2 min

Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Slunce astronomové zkoumají už staletí, přesto jeho atmosféra stále skrývá řadu tajemství. Nyní vědci poprvé zachytili jev, který by mohl objasnit, jak vznikají sluneční erupce. Podívejte se na pozorování mezinárodního týmu pomocí jednoho z nejpokročilejších slunečních teleskopů světa.

Snímek povrchu Slunce (fotosféry) s dosud nejvyšším rozlišením, který kdy byl pořízen. Byl zachycen slunečním teleskopem Inouye při vlnové délce 416 nanometrů.

Zdroj: Budějcká Drbna | Zprávy z Č. Budějovic a jižních Čech

Objev se podařil díky datům z teleskopu Daniela K. Inouyeho, který provozuje americká Národní sluneční observatoř (National Solar Observatory, NSO). Přístroj s hlavním zrcadlem o průměru čtyř metrů dokáže sledovat povrch Slunce s dosud nevídaným rozlišením. Právě díky tomu vědci poprvé odhalili drobné vírové útvary na povrchu, které byly dosud předpovídány hlavně teorií.

„Abychom pochopili dynamické kosmické počasí, které ovlivňuje Zemi, musíme vidět i drobné procesy, které ho pohánějí. Po celá desetiletí zůstávalo zachycení těchto vírů v tak malém měřítku mimo naše možnosti,“ uvedla Jacqueline Keane, programová ředitelka z NSO.

Tyto miniaturní „sluneční víry“ vznikají na hranicích oblastí se silným magnetickým polem a představují první jednoznačný důkaz takzvané Kelvinovy–Helmholtzovy nestability, kterou vidíme na povrchu Slunce.

Malé víry mohou spouštět velké události

Kelvinova–Helmholtzova nestabilita není nový jev. Poprvé ji popsali fyzikové Lord Kelvin a Hermann von Helmholtz už v 19. století. Vzniká tam, kde se dvě vrstvy plynu nebo kapaliny pohybují rozdílnou rychlostí. Na jejich rozhraní se začnou tvořit vlny a postupně i víry.

U Slunce nebylo jejich zachycení dlouho možné, jelikož jsou mimořádně malé a rychle se mění. Nová pozorování však ukázala, že se na slunečním povrchu objevují desítky těchto vírových útvarů. Vědci je našli především na okrajích magnetických oblastí, kde se neustále pohybuje a promíchává horké plazma.

Útvary mohou hrát důležitou roli v tom, jak Slunce uvolňuje obrovské množství energie. Vědci se domnívají, že podobné pohyby plazmatu mohou postupně zamotávat magnetické pole Slunce. To se dostává do napjatého stavu a ukládá se v něm energie. Jakmile je napětí příliš velké, magnetické siločáry se mohou náhle přeskupit a uvolnit nahromaděnou energii.

Sluneční teleskop, který na havajském ostrově Maui vybudovala a provozuje Národní sluneční observatoř.

Právě tento mechanismus může přispívat ke vzniku erupcí, při kterých Slunce vyvrhne do vesmíru miliardy tun horkého plazmatu. Tyto události pak ovlivňují takzvané kosmické počasí a mohou narušit fungování družic, navigace GPS, rádiového spojení nebo elektrických sítí na Zemi.

Objev může pomoci také při řešení jedné z největších záhad sluneční fyziky. Vnější atmosféra Slunce, tedy koróna, má teplotu přesahující milion stupňů Celsia, přestože samotný povrch Slunce je mnohem chladnější. „Kelvinova–Helmholtzova nestabilita je pravděpodobně jedním z mechanismů, které přispívají k ohřívání vnější atmosféry Slunce, a může být součástí řešení dlouhodobé záhady, proč mají hvězdy korónu s teplotou kolem milionu stupňů Kelvina,“ doplnil Thomas Rimmele, hlavní technolog z NSO.

Počítačové modely potvrdily skutečnost

Samotné snímky ze slunečního teleskopu by ale nestačily. Výzkumníci proto porovnali pozorování s detailními počítačovými simulacemi sluneční atmosféry vytvořenými pomocí fyzikálních modelů. Výsledek vědce překvapil svou přesností. Vírové struktury se objevily jak na skutečných záběrech, tak v počítačových modelech.

Výzkumný tým nyní plánuje využít algoritmy, které budou schopné v obrovském množství dat vyhledávat další podobné struktury. Vědci tak chtějí zjistit, jak často víry vznikají, kolik energie dokážou přenášet a jak velkou roli skutečně hrají při vzniku sluneční aktivity.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Vážná nehoda na letním festivalu. Auto přejelo ženu, která spala pod širákem

Nová trasa propojuje českou a bavorskou Šumavu. Cyklisty dovede až na Třístoličník

Na mapě jde o necelý půlkilometr, ve skutečnosti ale může výrazně změnit možnosti cykloturistiky na...

Do Motoru míří Marek Hejduk, syn šampiona z Nagána

Českobudějovický Motor rozšířil své útočné řady o zajímavé jméno. Dvaadvacetiletý Marek Hejduk uspěl na...

Zákaz koupání v Podolsku skončil. Voda ale stále představuje zdravotní riziko

Přísný zákaz koupání v Podolsku na Orlíku hygienici odvolali. Mimořádné rozbory sice ukázaly mírné zlepšení...

Telefon si řekl o pomoc. Po pádu do čaje spustil tísňové volání a přivolal policii

Kuriózní případ řešili v pátek nad ránem policisté v Jindřichově Hradci. Na linku 158 dorazila tísňová SMS...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Bývalý profesor z Cambridge Jason Arday byl nalezen mrtvý

Tary se kaje kvůli dětskému campu. Přiznal pochybení a najal psycholožku

Nečekaná návštěva u Kvitové. Za její početnou rodinkou dorazila samotná tenisová královna Navrátilová

Šílenství na Klondiku. Sto tisíc lidí hnal sen o zlatě do mrazivého pekla, zbohatli hoteliéři i dědeček prezidenta

Stačí půl hodiny dvakrát týdně. Tento typ cvičení vyšel věda doporučuje pro kvalitnější spánek