Co by se dělo na Zemi, kdyby nás opustil Měsíc

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Země a Měsíc – nerozluční partneři od samotného počátku. Jen málokdo si ale uvědomuje, jak je jejich symbióza důležitá pro život na naší zázračné planetě. Co by se stalo, kdyby nás – čistě hypoteticky – náš věrný satelit zničehonic opustil?

Co by se dělo na Zemi, kdyby nás opustil Měsíc

Zdroj: 2M media / Shutterstock

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 22.08.2026 16:30

Sbohem, přílive a odlive

Právě Měsíc je v první řadě zodpovědný za příliv a odliv oceánů a moří. Pohyb vody vzniká tím, že Měsíc působí na přivrácenou stranu Země gravitační silou, zatímco na opačné straně Země převažuje odstředivá síla. Rozdíl těchto sil pak způsobuje slapové jevy, tedy příliv a odliv, přičemž výkyv může být i více než 10 metrů.

Bez Měsíce by se tento jev odehrával jen v nepatrné míře, což by vedlo k vyhynutí celé řady živočichů, kteří jsou na pohybech vody a vodních proudech závislí (proudění například dopravuje kyslík z povrchu vodní plochy do hloubky a podporuje tím život tamní fauny i flóry). Proudy, které by bez pohybu vody vymizely, navíc přímo souvisejí s tvorbou oblaků a jejich absence by měla významné dopady na podnebí po celém světě.

Přivrácená a odvrácená strana Měsíce. Srovnání obou polokoulí. Prvky tohoto snímku poskytla NASA. Fotka od Claudio Caridi / Shutterstock

Konec ročních období

Měsíc má možná nečekaně vliv i na střídání ročních dob. Stabilizuje totiž sklon zemské osy, který je nyní 23,5 stupně. Je pravda, že sklon osy se v průběhu času mění, ale o pouhé 2,5 stupně každých zhruba 41 000 let. Bez Měsíce by takové výkyvy byly mnohem razantnější a dosahovaly by hodnoty až 90 stupňů (více než 90stupňový sklon osy má například planeta Uran). V takovém případě by na každé polokouli byl vždy půl roku den a půl roku noc, navíc by se střídaly různé klimatické extrémy (zejména teplotní) a docházelo by k obrovským bouřím. Sotva by nějaký živočišný druh tuto „klimatickou houpačku“ přežil. Něco podobného se mimochodem děje na Marsu, kolem něhož neobíhá žádný větší měsíc (měsíce Phobos a Deimos připomínají spíš větší kámen, jejich průměr nepřesahuje 25 kilometrů) – sklon jeho rotační osy osciluje mezi 0 a 60 stupni, což vede k výrazným změnám v hmotnosti jeho atmosféry, a tedy ke změnám podnebí.

Chaos v reprodukčním cyklu

Měsíční svit významně ovlivňuje i reprodukční cyklus řady rostlin a živočichů, což v praxi znamená například to, že k uvolnění spermií či vajíček daného druhu dochází jen v určité fázi Měsíce. Všichni by si museli zvyknout na neobvyklou temnotu a u mnohých by se pravděpodobně vyvinula takzvaná bioluminiscence neboli schopnost vyzařovat světlo (dnes jsou tím známé například světlušky).

Stovky živočišných i rostlinných druhů by se musely vyrovnat se změnou životního rytmu a s narušením přírodní rovnováhy.

Kratší den

Jedním z největších dopadů by bylo zrychlené střídání dne a noci. Vzhledem k tomu, že Měsíc svým způsobem slouží jako brzda zemské rotace, Země by se začala točit rychleji. Den by pak měl v takzvaně letním období 10 hodin, v zimním 6 hodin. Taková situace už na Zemi byla před miliardami let, když byla planeta ještě mladá. Nyní bychom se museli vyrovnat s náhlým časovým posunem, který lze přirovnat ke známé pásmové nemoci (jet lag), a v organismu by nastal zmatek, zda je čas k odpočinku, nebo k aktivní činnosti.

Americký astrofyzik a člen NASA Louis Barbier je však přesvědčen, že nic takového v budoucnu nehrozí. Měsíc se sice pomalu vzdaluje od Země, ale než začne hrozit, že se opravdu odtrhne, bude lidstvo řešit úplně jiný problém – skomírající Slunce.

Co by se dělo na Zemi, kdyby nás opustil Měsíc

Británie zakáže tři kategorie porna. Přísné omezení začne platit už v listopadu

Dvě herečky, dvě velké lásky a bolestný rozchod. S kým dnes žije Marek Pospíchal?

Pavol Habera vytáhl legendární minikraťásky. Fanoušky ale zaujalo něco jiného než odvaha

Srna před autem? Většina lidí by udělala přesně to, co může skončit tragédií

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Otázka, která je starší než věda sama. Odpověď je až překvapivě jednoduchá