Zatímco některé plody se při několika teplých dnech ještě bez problémů vybarví, jiné zůstávají zelené a s každou chladnější nocí přibývá otázka, co s nimi. Sklidit je, nebo je ještě nechat na rostlině? Přenést domů na parapet, zavřít do krabice s banánem, nebo se smířit s tím, že už nedozrají? Rozhodovat jen podle barvy by byla škoda.
Nejdřív zjistěte, jak moc je rajče vlastně zelené Zelená barva sama o sobě ještě neříká, zda rajče dokáže po sklizni dozrát. Rozhodující je jeho vývojová fáze. Největší šanci mají takzvané vyzrálé zelené plody. To znamená, že rajče už dorostlo přibližně do velikosti typické pro danou odrůdu, uvnitř má vyvinutá semena a dužnina kolem nich začíná být rosolovitá. Navenek může přitom stále vypadat téměř úplně zeleně. Právě takové plody už můžou pokračovat v dozrávání i bez rostliny.
Vodítkem může být i vzhled slupky. U rajčete blížícího se k dozrávání bývá zelená méně sytá, někdy se na spodní části objeví bělavý nebo světlejší odstín. Jakmile zahlédnete první nádech žluté, oranžové či růžové, je situace ještě jednodušší. Proces zrání už běží. Naopak malé, tvrdé a tmavě zelené plody, které zdaleka nedosáhly běžné velikosti, mají podstatně menší šanci, že po sklizni získají chuť a kvalitu zralého rajčete.
U plně dorostlého zeleného rajčete je dobrým znamením světlejší až bělavá hvězdička na spodní straně. Pokud je spodní část stejně sytě zelená jako zbytek plodu, může jít stále o příliš nezralé rajče, které doma už kvalitně nedozraje. Zdroj: Pixabay V září už rostlinu nenechte investovat do všeho Na konci sezony nemá velký význam podporovat další kvetení a nasazování nových rajčat, která už pravděpodobně nestihnou dorůst. U tyčkových rajčat se proto nebojte odstranit vrchol nad posledním perspektivním vijanem a odstřihnout nové květy. Rostlina pak nemusí dál vytvářet nové výhony a květy. S listy ale zacházejte opatrněji. Odstraňte především žloutnoucí, nemocné nebo výrazně stínící spodní listy, nikoli zdravé olistění bez rozmyslu. Plody, které se po radikálním odlistění náhle ocitnou na přímém slunci, mohou trpět slunečním úžehem.
Není důvod čekat až do prvního mrazu Rajčata sice na podzim mohou na rostlině ještě pěkně dojít, ale s výrazným ochlazením se výhoda čekání ztrácí. Nejde přitom jen o samotný mráz. Rajče je teplomilná plodina a dlouhodobější vystavení nízkým teplotám může zhoršit kvalitu plodů a zvýšit jejich náchylnost k poškození a hnilobě. K tomu stačí jen několik dní s teplotami pod přibližně 10 °C. Před obdobím studených nocí proto projděte rostliny a skliďte především plody, které už dorostly a vypadají perspektivně. Nečekejte automaticky na okamžik, kdy předpověď poprvé ukáže přes noc nulu.
Pokud očekáváte velké deště, rajčata už venku nenechávejte. Zdroj: Pixabay Parapet není pro dozrávání podmínkou Sklizená zelená rajčata nemusíte vyskládat na nejslunnější okno v domě. Pro samotné dozrávání není přímé světlo nezbytné, důležitější je vhodná teplota. Uložte nezralé plody při pokojové teplotě, ideálně v jedné vrstvě a tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Optimální teplota pro dozrávání vyzrálých zelených rajčat je přibližně 18 až 21 °C. Hodí se mělká přepravka, tác nebo kartonová krabice. Rajčata před uložením prohlédněte a oddělte prasklá, otlačená či jinak poškozená. Potom je pravidelně kontrolujte. Jeden měknoucí nebo plesnivějící plod dokáže ve společné krabici způsobit více škody než nedostatek světla.
Rajčata ve skleníku nemusíte sklízet tak brzy jako ta venkovní. Krytý prostor jim může na konci sezony poskytnout několik týdnů navíc, pokud jsou rostliny zdravé a teploty příliš neklesají. Ani v září ale skleník úplně nezavírejte. Za slunečných dnů větrejte, aby se uvnitř nehromadila vlhkost a na listech a plodech nekondenzovala voda. Současně už postupně odstraňte případné stínění skleníku. Na konci léta je naopak žádoucí pustit k rajčatům co nejvíce světla. Zdroj: Pixabay Banán v krabici není zahrádkářská pověra Pokud chcete zrání urychlit, přidejte k rajčatům zralý banán. Do okolí uvolňuje etylen, plynný rostlinný hormon, který se podílí na procesu dozrávání. Právě na tomto principu stojí známá metoda s papírovým sáčkem nebo uzavřenější krabicí. Má to ale jeden háček: takto uloženou úrodu je potřeba častěji kontrolovat. Cílem není vytvořit vlhkou, nevětranou komoru, ve které si kromě rajčat lebedí také plísně. Jakmile některý plod začne měknout nebo se vybarvovat, můžete ho vyjmout a nechat dojít samostatně.
Zdroj info: Zahrádkářská poradna, Gardeners‘ World