6 min

125 let od připojení Libně ku Praze

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Libeň, dnes neodmyslitelná součást Prahy 8, byla ještě před 200 lety krajinou vinic, usedlostí, zahrad a luk kolem Rokytky. V roce 1898 se stala městem a získala vlastní městský znak a 12. září 1901 byla připojena ku Praze.

125 let od připojení Libně ku Praze

Zdroj: Libeňský zámek

125 let od připojení Libně ku Praze

7. 9. 2026

Dnes se v ní prolíná bohatá historie s moderním životem. Já jsem se v Libni narodil a prožil tam mládí, a proto si při příležitosti tohoto výročí dovolím trochu zavzpomínat a upozornit na akce, které v Libni v září proběhnou.

Historie Libně a její proměny až do současnosti jsou podrobně popsány ve Wikipedii. Z historie je zřejmě nejznámější Libeňský zámek v Zenklově ulici (do roku 1989 třída Rudé armády), dnes sídlo Úřadu městské části Praha 8 (viz úvodní foto k článku a obrázek areálu zámku ze strany od budovy libeňského gymnásia). 25. června 1608 byla v Libeňském zámku podepsána mírová smlouva mezi Rudolfem II a jeho bratrem Matyášem, známá jako Libeňský mír. Matyášovo vojsko táhlo proti Rudolfovi na Prahu a konflikt mezi bratry mohl přerůst v otevřenou válku. Rudolf nakonec ustoupil a přenechal Matyášovi mimo jiné vládu nad Uhrami, Moravou a rakouskými zeměmi. Libeňský zámek je opravený a udržovaný a fotografie interiéru si lze prohlédnout zde.

Za mého mládí až do maturity fungoval na Elsnicově náměstí Palác svět (slavili jsme tam úspěšnou maturitu). Vznikl v letech 1932–1934 podle projektu Františka Havleny a na svou dobu to byl velkorysý funkcionalistický polyfunkční dům. V suterénu bylo kino Dukla, v patře restaurace a kavárna a v horních patrech byty. V přízemí fungoval Automat Svět – lidový bufet. Ten později proslavil především Bohumil Hrabal, který tam chodil společně s Vladimírem Boudníkem a Egonem Bondym. Nebyla to žádná noblesní kavárna, ale spíše místo, kde se potkávali místní lidé, dělníci, umělci, štamgasti a různé libeňské postavičky. My študáci tam chodili pochopitelně také. Na rozdíl od Libeňského zámku to s ním však po roce 1989 dopadlo špatně – italský majitel ho nechal zchátrat a po zakonzervování tento stav trvá již přes 20 let do současnosti (viz zde).

Ani dům v ulici Na Hrázi 24, v němž Bohumil Hrabal bydlel, již neexistuje. Nepřežil modernizaci Libně a v roce 1988 byl zbořen kvůli výstavbě metra B. Nicméně v tomto místě byl 1. září 1999 odhalen na tzv. Hrabalově zdi murál od akademické malířky Tatiany Svatošové, kdy na betonovou stěnu namalovala velký portrét Bohumila Hrabala a jeho oblíbené kočky, psací stroj, půllitry piva a motivy z jeho knih. Murál je vyobrazen zde.

A v místě, kde nyní jezdí tramvaje po ulici Na Žertvách, jezdily za mého mládí vlaky přes Libeň dolní nádraží. Vlaková trať vedla mezi ulicemi Na Žertvách a Na Hrázi a zcela originálně křižovala tramvajovou trať vedoucí z Palmovky do třídy Rudé armády. My jako děti jsme měly od rodičů zakázáno chodit přes trať mezi ulicemi Vacínova a Ronkova do ulice Na Hrázi, protože tam v pavlačových domech kromě Bohumila Hrabala bydleli převážně romské komunity. Ale zakázané ovoce lákalo a bylo to vždy velké dobrodružství... Tento vlakový přejezd se závorami s projíždějící parní lokomotivou je na následující obrázku z roku 1963 (převzatý z knihy Zmizelá Praha - Nádraží a železniční tratě od Kateřiny Bečkové, vydání 2009).

A ještě vzpomínám, že jako děti jsme doprovázeli lampáře, když rozsvěcel či zhasínal plynové lampy právě v ulicích Na Žertvách, Vacínova, Ronkova a Na Hrázi.

A mimochodem – vedle Automatu Svět existoval v nárožním Paláci Palmovka, Sokolovská 125, tedy u dnešní křižovatky Sokolovské a Zenklovy ulice (tehdejší třídy Rudé armády) Automat na Palmovce, a to minimálně od roku 1965. Byl to údajně první nápojový a stravovací automat v republice. A také to bylo jedno ze tří pražských míst, kde se čepovalo černé karamelové pivo Pražanka vyráběné v pivovaru Holešovice až do jeho zániku v roce 1998. Mně osobně moc chutnalo. Automat na Palmovce byl někdy v polovině 90. let minulého století nahrazen jinou provozovnou (peněžní ústav a pojišťovna).

Libeň byla i průmyslová. Např. mezi Palmovkou a Invalidovnou v prostoru zvaném Švábky se nacházel průmyslový areál Pražská akciová strojírna, lidově nazývaná Rustonka. Postupně se přeměnil na údržbu a opravy všech vozidel tehdejší městské hromadné dopravy v Praze. V roce 2007 ale došlo k demolici téměř celého objektu a na místě zaniklé továrny dokončil soukromý developer J&T Real Estate v roce 2019 výstavbu administrativního komplexu tří budov, kterému ponechal název Rustonka. Mimochodem na náměstíčku vzniklém ohraničením těmito třemi budovami vzniklo dílo od českého sochaře Jiřího Příhody Vista Mars (Vyhlídka na Mars) – obří futuristická otáčivá spirála z leštěného nerezového plechu, uvnitř kterého je velkoplošná LED obrazovka, na níž běží 360° panoramatický záznam skutečné krajiny Marsu. Data a obrazový materiál pocházejí z NASA.

A dalo by se pokračovat libeňským plynojemem na návrší nad Palmovkou, známým také jako Koule, postaveném v roce 1932, později využívaným jako experimentální pracoviště k aerodynamickým zkouškám a výpočtům letadel či lopatkových strojů. V listopadu 2006 byl vyhlášen kulturní památkou a v září 2007 byl plynojem poprvé zpřístupněn veřejnosti v rámci Dnů evropského dědictví. My jako děti jsme od něho v zimě vždy sáňkovaly s kopce.

Na křižovatce Palmovka stojí nová židovská synagoga připomínající skutečnost, že libeňská židovská obec byla druhým nejvýznamnějším židovským centrem na území dnešní Prahy. V ulici U Meteoru vedle Zenklovy ulice pod Libeňským zámkem stojí kostel sv. Vojtěcha a Libeňská sokolovna. Tam jsem jako dítě chodil cvičit. A v prostranství Meteoru se za mého mládí pořádaly každoroční poutě s kolotoči, autodromy, tureckým medem atd.

Zkrátka Libeň se od mého mládí výrazně proměnila a její proměna zdaleka není u konce. Nejen o tom, jak vypadala a bude vypadat Palmovka, se lze dozvědět z pěkného videa Daniela Kotuly zde. Ve videu jsou ukázány i některé výše popsané skutečnosti. A fotografie zmizelé Libně si lze prohlédnout zde.

V Libni jsou ale též nedokončené stavební „vředy“ – na Palmovce je to nedokončené torzo komplexu označovaného jako Nová Palmovka, původně budovaného jako nová radnice Prahy 8 s obchodním centrem. Nakonec sem mělo být z Holešovic přesunuto sídlo kosmické agentury EUSPA, ale i tento projekt je z hlediska realizace v ohrožení. Přes Vltavu je to pak rozestavěná rekonstrukce Libeňského mostu. Ten kvůli špatnému výběrovému řízení stále není opraven a stavba stojí…

A jaké akce se při příležitosti 125 let od připojení Libně ku Praze budou v nejbližší době konat?

12. září 2026 připomenou 125 let od připojení Libně ku Praze Libeňské slavnosti v areálu Libeňského zámku a podzámčí od 10:30 do 21 hodin. Zároveň se ten den otevřou v rámci Dnů evropského dědictví Grabova vila (Na Košince 1), Zámecký pivovar (U Českých loděnic 4), Kostel sv. Vojtěcha (Zenklova ulice) a kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. 28. září 2026 proběhnou v prostoru před Kulturním domem Krakov od 14 do 19 hodin Svatováclavské slavnosti. 17. září 2026 se uskuteční dvouhodinová vycházka na téma „Libeň městská čtvrť a její umělecká díla“ od 16:30 hodin. Sraz je na zastávce autobusu č. 187 Pelc Tyrolka. V sobotu 19. září 2026 bude ve Velkém mlýně, původně opuštěné a povodněmi zdevastované památce na břehu Rokytky, od odpoledne do večera probíhat bohatý program ke třetímu výročí proměny tohoto místa v komunitní centrum a pobočku Městské knihovny. A 25. září 2026 od 12 do 23 h budou probíhat v prostranství areálu Kulturního domu Ládví a Pivovaru Cobolis přímo nad stanicí metra C Ládví Dny českého piva se soutěží kapel z Prahy 8. Ten den se také v rámci noci sokoloven otevře od 18 do 23 hodin Libeňská sokolovna. Na všechny uvedené akce je vstup zdarma. Další podrobnosti lze nalézt ve zpravodaji Městské části Praha 8 Osmička (viz zde).

Takže vzhůru do objevování staré i nové Libně!

Autor: Dušan Brabec

Reklama

Další články z i60.cz

Senioři přišli o zlato za téměř pět milionů korun

Olomouc a Prostějov, města "s duší"

Mám ráda města "s duší". Tou duší myslím město s historickým centrem, kudy se návštěvník rád toulá, projde...

Krabičky naší babičky

Zápisník starého muže: Kdo neopisoval?

Konec prázdnin, začal nový školní rok. Kolem domu procházejí skupiny dětí. Ti nejmenší s radostným výrazem...

Vyprávění manželky, která měla za milence svobodného muže

Když jsem si brala Karla, byla jsem mladá, blbá a hlavně zamilovaná. Snad se v té době nějakým způsobem...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

125 let od připojení Libně ku Praze

Rusko v odvetě zavírá německý konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty

Spotřebiče, které za žádných okolností nezapojujte do prodlužovačky zároveň s ostatními zařízeními. Riziko vzniku požárů je enormní

Soud čekal na Godlovy, oni nedorazili. Po problémech s dluhy to působí jako pořádná drzost

První čínská automobilka si koupila jméno hokejového klubu. Míří rovnou do české extraligy

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Otázka, která je starší než věda sama. Odpověď je až překvapivě jednoduchá