Přítomno bylo kolem sto šedesáti členů z různých míst Moravy, Slezska i Čech. Mezi nimi byli i významní bibliofilové O. F. Babler se Svatého Kopečka, Bedřich Beneš Buchlovan z Uherského Hradiště, Karel Kryl z Nového Jičína, Arno Sáňka a Petr Dillinger z Brna, Eduard Kvasnička z Přerova a Kamil Resler z Prahy.
Prostějovských bylo celkem čtrnáct. Mezi nim byli například Jan Kühndel, Jan Cejpek, Josef Glivický, Jan Neumann, Oldřich John, Antonín Robotka a František Kovářík. Přítomni byli i hosté – vládní komisař František Heiter, poslanec Jan Sedláček, předseda Městského osvětového sboru Jan Zachoval a Ferdinand a Zdena Wolkerovi.
Pořadatelem sjezdu byla skupina moravských knihomilů, jejímž orgánem i sjezdovým věstníkem byl časopis Bibliofil. Vlastnímu sjezdu předcházel 30. května přátelský večírek. Zazněla na něm recitace z děl prostějovských básníků. Otto Štern z Tábora přednesl Rozmarné povídání o bibliofilech. Součástí byla hudba, zpěv i výměnná burza tisků a exlibris.
Čtěte také: DRBNA HISTORIČKA: Před osmdesáti lety byl v Prostějově odhalen pomník T. G. Masaryka
Bibliofilové jsou sběrateli a tvůrci bibliofilských a soukromých tisků. Jedná se o drobná díla (například jedna báseň) vyzdobená předními výtvarníky, vytištěná na speciálním papíře a vydávaná v omezeném počtu výtisků. Zpravidla jsou číslovány a autorem podepsány. Tato organizace má u nás dlouholetou tradici již od roku 1908 a existuje dodnes. Vydává dvakrát ročně časopis Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze. Vydává pro své členy různé tisky a pořádá výstavy a kulturní akce. Na Moravě tehdy měli název moravští knihomilové.
Program sjezdu dal Máchův rok – rok 100. výročí úmrtí básníka Karla Hynka Máchy. Toto téma měl i hlavní referát Bedřicha Václavka „Karel Hynek Mácha, pěvec Máje“. V zastoupení referujícího jej přednesl Bohumil Tomášek. Následoval bibliofilský referát předsedy J. H. Štěrby. Potom hovořil Jan Kühndel o prostějovských tiskárnách i tiskařích a jejich tiscích od 16. do 19. století. Následoval společný oběd a prohlídka reprezentačních prostor radnice a výstavy v prostějovském muzeu. Byly na ní vystaveny knihy a dřevořezby ze 16. století. Představeny byly také tisky zachované v předních knihovnách.
Na fotografii bylo zachyceno i významné dílo prostějovské knižní kultury Život Ezopa mudrce s fabulemi z roku 1557 uchovaný v jediném výtisku v knihovně Národního muzea v Praze. Soubor stočků, jimiž bylo dílo vyzdobeno, zapůjčilo Slovenské vlastivědné muzeum v Bratislavě. Na výstavě bylo možno zhlédnout soubor všech tisků vydaných moravskými bibliofily a bibliofilská básnická díla Jiřího Wolkera.
Čtěte také: DRBNA HISTORIČKA: Jakub Vojáček vyráběl v Prostějově kořalku již v roce 1826
Účastníci sjezdu obdrželi také dar – krabici obsahující 31 soukromých bibliofilských tisků. Mezi nimi byla i sjezdová prémie – vydání Máchova Máje s kresbami Antonína Procházky. Prostějovští bibliofilové přispěli básní Eduarda Valenty Návrat v úpravě Karla Svolinského. Dále zde byl tisk Vladimíra Helferta o životě a díle hudebního skladatele Františka Neumanna s výzdobou Eduarda Miléna. Vydali jej příbuzní Neumannovi.
Město Prostějov jako patron sjezdu vydalo za redakce Jana Kühndela latinský a český text nejstarší městské listiny z roku 1406 v úpravě Rudy Kubíčka. Pamětní list ze sjezdu byl vydán v počtu 165 číslovaných výtisků. Uspořádal jej Bedřich Beneše Buchlovan a suchou jehlou doprovodil Alois Fišárek. Obsahoval texty Prostějov, kolébka první české knihy na Moravě (Jan Kühndel), Prostějovská literatura (Bedřich Václavek) a Výtvarnictví na Moravě (Jaroslav Mathon).
Sjezd byl zakončen návštěvou hrobu Jiřího Wolkera na městském hřbitově v Prostějově. Účastníci zde položili kytici červených růží a pár vět pronesl Bedřich Beneš Buchlovan. Končily Máchovským zvoláním: „Hynku – Viléme – Jiří!“