Zásoba palivového dřeva patří k mnoha rodinným domům. Někteří s tím topí jako s primárním zdrojem a využití najde i v čím dál tím populárnějších krbech a krbových kamnech, která si lidé pořizují více méně pro radost. Jenže co když si soused postaví vysokou hranici dřev přímo u společného plotu, pouhých několik metrů od našeho domu? Musí se řídit nějakými právními předpisy?
Právě s takovým problémem se na naši poradnu obrátila jedna ze čtenářek. Soused si podél společného plotu složil palivové dřevo. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby plot nestál jen tři metry od jejího domu. Snadno se tak v takových případech může stát paradox, kdy dřevo souseda bude blíž k našemu domu, než k jeho. Čtenářka se obává především požáru. Stačí neopatrné grilování, odletující jiskra nebo jiná nehoda a z hranice suchého dřeva by se mohl stát problém. Ráda by proto věděla, zda soused musí dodržet nějaký předepsaný odstup a jestli po něm může požadovat, aby dřevo přemístil.
Na první pohled se nabízí odpověď, že na vlastním pozemku si přece každý může skladovat, co chce. Jenže tak jednoduché to není. Skutečnost, že něco vlastníme, nás neopravňuje k úplně čemukoliv, a při skladování většího množství hořlavého materiálu mohou hrát roli také požární předpisy. Celkově však zůstává tato situace jednou z těch, které nejsou přesně ošetřeny, a záležet tak vždy bude na konkrétním případě a jeho konkrétních okolnostech.
Skutečnost, že něco vlastníme, nás neopravňuje k úplně čemukoliv, a při skladování většího množství hořlavého materiálu mohou hrát roli také požární předpisy. Zdroj: iStock Existuje nějaká jasná hranice? Tak to bohužel ne. Žádné obecné pravidlo, které by každému majiteli zahrady přikazovalo skládat palivové dřevo alespoň tři nebo pět metrů od sousedního domu, neexistuje. Záleží totiž na tom, kolik dřeva je na místě uloženo, jak je hranice vysoká a dlouhá a co stojí v její blízkosti. Několik polínek připravených na zatopení v krbu jistě není totéž jako několikametrová hranice, která sahá do výšky dospělého člověka. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, se zabývá mimo jiné požárně nebezpečným prostorem volných skladů hořlavých látek. To ovšem neznamená, že by se každá zásoba dřeva u rodinného domu automaticky posuzovala jako velký sklad.U rozsáhlejších hranic už ale může být namístě zjistit, zda jejich umístění odpovídá požadavkům požární bezpečnosti. A to bez znalosti konkrétních rozměrů a okolních staveb jednoduše rozhodnout nelze.
Podobné sousedské spory už řešili odborníci Při hledání odpovědi jsme narazili na zajímavou odbornou poradnu společnosti J. Seidl & spol., která se věnuje požární ochraně (viz zdroje na konci článku) Dotazy na skladování palivového dřeva u sousedních pozemků se v ní objevily opakovaně. Ing. Petr Bohuslav v jedné z odpovědí vysvětluje, že za určitých okolností lze skladování dřeva posuzovat jako volný sklad. V takovém případě se potřebné odstupy odvíjejí od požárního zatížení a dalších podmínek. Nestačí tedy pouze změřit vzdálenost od plotu.
Zvlášť zajímavý je případ majitele rodinného domu, který měl sousedovu hranici dřeva přibližně 2,6 metru od obvodové stěny se třemi okny. Dřevo bylo složené do několikametrové délky a výšky přes dva metry. Majitel se podobně jako naše čtenářka obával, že při požáru by mohl být jeho dům bezprostředně ohrožen. V dalších odpovědích odborníci doporučovali obrátit se podle okolností také na stavební úřad nebo hasičský záchranný sbor. Je ovšem třeba upozornit, že část těchto rad pochází z doby, kdy platila jiná stavební legislativa. Pro pochopení požárního rizika jsou stále zajímavé, konkrétní úřední postup je ale potřeba posuzovat podle současných předpisů.
Samotné vysoké venkovní teploty ale běžně uskladněná suchá polena nezapálí. Dřevo skládejte tak, aby mezi ním mohl proudit vzduch. Zdroj: pexels.com Může se dřevo v létě samo vznítit? Často panují obavy také z letních veder. Samotné vysoké venkovní teploty ale běžně uskladněná suchá polena nezapálí. Ani při tropických dnech se teplota dřeva nepřiblíží hodnotám potřebným k jeho vznícení. Mnohem větší pozornost si zaslouží otevřený oheň. Stačí neopatrně vysypaný žhavý popel, jiskry nebo uhlíky z grilu, případně požár, který vznikne na jiném místě zahrady. Velká zásoba suchého dřeva pak může přispět k jeho dalšímu šíření.
Výrazně jinak to však bude při skladování pilin, štěpky nebo jiného drobného dřevního materiálu. Při určitých podmínkách skladování, zejména ve velkých objemech, zde mohou vznikat i rizika spojená se samovolným zahříváním. Majitelé kamen to ostatně dobře znají, že štěpka umí doslova „vybuchout“, až poklop kamen nadskočí. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ostatně ukládá fyzickým osobám povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru. Týká se to také skladování hořlavých látek a zacházení s otevřeným ohněm.
Co když soused nechce dřevo přemístit? Než se začne psát úřadům, stojí za pokus obyčejná sousedská domluva. Dobrý soused bude reflektovat, že máte obavy. Někdy může pomoci přesunutí hranice na jiné místo zahrady, její zmenšení nebo jiné uspořádání. Záleží samozřejmě na tom, zda je soused ochotný o problému vůbec mluvit. Pokud dohoda není možná a jde skutečně o velkou zásobu dřeva v těsné blízkosti domu, doporučili bychom čtenářce obrátit se na místně příslušný hasičský záchranný sbor.
Do podnětu je dobré napsat, jak je hranice přibližně dlouhá a vysoká, jak daleko stojí od domu a zda jsou v blízké stěně například okna. Pomohou také fotografie. Hasiči mohou vyhodnotit, zda jde o záležitost spadající do jejich působnosti a jestli je důvod situaci dále prověřovat. Pokud by šlo o rozsáhlou, trvale využívanou skladovací plochu, může mít smysl také dotaz na stavební úřad. Ne každé místo, kam si majitel složí dřevo, ovšem představuje stavbu nebo záměr, který by vyžadoval povolení.
A ještě je tu občanský zákoník. Jeho § 1013 upravuje takzvané sousedské imise, tedy zásahy, které z jednoho pozemku nepřípustně ovlivňují užívání jiného. Zmiňuje například kouř, pach, prach nebo hluk. Samotný strach z toho, že by jednou mohlo začít hořet, však obvykle nebude dostatečným důvodem k soudnímu požadavku na odstranění dřeva. Musely by se posoudit konkrétní okolnosti a případné skutečné ohrožení nebo zásah do práv vlastníka sousedního domu.
Musí tedy soused dřevo od plotu odstranit? Z informací, které nám čtenářka poskytla, takovou povinnost dovodit nemůžeme. Samotná vzdálenost tří metrů ještě neznamená, že soused porušuje zákon. Stejně tak ale není možné mávnout rukou nad jejím problémem s vysvětlením, že dřevo leží na sousedově pozemku, a tím je všechno vyřešeno. Rozhodující bude především velikost hranice, její umístění vůči domu a případné riziko šíření požáru. Pokud jde o větší množství dřeva složené jen několik metrů od obytné stavby, považujeme za rozumné nechat situaci odborně posoudit. Čtenářka tak alespoň zjistí, zda jsou její obavy opodstatněné.
Zdroje