Záchranný archeologický výzkum v Charvátech na Olomoucku přinesl nečekaný objev. Místo, kde má vyrůst několik rodinných domů, ukrývalo pozůstatky opevněného sídliště ze starší doby bronzové, které mohlo plnit funkci důležitého centra pro celé okolí. Archeologové z Archeologického centra Olomouc (ACO) pracovali na lokalitě od září do konce října 2026, přičemž výzkum si vyžádala plánovaná výstavba společnosti Fidler Stavby s.r.o.
V průběhu první etapy, která zahrnovala čtyři stavební parcely a část budoucí komunikace, zdokumentovali archeologové přibližně čtyřicet objektů. Mezi nimi vynikají tři linie obranných příkopů, přičemž nejmohutnější z nich dosahoval hloubky přes tři metry a šířky přesahující sedm a půl metru v horní části. Sídliště stálo na vyvýšené terase nad řekou Moravou, kde přirozená konfigurace terénu zajišťovala ochranu ze stran, zatímco na přístupnějších místech si obyvatelé vybudovali právě příkopový systém.
Paralelně s výkopy proběhl na sousedních pozemcích geofyzikální průzkum Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nedestruktivní měření zachytilo pokračování opevněného areálu do okolních polí a zahrad, zároveň naznačilo přítomnost dalších struktur, které by mohly být pozůstatky staveb, jejich stáří však zatím nelze určit.
Lokalita přitom neskrývá jen bronzověkou vrstvu. Nejstarší nálezy sahají až do 5. a 4. tisíciletí před naším letopočtem a dokládají přítomnost lengyelské a jordanovské kultury. Z tamních sídlištních jam pocházejí zlomky keramiky, zvířecí kosti i kamenné nástroje.
Velkou pozornost si zasloužily čtyři kostrové pohřby. Dva z nich archeologové předběžně spojují s kulturou se šňůrovou keramikou, datovanou přibližně do let 2900 až 2500 před naším letopočtem. V jednom z nich spočíval asi desetiletý jedinec s kamenným sekeromlatem, typickým předmětem mužských pohřbů této kultury. Druhý pohřeb se vyznačoval neobvyklou polohou ostatků, u dospělého jedince navíc přibyly tři keramické nádoby a pazourkový artefakt. „Zatímco první pohřeb odpovídá obvyklým pohřebním zvyklostem kultury se šňůrovou keramikou, druhý vykazuje neobvyklé znaky. Zda skutečně pochází ze stejného období, mohou pomoci objasnit další odborné analýzy," doplnil Záhorák. Třetí pohřeb byl uložen v zásobní jámě ze starší doby bronzové bez výbavy, čtvrtý obsahoval špatně dochované ostatky jedince pohřbeného na břiše bez lebky a jeho stáří zatím nebylo určeno.
Z výplní příkopů odebrali vědci vzorky pro palynologické a mikromorfologické analýzy, které mohou přiblížit podobu tehdejší vegetace i způsob, jakým se příkopy postupně zanášely. Antropologické rozbory lidských ostatků, vyhodnocení keramiky a případné radiokarbonové datování mají upřesnit jednotlivé fáze osídlení i skutečný charakter celého opevněného areálu. Výzkum bude pokračovat v návaznosti na další stavební práce.