A zase ta martinská husa

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Ráno o svatém Martinovi mi psala kamarádka Jana, že je na dovolené v Egyptě. No vždyť vím, kvůli tomu přece nejela letos v září na dovolenou se mnou a se sestrou, i když to původně měla v úmyslu.

A zase ta martinská husa

Zdroj: IMG-20261111-200049.jpeg

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 12.11.2026 16:20

A zase ta martinská husa

12. 11. 2026

To to ale uteklo, když říkala, že jedou v listopadu, tak mi to přišlo za hrozně dlouho a ono už je to tady. Tak jsem jí odepsala, že jí přeju, ať si hezky tu svou dovolenou užije. Je tam se sestrou a její rodinou a taky s mladším synem s manželkou a vnukem. Prostě taková docela velká výprava. Akorát se asi budou muset připravit na ten šok, až se vrátí.

Tady je docela nehezky, od rána mlha a mrholí a celý den je tma jak v pytli. Slepice odpoledne zalezly celé mokré už ve čtvrt na pět.

A to dneska máme svatého Martina. Jestlipak jste pekli husu? Já jsem v šest ráno zapnula v troubě na 120°C toho našeho letošního opeřence. No, měla to být husa, ale když jsem byla v pondělí nakoupit v Kauflandu, tak žádnou husu neměli. Zkusila jsem to ještě v PENNY, ale taky bezvýsledně. Možná jsem měla dojet do Alberta, ale už se mi nechtělo. Doma jsem vyndala z mrazáku kachnu. Mě je to jedno, jestli bude husa nebo kachna a komu to vadí, ať si husu někde sežene.

Husa nebo kachna, prostě jsem z toho, co bylo, upekla "martinskou husu", lokše by u nás moc neuspěly, takže byly bramborové knedlíky a červené zelí. A taky špenát a chlupaté knedlíky, protože syn Petr zelí moc nemusí.

Kaldoun miluju jen já, tak si ho uvařím někdy jindy, všichni vždycky hudrali, že je toho jídla moc a že polívku radši nechtějí.

Ale svatomartinské rohlíčky, ty jsem si večer upekla. Z kynutého těsta, i když z toho mám raději pečivo čerstvé, druhý den už je prostě "včerejší", ale jinak to opravdu nešlo. Od rána byla trouba obsazená "paní husou".

A co se týká příjezdu Martina na bílém koni, tak o to se u nás už den předem k ránu snažil, ale jen tak zlehka. Na Martina ráno taky něco padalo, ale to už bylo s deštěm.

Svatomartinské víno mi desátého paní v Úštěku neprodala, prý nesmí dřív než jedenáctého v jedenáct😩. Loni se prodávalo už od 8.listopadu, ale letos prý to nejde... No tak jsem nevěděla, jestli se mi bude chtít od toho vaření dopoledne ještě honem někam jet. A asi se mi nikdo nebude divit, že nechtělo. Já žádnej vinař nejsem, Petr taky ne a dědeček ať si pije, co chce. Vylovila jsem ze špajzu lahev Martini prosecco, jak řekl Petr "Martinské z Proseka".

Za dopoledne jsem uvařila bramborové i chlupaté knedlíky a udělala zelí a špenát. Mezi tím mi přijela GLSka s novým věšákem do chodby. V neděli ráno mě totiž vzbudil rachot na chodbě. Dědeček spadl ze schodů. Některá kočka poblinkala schody a dědeček po tom uklouzl. Měla jsem obavy, jestli si nezlomil ruku. Nezlomil, ale věšák, kterého se při pádu chytil, rozlámal na třísky. No a aby to nebylo úplně jednoduché, GLSka má prý nového operátora, který ovšem u nás v "Zatloukalově" nefunguje. Takže se mi nepodařilo jim zaplatit kartou. Zásilku mám tedy uloženou v Úštěku v prodejně "Dárky - víno - čaje", tedy přesně tam, kde jsem se včera pokusila si koupit to proklatý svatomartinský víno. Dojedu si pro to zítra, ale to víno už teda kupovat nebudu, to ať si vypijou sami.

Kačena se mi hezky upekla a Petrovi chutnala, dědeček se v tom povrtal a řekl, že to cítí něčím divným. Dojedli jsme to jeho maso s kocourem Barbuchou. Kdyby na té kachně bylo něco divného, Barbucha by to určitě nežral, na to on má fakt nos. Ale uznávám, nebyla to husa a prostě byla cítit "kachním pižmem".

Petr po obědě zvládl i martinské rohlíčky, dědeček už nechtěl nic.

A tak asi pomalu s takovouhle tradicí skončím. Na chvilku mě napadlo, jestli má cenu si kvůli tomu komplikovat život. Asi ano, i když už to není vůbec takové, jako když nás bývalo u stolu šest. Jenomže to bych pak mohla nakonec třeba zrušit i Vánoce, ne? Ty mají taky smysl jenom, když jsou doma děti nebo vnoučata. A u nás možná letos ani vnuk Péťa nebude. To pak zruším i tu půlnoční mši? Sama tam přece nepojedu.

Ale to tiché adventní rozjímání si přece chci ponechat. Uvidím. Třeba to bude všechno úplně jinak, anebo úplně stejně jako dřív, nevím. Život prostě není jednoduchý, ale myslím si, že ty opravdové komplikace teprve přijdou. A po nich asi přijde i ten sekáč z Cimrmana, co se nezakecá...

Autor: Dana Straková

Reklama

Další články z i60.cz

Senioři v Praze nájem z průměrného důchodu nezaplatí. Nejlépe vyjdou na Ústecku

Můj rodný dům - místo s příběhem

V našem rodném domě už dávno bydlí jiní majitelé. A musím přiznat, že pokaždé, když jsem jela dříve do své...

Vzpomínka na Miroslava Horníčka, malinko i osobní

Před dvěma dny jsme si připomněli výročí narození pana Miroslaav Horníčka. A tak by bylo dobré zavzpomínat,...

Horoskop na dnešní den: čtvrtek 12. listopadu 2026

Čtvrtek začne docela příjemně. Měsíc je ve Střelci a během dopoledne postupně vytváří příznivé vazby s...

Vědci se pokouší přelstít rakovinu slinivky. Nová léčba přináší pacientům naději

Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

A zase ta martinská husa

Další citelná rána pro ruské námořnictvo: Ukrajina zasáhla u Goglandu loď za miliardy

Šporclovi mají nový domov. Dům Jiřího Trnky skrývá vzpomínky na slavné osobnosti i záhadný nápis

„Oni to pořád dělají?“ Gretu udivilo, že klimatičtí aktivisté stále demonstrují

Astronaut otočil fotoaparát k sobě. Vznikla vesmírná selfie, která předběhla svou dobu o desítky let

Na jindy vytíženém letu cestoval jediný pasažér. Pak letadlo zmizelo z kurzu a havarovalo na Šumavě