1 min

Zoo Ostrava po 15 letech odchovala první mládě korunáče Sclaterova

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Ostravské zoologické zahradě se po patnácti letech podařilo odchovat první mládě korunáče Sclaterova, který v zahradě obývá průchozí Voliéru Papua. Korunáči jsou mohutní novoguinejští holubi charakterističtí modrofialovým zbarvením a výraznou chocholkou na hlavě. S jejich chovem zoo začala v roce 2011 a odchov mláďat je poměrně náročný.

Zoo Ostrava po 15 letech odchovala první mládě korunáče Sclaterova

Zdroj: Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

Současný chovný pár tvoří sedmiletý samec původem ze zoo v Kodani a mladá samice ze zoologické zahrady v německém Duisburgu. „Samici jsme získali v roce 2024, kdy byla teprve rok stará. Vzhledem k jejímu nízkému věku byli oba ptáci dlouho odděleni a postupně si na sebe zvykali přes pletivovou stěnu. Samci mohou být velmi nevyzpytatelní, proto bylo důležité, aby se seznamovali bezpečně a nemohli si vzájemně ublížit,“ řekl inspektor chovu ptáků Vojtěch Bonczek.

Největšího holuba světa v přírodě ohrožuje hlavně ztráta přirozeného prostředí a také lovci. Korunáči tráví mnoho času sběrem potravy na zemi, hnízdí však v korunách stromů. Živí se především ovocem a drobnými bezobratlými.

Pár ošetřovatelé úspěšně spojili loni na jaře. Následovala první hnízdění a pokusy o odchov mláděte, pár však zpočátku nebyl úspěšný. „Do hnízdění jsme přesto nikdy nezasahovali. Korunáči jsou dlouhověcí ptáci a potřebují získat zkušenosti, aby byl odchov úspěšný,“ sdělil Bonczek.

Rodiče se na hnízdě střídají a jejich výměna musí být co nejrychlejší, aby mládě zejména v prvních dnech života neprochladlo. Dalším úskalím je správné krmení takzvaným holubím mlékem, které se rodičům vytváří přibližně během prvních dvou týdnů po vylíhnutí mláděte. Poté mládě postupně přechází na pevnou stravu. Letos bylo hnízdění úspěšné, mládě už opustilo hnízdo a jeho rodiče ho vodí ze zázemí do průchozí voliéry. S trochou trpělivosti ho tak mohou spatřit i návštěvníci.

„Odchov mláďat korunáčů není jednoduchý. Tito ptáci jsou obecně velmi citliví na stres během hnízdění. Jejich mláďata jsou proto v lidské péči poměrně vzácná. Chovu korunáče Sclaterova se aktuálně věnuje sedmadvacet zoologických zahrad v Evropě, avšak za poslední rok zaznamenaly odchov mláďat pouze čtyři instituce, mezi nimi poprvé i Zoo Ostrava,“ uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Reklama

Další články z Ostravská Drbna

Fotbalisté Ostravy zdolali Olomouc 1:0 premiérovou trefou stopera Míčka

Moravskoslezská sestra už pojedenácté. Soutěží i ostravská nemocnice

Už pojedenácté se bude konat anketa Moravskoslezská sestra. Vítězka bude vyhlášena 1. října, mezi 27...

Dělníci i nadále staví novou lávku v Karviné, montáž bude na podzim

Letos na podzim by měla být namontovaná nová lávka přes řeku Olši, a to v Karviné-Starém Městě. Jak...

Voják ujel 315 kilometrů pro kamaráda, který se znovu učí mluvit a chodit

Chvályhodný počin s dobročinným podtextem má na svém kontě sedmatřicetiletý voják Ondřej Sejbal, který svou...

Státní památky v Moravskoslezském kraji mají nedělní prohlídky vyprodané

Státní památky v Moravskoslezském kraji hlásí na nedělní bezplatné prohlídky mimořádný zájem. Důl Michal v...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ostravská Drbna

Ostrava je syrová, upřímná a má svůj rytmus – a Ostravská Drbna to ví. Přináší zprávy, které jdou rovnou k věci: nehody, rozhodnutí města, protesty, kulturní dění i příběhy z ulic, které by jinde zapadly. Nehraje si na formality – mluví tak, jak se v Ostravě žije: na rovinu. Vedle zpravodajství...

Zoo Ostrava po 15 letech odchovala první mládě korunáče Sclaterova

Sportovní tragédie na Vueltě. Fenomenální Pogačar musel odstoupit, i když jasně vedl

Neobvyklé jméno a vlna emocí: Gabriela Soukalová se pochlubila novorozenou dcerkou

Poslední mejdan pro Luďka. Rodina Hrzala nechce černý pohřeb a prosí hosty o jediné

Zamilovaný Jiří Ployhar ukázal sebe i o téměř třicet let mladší partnerku v plavkách

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze