Největší mokřad světa
Celá oblast Pantanalu se rozkládá na více než 150 000 km², přičemž se z 80 % nachází v Brazílii, dále pak v Bolívii a Paraguayi. Je tedy 20krát větší než americký Everglades. Název pochází ze španělského „pantano“, což znamená močál či bažina. Tato jedinečná oblast disponuje mimořádnou biodiverzitou, neboť se zde nachází více než 4700 druhů divoké zvěře a rostlin. Mezi tyto obyvatele patří jaguáři, vydry, mravenečníci, piraně, vřešťani, kapucínské opice, zelené anakondy a mnoho dalších jedinečných tvorů.
Tvoří ji jezera, řeky, laguny a bažiny, přičemž během sezóny deště je většina oblasti zaplavována. Díky tomuto výskytu vodních zdrojů je tak Pantanal označován za vodní srdce Jižní Ameriky. Mokřady se zásadně podílejí na regulaci klimatu a fungují jako zásobárna sladké vody, kterou přirozeně čistí. Vedle toho zadržují velké množství oxidu uhličitého. Pantanal se rozkládá v povodí řeky Paraguay a několika dalších řek, díky čemuž hraje klíčovou roli v šíření živin během povodní a také v udržování rybích populací. Zatímco je Amazonský deštný prales tvořen hustou džunglí, Pantanal nabízí nekonečné, otevřené a krásné výhledy na mokřady.

━━ V Pantanalu žije nespočet druhů živočichů, mezi něž patří například jaguáři. (Zdroj: Uwe-Bergwitz / iStockphoto)
Problémy a hrozby
Ačkoliv zůstává většina plochy nepostižena lidským zásahem, čelí mnoha hrozbám. Díky své strategické poloze je zranitelný vůči rozvoji velkozemědělství a chovu dobytka, znečištění vody a výstavbám přehrad. Postupně také dochází k zastavování, nelegální těžbě i výstavbě vodních elektráren.
Lidský vliv je zde stále znatelnější. V současnosti je však chráněno pouze 4,6 %, zbytek je v soukromém vlastnictví, což znesnadňuje snahy udržet Pantanal v nedotčeném stavu. Roste tlak na zemědělskou přeměnu, rovněž v posledních letech došlo ke ztrátě přibližně 30 % objemu vody kvůli nadměrnému využívání vody. Dalšími problémy, které přispívají k jeho ohrožení, jsou změny klimatu a kolísání srážek. Vysychání nemá vliv jen na krajinu, ale rovněž ovlivňuje životy divoké zvěře. Docházelo zde tak k častým požárům, které zničily přes 30 % celé oblasti, tedy zhruba 45 000 km².
Den Pantanalu
V současnosti probíhá mnoho ochranářských snah o ochranu Pantanalu. I z toho důvodu vznikl Den Pantanalu, který vzdává čest brazilskému přírodovědci Franciscu Anselmovi de Barrosovi, který většinu života zasvětil ochraně této oblasti. Po jeho úmrtí v roce 2005 pak proběhly snahy o založení dne, který by upozorňoval na hrozby, kterým Pantanal čelí, a zdůrazňoval nutnost jeho ochrany. V tomto roce byl rovněž zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO a zároveň na Seznam biosférických rezervací. Tento den je tak připomínkou, že je nezbytné chránit přírodní bohatství, které není nevyčerpatelné.
Zdroje článku: whc.unesco.org, www.nature.org, www.rainforesttrust.org, www.nationalgeographic.com, www.fundacaoneotropica.org.br, www.storicko.cz