Pokrok v medicíně je v současnosti znatelný více než dřív. Vznikají nové léčebné metody a postupy, do procesu jsou zaváděny nové moderní přístroje, mnohé výzkumy pomáhají pochopit, proč nemoci vznikají a nabízejí inovativní způsoby, jak je léčit. Avšak na smrt je krátká i věda. Někdy přichází náhle, v případě paliativní léčby postupně. A právě v těchto chvílích mohou vědci alespoň okrajově studovat proces samotného umírání. Nedávné poznatky odhalují, že v posledních hodinách života postupně odumírají smysly.
Nejprve mizí pocit hladu
Existuje řada svědectví lidí, kteří se dělí o své prožitky blízké smrti, nebo o prožitky z blízkosti umírající osoby. Díky těmto poznatkům je tak jednodušší pochopit, co se s tělem děje. James Hallenbeck, lékař paliativní péče na Stanfordské univerzitě, uvádí, že lidé přicházejí o své smysly v neměnném pořadí. Nejprve ztrácejí pocit hladu, žízně, následně selhává řeč, zrak a v poslední fázi sluch a hmat.
David Hovda, ředitel Výzkumného centra pro poranění mozku UCLA, tento proces jednoduše vysvětluje: „Mozek zahajuje proces, při kterém jsou obětovány oblasti, které jsou pro přežití méně důležité“.

━━ Lidé, kteří málem zemřeli, mluví o zážitcích blízké smrti. Shodují se, že viděli světlo na konci tunelu. (Zdroj: xijian / iStockphoto)
Světlo v tunelu: Opravdu ho vidí?
Lidé, kteří se ocitli na prahu života a smrti, často vyprávějí o tunelu a světlu na jeho konci. Nejedná se však o fantazijní obraz, ale o reakci mozku. „Když se mozek začne měnit a odumírat, stimulují se různé části a jednou ze stimulovaných částí je zrakový systém,“ vysvětluje David Hovda, ředitel Výzkumného centra pro poranění mozku UCLA. V právě v tomto okamžiku většinou vidí zářící světlo. Tito jedinci také uvádějí, že než se jim vrátilo vědomí, prožili v mysli zajímavé zážitky. Souvislost by se mohla nacházet u procesu zvyšování neurochemikálií v mozku, který souvisí s halucinogenními reakcemi.
Ve chvíli, kdy člověk přestává jíst a ztrácí zrak, se tak dostává do této zvláštní fáze, kterou lze obtížně prozkoumat a pochopit. „Od tohoto okamžiku můžeme jen hádat, co se vlastně děje. Mám pocit, že se nejedná o kóma, stav bezvědomí, jak si mnoho rodin a lékařů myslí, ale o něco jako stav snění,“ uvažuje dále Hallenbeck.
Život vám proběhne před očima
Řada přeživších také hovoří o sledu životních událostí, které jim proběhly před očima. Často se mezi řečí pronáší anekdota „mihnul se mi před očima celý život“, avšak každý, kdo takové okamžiky opravdu zažil, chápe pravý význam.
„Lidé již po celá desetiletí hlásí epizody paradoxní lucidity a zvýšeného vědomí v souvislosti se smrtí. To je zajímavé, protože se zdá, že k tomu dochází v oblastech mozku, které se v souvislosti se smrtí vypínají,“ říká doktor Sam Parnia. Jak potvrzují studie, během fáze, kdy se lidské tělo dostává na pomezí života a smrti, dochází ke změnám mozkových vln, které ovlivňují důležité kognitivní funkce. Mozek se tak následně aktivně zapojuje do vybavování si různých okamžiků, skrytých v paměti. Děje se to ve chvíli, kdy se „vypíná“.
Prozatím však nelze jednoznačně specifikovat, co se děje těsně před smrtí. Nicméně díky výzkumům mozku a zážitkům blízké smrti jsou odborníci schopni alespoň částečně nahlédnout pod pokličku tajemství života a smrti. „Ačkoli mechanismy a fyziologický význam těchto zjištění je třeba ještě plně prozkoumat, tato data ukazují, že umírající mozek může být stále aktivní,“ dodává Parnia.
Zdroje článku: www.t-online.de, www.iflscience.com, www.pnas.org, www.popularmechanics.com, www.storicko.cz