3 min

Technologie které zlepšují život a otevírají nové možnosti

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

ben-sweet-2LowviVHZ-E-unsplash

Zdroj: Volty

Po většinu historie nové technologie zvyšovaly produktivitu. Stroje nám pomohly vyrábět rychleji, efektivněji a s menší námahou. V minulosti mnohé technologie budily rozpaky a především strach ze ztráty zaměstnání na což vystrašení lidé reagovali třeba ničením strojů, jako v případě textilních dělníků v Anglii v 19. století. Lidé si ale brzy uvědomili, že naopak díky modernějším technologiím se jejich životní standard může postupně zlepšovat.

Dnes máme technologie o kterých se nám ještě v minulém století ani nezdálo. A to není zase tak dávná historie, v novém 21. století máme za sebou jen jeho první čtvrtinu. Ta čtvrtina je ale technologicky přelomovější než předchozí technologické změny v historii lidstva: máme poprvé technologie nově rodící se umělé inteligence, které mění nejen náš způsob práce, ale i běžného života.

Nástroje vyvíjené organizacemi jako OpenAI, Anthropic nebo DeepMind začínají fungovat jako intelektuální partner. Dokážou shrnovat obrovské množství informací, vysvětlovat složité koncepty a pomáhat lidem formulovat myšlenky. Pro jednotlivce to znamená něco zásadního: přístup k úrovni analýzy, která byla dříve dostupná jen expertům nebo velkým institucím.

Velkou pozornost budí také projekt Prometheus řízený přímo miliardářem Jeffem Bezosem (zakladatelem Amazonu), který dokázal dát dohromady neuvěřitelné obrovské financování ve výši 6,2 miliard dolarů. Vybudoval tak pravděpodobně nejbohatší startup na světě, který se zabývá "fyzickou AI" s využitím v inženýrství, výrobě, letectví, automobilovém průmyslu a vesmírných technologiích. Tam se Bezos střetává se svým rivalem ve vesmírných technologiích Elonem Muskem (Bezos vlastní firmu Blue Origin a Musk firmu SpaceX).

Ještě radikálnější oblastí je propojení technologie přímo s lidským mozkem. Společnosti jako Neuralink pracují na rozhraní mezi mozkem a počítačem. Ta patří mezi lídry trhu BCI (brain-computer interface). Cílem projektu, za kterým stojí také Elon Musk, je umožnit přímou komunikaci mezi neurony a digitálními systémy. V první fázi má tato technologie pomáhat lidem s ochrnutím nebo neurologickými nemocemi. V dlouhodobé perspektivě ale může jít mnohem dál. Pokud by bylo možné bezpečně propojit náš mozek s novou technologií umělé inteligence, lidské poznávání by se mohlo dramaticky změnit. Přístup k informacím by nebyl zprostředkovaný obrazovkou, ale přímým rozšířením kognitivních schopností.

Také velmi smysluplný přístup ke zkvalitnění našich životů po zdravotní stránce má třeba společnost Siemens. Ta spolupracuje s farmaceutickou firmou Merck na platformách, které pomáhají vědcům rychleji převést nápad z laboratoře na skutečný lék, samozřejmě také za pomocí "dopingu" umělé inteligence. Software, automatizace, data a AI propojují celý proces vývoje léčiv — od objevu molekuly po výrobu léků. Zkrácení vývoje konkrétního léčiva rychleji nejen že pomůže pacientům, navíc je to výhodné i z ekonomického hlediska. K tomu obě společnosti využívají i technologie získané loňskou akvizicí Dotmatics, což je technologická firma zaměřená na vývoj software pro vědu a výzkum, zejména v oblasti farmacie, biotechnologií a chemie.

Další potřebné technologie, které sice nemají přímý vliv na zlepšení kvality života lidí, ale jsou stále potřebnější pro eliminaci možných lidských pochybení, jsou digitální dvojčata. Jsou to v podstatě virtuální kopie fyzických systémů, které umožňují simulovat jejich chování v reálném čase. Firmy jako Siemens, Dassault nebo Boeing je hojně využívají k optimalizaci výroby. Například Siemens Digital Industries vytvořil digitální dvojče výrobní linky automobilky, kde AI predikuje možné poruchy strojů a navrhuje úpravy procesu ještě před reálným provozem. Digitální dvojčata tak pomáhají lidem lépe chápat složité systémy a předcházet možným problémům.

Technologie budoucnosti by neměla být jen rychlejší nebo chytřejší než ta dnešní. Měla by pomáhat lidem lépe chápat svět, sebe navzájem i důsledky svých rozhodnutí. Možná právě v tom spočívá další velký krok civilizace. Ne ve vytvoření stále výkonnějších strojů, ale v budování nástrojů, které pomohou lidstvu myslet na vyšší úrovni. Pokud se to podaří, technologie nebude jen produktem lidské inteligence. Stane se prostředkem, který ji dál rozvíjí.

René Pajurek

Reklama

Další články z Volty

AI nemusí být žroutem energie. Klíčová je správná velikost modelu

Tento měsíc k nám začne proudit norská ropa. A bude ji hodně

Tříletá smlouva s Equinorem počítá s dodávkami v rozmezí od pěti do více než devíti milionů tun ropy ročně...

Čtvrtkilometrový výtah na stěně kaňonu zkrátil dětem cestu do školy

V odlehlé části Číny byl vybudován nový výtah zabudovaný do stěny hlubokého kaňonu. Výtah Fuyao Ladder...

OEZ podpoří projekty v Letohradu částkou 3,5 milionu korun

Společnost OEZ ze skupiny Siemens bude v letech 2026 a 2027 pokračovat v podpoře Letohradu. Na projekty v...

Protivzdušná obrana proti komárům míří do prodeje

Na trhu se objevuje poněkud neobvyklý způsob, jak se zbavit komárů. Systém Photon Matrix Blue Laser...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Volty

Volty.cz osloví všechny, kdo mají blízko k technice, elektrotechnice a chytrým řešením. Web sleduje novinky ze světa elektrotechniky, energetiky, průmyslových technologií i moderních domácností. Zajímá se o inovace, úsporná řešení, elektroauta i budoucnost energetiky – srozumitelně a bez...

Technologie které zlepšují život a otevírají nové možnosti

„Mohl to být megaprůšvih.“ Ohrozil Macinka sám sebe v rozhovoru s „Pauknerem“?

„Opilý Ráž, hanba, fuj.“ Koncert Elánu vyvolal pořádnou bouři

Dlouholetý spor o zavěšení toaletního papíru má jasné rozuzlení. Správně má směřovat lícovou stranou k člověku

Zemřel básník, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko

Brána do pekla v Turkmenistánu po 50 letech pohasíná. Její úplné uzavření paradoxně uškodí celému podnebí