. Významnou roli v nich sehrálo také tehdejší Československo.

Před 37 lety padla Berlínská zeď. Cesta ke svobodě vedla také přes Prahu

Zdroj: European Commission, Ústav pro studium totalitních režimů

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 09.11.2026 13:44

Podzim roku 1989 byl pro komunistické režimy ve střední a východní Evropě obdobím stále sílícího tlaku. Východní Němci hledali cesty, jak opustit zemi, v níž nemohli svobodně cestovat ani rozhodovat o vlastní budoucnosti. Jednou z prvních možností bylo Maďarsko, které začalo postupně uvolňovat hranici s Rakouskem. Když se však tato cesta komplikovala, pozornost se obrátila také k Československu.

To mělo s NDR dohodu o volném cestování přes společnou hranici. Uprchlíci tak zpočátku mohli přes Československo pokračovat do Maďarska a následně na Západ. Poté, co československé úřady začaly jejich průchod omezovat, se stále více lidí obracelo přímo na západoněmecké velvyslanectví v Praze.

Praha jako útočiště pro tisíce uprchlíků

V zahradě Lobkovického paláce, kde sídlila ambasáda Spolkové republiky Německo, se postupně shromažďovaly tisíce východoněmeckých občanů. Čekali na možnost odcestovat do západního Německa, často v náročných a provizorních podmínkách.

Budova ambasády SRN, přes níž se dostalo na Západ na 15 000 východních Němců.

Situace vyvrcholila na konci září 1989. Dne 30. září vystoupil na balkoně velvyslanectví tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher a oznámil uprchlíkům, že jim bude umožněno vycestovat do Spolkové republiky Německo. Jeho projev přerušil jásot tisíců lidí.

Následující den umožnilo velvyslanectví vstup dalším stovkám východních Němců. Podle historických údajů se přes pražskou ambasádu nakonec dostalo na Západ přibližně 15 tisíc lidí.

Státní bezpečnost sledovala tlak na hranicích

Dokumenty zveřejněné Ústavem pro studium totalitních režimů ukazují, jak se na podzim 1989 zvyšoval počet pokusů občanů NDR o překročení československých hranic. Například 1. října se dvěma mužům podařilo uprchnout přes hranici v prostoru Trojmezí, a to i přes varovné výstřely pohraničníků. O dva dny později utekl další muž při kontrole ve vlaku na Děčínsku. Předtím se pokusil příslušníky hlídky podplatit a jednomu z nich odcizil pistoli.

Vedení NDR následně 3. října omezilo výjezdy svých občanů do Československa. „Státní bezpečnost konstatovala, že „tlak je veden v podstatě po celé státní hranici“. Německá strana „v dopoledních hodinách zatarasila komunikace.“ Kritická situace se postupně uklidňovala a podle hlášení docházelo k „podstatnému snížení tlaku narušitelů“, což bylo spojené s tím, že uprchlíci hledali nové cesty,“ uvedl Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Po opětovném zrušení vízové povinnosti 1. listopadu začali východní Němci cestu přes Československo znovu ve velkém využívat. Podle údajů ÚSTR jich různými způsoby uprchlo přes československé území do západního Německa přibližně 42 tisíc.

Cesta k uvolnění

Masový odchod občanů NDR představoval pro východoněmecký režim stále vážnější problém. Země se potýkala nejen s politickou nespokojeností, ale také s ekonomickými obtížemi a sílícím protestním hnutím.

V říjnu odstoupil dlouholetý vůdce NDR Erich Honecker. Jeho nástupce Egon Krenz se pokoušel situaci uklidnit příslibem reforem, nespokojenost obyvatel ale pokračovala.

Krátce po pádu zdi došlo ke zrušení celé hranice mezi východním a západním Německem.

Rozhodující okamžik přišel 9. listopadu 1989. Na tiskové konferenci východoněmecký představitel Günter Schabowski oznámil nová pravidla cestování, která měla občanům umožnit vycestovat do zahraničí. Na otázku, kdy začnou platit, odpověděl, že podle jeho informací okamžitě, bez prodlení.

Informace se rychle rozšířila mezi obyvateli východního Berlína. Tisíce lidí zamířily k hraničním přechodům a požadovaly otevření hranice. Pohraničníci neměli jasné pokyny, jak reagovat, a pod rostoucím tlakem nakonec začali pouštět lidi na druhou stranu.

Berlínská zeď, která od roku 1961 symbolizovala rozdělení Evropy, přestala plnit svou dosavadní funkci. Její pád se stal jedním z nejvýraznějších okamžiků konce studené války a otevřel cestu ke sjednocení Německa, které se uskutečnilo v říjnu 1990.

Reklama

Další články z Pražská Drbna

Na demonstraci na Letné se chystají tisíce mimopražských. Dopravci posilují spoje

Na Václaváku se objevily prázdné talíře, upozorňují na začínající sbírku potravin

Podzimní část Sbírky potravin se uskuteční ve více než 3560 prodejnách, což je dosud v podzimní části...

Dívka odešla na brigádu, domů už se nevrátila. Pátrají po ní tři dny

Rodina i policisté hledají šestnáctiletou dívku, která odešla z domova na brigádu a nevrátila se. Matce...

Fanoušek kladenského hokeje se vloupal do Lidlu na Žižkově, bral alkohol i aviváž

Pražští policisté prosí o pomoc s identifikací muže, který se v Praze vloupal do Lidlu. Ukradl tam alkohol,...

Velký zátah na Černém Mostě. Policie kontrolovala stovky cizinců

Pražští policisté zorganizovali velkou kontrolní akci, ve které se zaměřili na cizince. V okolí stanice...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pražská Drbna

Pražská Drbna sleduje tep metropole z první ruky. V záplavě celostátních zpráv nabízí pohled z ulice – na to, co se děje v městských částech, mezi lidmi, v dopravě, na radnici i v kultuře. Neřeší jen velké kauzy, ale i malé události, které utvářejí každodenní život v hlavním městě. Čtenáři tu...

Před 37 lety padla Berlínská zeď. Cesta ke svobodě vedla také přes Prahu

Hrdina z Krakova se probral po těžké operaci. Jeho první slova všechny dojala

Školačka se pokusila zavraždit své příbuzné, chtěla je upálit v domě

„Škoda = šrot“? Výsledky 9,5 milionu technických kontrol: dva modely Škody patří k nejlepším autům, jeden k propadákům

Po výprasku od Češky skončila u psychologa. Teď má Sabalenková obavy z kouzel Muchové

8 věcí, kterým jsme věřily, protože je opakoval celý internet. Věda je mezitím dávno opravila