Donbas za vstup do NATO?
Američtí vyjednavači zkoušejí v jednáních o Ukrajině tah, který by ještě před chvílí působil jako politická fikce: Rusko by dostalo zbytek Donbasu, Ukrajina by výměnou získala cestu k členství v NATO. Podle informací o jednáních by Kyjev mohl dostat i bezpečnostní záruky podobné článku 5, tedy závazek, že na něj zaútočí-li někdo jiný, přispěchají spojenci.
Problém je v detailech, které nejsou vůbec malé. Putin žádá celý Donbas, Zelenskyj odmítá vydat území, které Rusové dosud nedobyli, a Ukrajina by navíc neměla na svém území vojáky NATO. Přesto se poprvé objevuje myšlenka, že kompromis nemusí nutně znamenat kapitulaci jednoho z aktérů.
Francouzi na Ukrajině, Moskva mluví o válce
Zatímco v jednacích místnostech se hledá východisko, na bojišti se napětí dál zvyšuje. Podle zprávy RFI působí na Ukrajině od léta malé skupiny francouzských vojáků, kteří mají cvičit ukrajinské jednotky a starat se o západní techniku, zejména houfnice Caesar a stíhačky Mirage 2000.
Paříž tvrdí, že jde o omezenou, nebojovou a krátce trvající misi daleko od fronty. Moskva to ale vnímá jinak: Sergej Lavrov prohlásil, že už nejde o pomoc Ukrajině, nýbrž o přímou účast Francie ve válce, a varoval před následky. Otázkou přitom zůstává, jak daleko může pomoc spojenců zajít, než se z ní stane něco, co Rusko bude nazývat účastí ve válce.
EU chce zdanit velké technologie
Evropa hledá peníze tam, kde jich podle Bruselu nejvíc je: u technologických gigantů. Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké digitální firmy a výnos použít pro budoucí sedmiletý rozpočet unie na roky 2028 až 2034.
Návrh by se měl týkat společností s obratem z digitálních aktivit v EU od 50 milionů eur a celosvětovým obratem nad 750 milionů eur. Zároveň Costa počítá se škrty o 204 miliard eur oproti původnímu plánu komise. Washington takový krok pravděpodobně nepřijme s nadšením, protože americká administrativa už dávno kritizuje evropské postihy velkých technologických firem.
Kimchi jako magnet na nanoplasty
Nanoplasty jsou všude: v jídle, vodě i vzduchu. Korejští vědci teď přišli s nápadem, který zní téměř jako recept z kuchyně — určitá probiotická bakterie z kimchi dokáže na sebe navázat nanoplasty a pomoci jim dostat se z těla ven.
V laboratoři bakterie Leuconostoc mesenteroides CBA3656 zachytila až 87 procent nanoplastů, u myší pak vedla k až dvojnásobnému vyloučení částic stolicí. Odborníci ale upozorňují, že výsledek zatím neplatí automaticky pro lidské střevo, které je plné dalších mikroorganismů a kde se plastové částice chovají jinak než v čisté zkumavce. Kimchi přesto zůstává dobrým tipem — ne jako zázračný lék, ale jako součást zdravého mikrobiomu.
Zakladatel Kiwi: Dnes bych firmu nezakládal
Oliver Dlouhý vybudoval Kiwi.com na miliardový byznys, ale přiznává, že kdyby začínal dnes, možná by se do něj znovu nepustil. Ne proto, že by nevěřil v nápad, ale proto, že řízení lidí ho nebaví a nepovažuje ho za svou silnou stránku.
Firma po loňské ztrátě čeká návrat k zisku a růstu tržeb, přičemž vydělává hlavně na doplňkových službách, jako jsou garance při zrušených letech. Dlouhý zároveň popisuje, jak umělá inteligence mění práci firmy: zvládne velkou část zákaznické podpory, ale pro náročný engineering a rozhodování zůstávají lidé nezbytní.
Vila Karla Svobody zůstává v rodině
Luxusní vila v Jevanech, kde žil a tvořil Karel Svoboda, už není na prodej. Jeho syn Petr ji původně nabízel za desítky milionů korun a plánoval s rodinou život v Amsterdamu, nakonec se ale rozhodl zůstat.
Dům není jen nemovitostí s vysokou cenou. Ve svém studiu zde Svoboda psal skladby, které se staly součástí české hudební historie, a místo je zároveň spojené s rodinnou tragédií. Petr Svoboda se snaží, aby vzpomínky na otce nezůstaly jen u jeho smrti, ale i u hudby, kterou po sobě zanechal.
Pastrňák a puk, který umí zmizet
David Pastrňák je opět rozjetý a popáté v řadě míří k stobodové sezoně. Statistiky ale ukazují i jeho známou slabost: v práci s pukem v útočném pásmu ztrácí kotouč častěji než řada dalších hvězd NHL.
Za posledních pět sezon nasbíral 511 nevynucených ztrát, více než Nikita Kučerov. Kritici proto mluví o rizikové hře, fanoušci o nemožnosti vystřídat takový talent. Pravda je asi někde mezi tím: Pastrňák dělá věci, které ostatní neumí, jenže občas puk zmizí přesně v okamžiku, kdy by od něj fanoušci nejraději čekali gól.
Zase tam je ta jiskra
Petra Vlhová se po dlouhé pauze vrací do závodů Světového poháru a její otec Igor vidí především jednu věc: zpátky je radost ze lyžování. V Levi skončila šestnáctá, přestože čekal umístění v první patnáctce, ale návrat do bodů považuje za důležitý krok.
V Gurglu věří v další posun, i když nepočítá s zázračným skokem o deset míst. Pro Vlhovou teď nejspíš nejde jen o výsledky, ale o to znovu najít jistotu na lyžích — a důvěru v sebe po náročném období.
Nejlepší fotbalista světa proti Slavii nepůjde
Slavia se ve fotbalové evropské soutěži připravuje na soupeře, který bude muset vynechat jednoho z největších hráčů současnosti. Nejlepší fotbalista světa totiž čeká pauzu na několik měsíců a proti pražskému klubu tak nenastoupí.
Pro Slavii to může znamenat menší tlak, ale ne jistotu. V pohárových duelech se rozhoduje často v detailech a absence hvězdy soupeře nemusí automaticky znamenat snadnější večer. Spíš naopak: tým, který nemůže spoléhat na jednoho hráče, někdy hraje kompaktněji a nebezpečněji.
Zahrada snů za měsíc
Arichteva ukázala zahradu, kterou jí navrhl manžel Biser sám. Hotová byla za měsíc a výsledek vypadá jako místo, kde by se dalo strávit celé odpoledne — a pak ještě večer.
Zahrada není jen o květinách a zahradní nábytku. Je to prostor, který může změnit pocit z domova, zejména když vznikne rychle, ale s představou, kdo v něm bude trávit čas. A když ji navrhne vlastní partner, má hned o něco osobnější příběh.
Patnáct minut, které nejsou nula
Nemáte hodinu na cvičení? Nevadí. Patnáct minut pohybu pořád není nula a může být přesně ten zlom, který udrží návyk při životě, když se den rozpadá na schůzky, úkoly a dojíždění.
Nejde o to nahradit dlouhý trénink krátkým výletem do posilovny. Jde o to nepřeskočit pohyb úplně. Krátká dávka pohybu může být lepší než dokonalý plán, který se nakonec nikdy nepovede dodržet.
Od děrných štítků k umělé inteligenci
Práce programátora prošla za desítky let obrovskou proměnou. Od děrných štítků přes ruční psaní kódu až po nástroje, které dnes umí generovat návrhy, testy i celé části aplikací.
Umělá inteligence nemusí programátory nahradit, ale mění to, co od nich budeme chtít. Místo psaní každé řádky bude důležitější rozumět architektuře, rozhodovat o bezpečnosti a umět posoudit, co stroj navrhl dobře a co by bylo lepší zahodit. Profese nezmizí, jen se mění její těžiště.
Postel, která vás v noci nechce zmrazit
Když je v listopadu v posteli zima, první instinkt bývá koupit silnější peřinu. Jenže útulnější spánek často nevznikne hromadou textilu, ale správnou kombinací materiálu, povrchové úpravy a pocitu látky na těle.
Pomáhá pravidlo 3F: fibre, finish, feel. Přírodní vlákna jako bavlna nebo len dobře pracují s vlhkostí a teplotou, počesaná bavlna zachytí víc vzduchu a působí tepleji, a důležitý je i pocit materiálu. Místo jedné extrémně těžké peřiny často funguje lépe peřina plus lehká deka, kterou lze v noci odhodit. Teplo totiž začíná i pod tělem — a ne jen v tom, čím se přikrýváte.
Svět dnes vyjednává o hranicích, Evropa přemýšlí, kdo zaplatí za její budoucnost, a vědci hledají způsob, jak z těla dostat plast, který jsme tam sami dostali. Mezi tím ale zůstávají věci, které se řeší mnohem jednodušeji: patnáct minut pohybu, zahrada za měsíc, jiskra po dlouhé pauze — a postel, která v noci nepůsobí jako ledovka.
