3 min

Předchůdci japonského anime: Kagee a emakimono

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když slyšíte pojem anime, možná vás napadne ikonický Astro Boy od Osamu Tezuky. Není divu, Tezuka je právem považován za boha mangy. Ale představa, že právě s ním začíná celá historie japonské animace, není pravdivá.

Cesta japonského anime je fascinující.

Zdroj: VIPshow

Ve skutečnosti Tezuka stavěl na práci zapomenutých obrů a na umění vyprávět příběhy, které se v Japonsku zdokonalovalo po staletí. Jak jistě víte, Anime staví důraz na emoce v obličeji postav, vyprávění v sekvencích a spojení obrazu se zvukem. Zároveň se však snaží s co nejméně prostředky předat co největší hodnotu. Tento koncept však není vynálezem 20. století. Je to výsledek dlouhé evoluce, na kterou se společně podíváme níže.

Příběhy v pohybu tu byly dávno před filmem

Představte si, že žijete v Japonsku před tisíci lety. Místo Netflixu máte emakimono – několik metrů dlouhé ilustrované svitky. Sedíte a pomalu je odvíjíte zprava doleva. Příběh se vám odhaluje postupně, přesně tak, jak to umělec zamýšlel. Vzniká jakési pohyblivé panorama. A ano, právě odtud pochází ten typický směr čtení mangy. Nejde o žádnou náhodu, ale o tisíciletou tradici.

Příběhy byly malovány na svitky. Zdroj: Shutterstock

Pak tu bylo kouzlo světla a stínu. Všechno to začalo jednoduchými stínovými hrami kagee, ale brzy se z nich vyvinulo něco mnohem propracovanějšího: ucusi-e, představení s kouzelnou lucernou. Nebyla to jen tak nějaká projekce. Několik umělců najednou hýbalo různými projektory a na plátně tak ožívaly vrstvené scény s pohyblivými postavami a měnícím se pozadím.

K tomu všemu hrál živý vypravěč a hudebník. Zážitek to musel být neuvěřitelný a je to přímý předek dnešního anime. I proto jsou v Japonsku hlasoví herci (seijú) takové celebrity, navazují totiž na tradici vypravěčů, kteří dávali obrázkům duši.

Čtěte také: Forrest Gump nebyl inspirován jen jedním člověkem, ale vznikl pod vlivem různých historických událostí a osobností

A nesmíme zapomenout na kamišibai, papírové divadlo z 30. let. Chlapík na kole přijel na náves, prodal dětem sladkosti a v malé dřevěné bedýnce začal promítat obrázky a vyprávět příběh. Často ho utnul v tom nejnapínavějším, aby se děti vrátily i zítra. Připomíná vám to něco? Jasně! Přesně tak fungují dnešní seriály, které nás nutí čekat na další díl.

První jiskry na filmovém plátně

S příchodem filmu se všechno změnilo. Úplně první dochovaný kousek japonské animace je záhadný třísekundový filmeček Kacudó Šašin z doby kolem roku 1907. Opravdový zlom ale přišel v roce 1917, kdy se na scéně objevili tři muži, dnes považovaní za otce anime, jednalo se o Ótena Šimokawa, Džuničiho Kóučiho a Seitará Kitajamiho.

Hned na začátku narazili na velký problém, protože filmový materiál byl šíleně drahý. Nevzdali se a místo toho popustili uzdu kreativitě. Místo aby kopírovali nákladné západní postupy, vymýšleli vlastní, levnější techniky. Kreslili křídou na tabuli, používali vystřihovánky nebo jednoduché kresby na papíře. Zrodila se tak filozofie, která anime definuje dodnes, tedy vytvořit co největší dojem s co nejmenšími prostředky.

Tragický osud průkopníků

Každý z této trojice měl svůj vlastní, často pohnutý osud. Šimokawa si při práci u prosvětlovacího stolu tak zničil oči, že musel po pár filmech skončit. Kóuči byl technicky nejnadanější a jeho groteska Tupý meč je dnes nejstarším dochovaným japonským animákem. A Kitajama byl vizionář, který založil první skutečné animační studio v Japonsku.

Dnešní manga je velmi oblíbená. Zdroj: Shutterstock

Jejich slibně se rozvíjející svět ale potkala katastrofa. V roce 1923 zasáhlo Tokio obrovské zemětřesení. Následné požáry zničily sklady a s nimi i většinu filmů z té doby. Kitajamovo studio shořelo na prach a on sám s animací navždy skončil. Byla to tragédie, která vymazala celou jednu kapitolu dějin.

Čtěte také: Rekordy v hudbě i ve filmu: Nejdelším experimentálním snímkem je Logistics, který trvá 857 hodin

A právě proto jsou dnes tito průkopníci téměř neznámí. Jejich práce byla zničena a další generace tvůrců musela začínat prakticky od nuly. Přesto jejich odkaz žije dál. Vynalézavost zrozená z nouze, kterou byli nuceni přijmout, se stala uměleckým stylem a duší celého fenoménu, kterému dnes říkáme anime.

Zdroje: wikipedia, edo-tokyo, Britannica, Research Gate

Reklama

Další články z VIP show

Tento článek byl publikován ze zdrojů VIP show

Magazín, který bere čtenáře přímo do centra dění – ať už jde o červený koberec, zákulisí televizních show, hudební scény nebo nečekané momenty ze života známých osobností. Články přinášejí aktuální novinky, drby, rozhovory i zajímavosti, které se k fanouškům běžně nedostanou. Obsah se nebojí být...

Předchůdci japonského anime: Kagee a emakimono

Tyto dvě političky se opravdu nemusí. Přitom toho mají tolik společného

"Nudné" Škody překvapily britské publikum. Králem srazu se ale stalo ještě průměrnější auto

Houbaři hlásí plné košíky: Mapa odhaluje 6 krajů, kde jsou nyní podmínky pro houby nejlepší

Yeti: sněžný muž z Himálaje možná nebyl monstrum. Věda v jeho stopách našla medvědy

Punčochář doma ztrácí monopol na vařečku. Syn Matěj už vaří večeře celé rodině