Představa kvantového internetu se ještě donedávna spojovala především se specializovanými laboratořemi a samostatnými optickými trasami. Nový výzkum týmu z Northwestern University ale ukazuje, že budoucí kvantové sítě by mohly využívat stejnou infrastrukturu jako dnešní internet. Vědcům se totiž podařilo úspěšně přenést kvantově provázané fotony po optickém vlákně dlouhém 24,4 kilometru, které současně přenášelo běžný vysokokapacitní datový provoz.
Studie byla zveřejněna v odborném časopise Optica Quantum a představuje první experiment svého druhu v reálné městské telekomunikační síti. Hlavním autorem výzkumu je doktorandka Gina M. Talcott, vedoucím projektu profesor Prem Kumar z McCormick School of Engineering při Northwestern University.
Kvantové fotony vedle milionů běžných dat
Na rozdíl od klasického internetu, který pracuje s jedničkami a nulami, kvantové sítě využívají jednotlivé fotony a jejich kvantové vlastnosti. Jednou z nejdůležitějších je kvantové provázání neboli entanglement. Dvě částice zůstávají propojené i na velkou vzdálenost a změna jedné z nich se okamžitě projeví také u druhé. Právě tento jev tvoří základ budoucího kvantového internetu nebo extrémně bezpečné komunikace.
Praktické využití však dlouho naráželo na zásadní problém. Jednotlivé fotony jsou natolik citlivé, že je mohou rušit i velmi slabé optické signály. V běžném optickém kabelu přitom současně putují miliony světelných částic přenášejících klasická data.
Profesor Prem Kumar tuto situaci přirovnal k mravenci, který se snaží projít cestou zaplněnou slony. Přesto se jeho týmu podařilo prokázat, že kvantové fotony mohou takovou cestu zvládnout a zachovat si své vlastnosti.
Pomohlo jiné pásmo i přesná synchronizace
Výzkumníci využili poznatků z předchozí práce z roku 2024, kdy zjistili, že kvantové signály lze přesunout do optického pásma O-band, kde je podstatně méně rušení. Naproti tomu běžný internetový provoz zůstal v dnes standardně využívaném C-bandu.
Současně použili speciální optické filtry a synchronizační systém White Rabbit, který dokáže sladit obě pracoviště s přesností na biliontiny sekundy. Díky tomu bylo možné správně rozpoznat dvojice kvantově provázaných fotonů i během intenzivního provozu na stejné optické trase.
Během experimentu putoval jeden foton z dvojice z kampusu Northwestern University v Evanstonu do komunikačního centra StarLight v centru Chicaga. Druhý zůstával v laboratoři. Optické vlákno přitom současně přenášelo dva datové kanály o rychlosti 800 Gb/s a simulovalo zatížení odpovídající přenosu až 36 Tb/s klasických dat. Navzdory takto náročným podmínkám si kvantové propojení zachovalo věrnost přesahující 94 procent.