Facka za vyrušování nebyla povolená ani za první republiky

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Školní řád zakázal tělesné tresty už v roce 1870 a přípustné nebyly ani za první republiky. Dochovaná svědectví přesto ukazují, že zákaz a každodenní praxe se rozcházely.

Figuríny učitele a žáků mezi dřevěnými lavicemi a tabulí v expozici staré školy.

Zdroj: Petr Vilgus / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 08.11.2026 10:30

Facka od učitele nebyla za první republiky povoleným kázeňským prostředkem. Výslovný zákaz tělesných trestů přinesl školní řád už v roce 1870. Přesto se trestalo dál a právě v tom leží rozdíl mezi školní vzpomínkou a tím, co učitel skutečně směl.

Věta „učitel tehdy mohl dát facku“ vypadá na první poslech jednoznačně. Jenže slovo mohl má dva významy. Někdo ránu opravdu dostal, jiný jí byl svědkem. Z takové zkušenosti ale ještě neplyne, že šlo o dovolenou součást výuky. Rákoska mohla ležet po ruce, aniž pro ni existovalo oprávnění.

Zákaz je starší než Československo

Konkrétní datum uvádí Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského: 20. srpna 1870. Tehdy vydané nařízení č. 105 říšského zákoníku obsahovalo školní a vyučovací řád pro obecné školy. Jeho paragraf 24 tělesné tresty nepřipouštěl. Ve stejném roce byly podle muzea zakázány také na gymnáziích. Nešlo tedy o novinku, se kterou přišla až republika po roce 1918.

https://www.retroradar.cz/prazske-trolejbusy-konec-navrat/

Zákaz navíc nezachycují jen dnešní historické přehledy. Už Ottův slovník naučný v hesle Bití z roku 1891 odkazoval na tentýž paragraf a vysvětloval, že bití je ve školství jako kázeňský trest vyloučeno. Představa, že zákaz vznikl teprve s moderními debatami o výchově, tak naráží i na dobovou encyklopedii.

Dlouhé dřevěné lavice a tabule na stojanu v muzejní expozici školy z Rakouska-Uherska. — Výslovný zákaz tělesných trestů obsahoval školní řád už v roce 1870, ještě za Rakouska-Uherska. Třídu z této éry připomíná přerovská muzejní expozice.
Palickap / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno

Pro první republiku je závěr muzea stejně jasný: tělesné tresty nebyly přípustné. Přísný učitel tedy neměl zvláštní právo sáhnout po facce jen proto, že stál před tabulí. Školní autorita a oprávnění bít žáky byly dvě různé věci.

Rákoska ze třídy nezmizela na povel

Vydáním řádu ovšem staré návyky neskončily. Karel Rýdl a Helena Zitková v přehledové studii v časopise Pedagogika popisují, že se tělesné trestání objevovalo dál a úřady musely zákaz opakovaně připomínat. Proti zákazu protestovaly i některé učitelské spolky. Autoři zároveň upozorňují na rozdíl mezi předpisy a praxí doloženou paměťmi i dobovým tiskem. Změna pravidel zkrátka nepřestavěla každou třídu přes noc.

https://www.retroradar.cz/magnetofonova-audiokazeta-emgeton-pretaceni-tuzkou-historie/

Konkrétní lidskou zkušenost zachytil Český rozhlas v reportáži z roku 2014. Zdeněk Svěrák v ní vzpomínal, že ho rákoska provázela dětstvím ve škole i doma. Školní zážitky později promítl do scénáře Obecné školy. Filmový Igor Hnízdo je umělecká postava, Svěrákova vzpomínka v reportáži je však skutečné svědectví.

Ve stejné reportáži historik pedagogického muzea Jan Šimek připomněl zákaz z roku 1870 a současně popsal vlastní zkušenost s fackující matematikářkou. V jediném rozhovoru se tak potkává znalost předpisu a zážitek z jeho porušování. Jedno druhé neruší.

Dřevěné lavice a nástěnné obrazy s písmeny abecedy v přerovské expozici třídy z padesátých let. — Vzpomínka na tělesný trest dokládá zkušenost konkrétního člověka, sama však neprokazuje, že jej učitel směl použít. Snímek zachycuje muzejní rekonstrukci třídy z 50. let.
Palickap / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

Vzpomínka není paragraf

Pamětníkovi není potřeba vysvětlovat, že ránu nedostal, když ji dostal. Přesnější je rozlišit dvě otázky: co se v jeho škole odehrálo a co tehdejší pravidla dovolovala. Jednotlivá vzpomínka také neříká, jak se chovali učitelé v ostatních školách. K tomu by bylo potřeba víc než jeden příběh, byť sebelepšího vypravěče.

Podobné rozlišení předpisu a zkušenosti potřebuje i příběh leváků ve škole a pokynu z roku 1967. Jinou stránku školní každodennosti připomíná historie plnicích per a zmizíku. Pomůcka, zvyk a nařízení mají každý svůj příběh.

U vzpomínky na školní trest proto stojí za to zachovat rok, místo i okolnosti. „Stalo se mi to“ je cenné svědectví. Dovětek „a učitel na to měl právo“ už potřebuje vlastní důkaz.

Zdroje fotografií

Historická školní třída ve skanzenu v Přerově nad Labem: Petr Vilgus / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno
Školní třída Rakouska-Uherska v přerovském muzeu: Palickap / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno
Školní třída padesátých let v přerovském muzeu: Palickap / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

Reklama

Další články z Retro Radar

Tužka, izolepa a magnetofon. Dnešní mladí by možná nevěřili, jak jsme si kdysi pouštěli hudbu

Týdenní jesle neměly padla odpoledne. Děti v nich i přespávaly

Týdenní jesle pečovaly o děti i přes noc. Vzpomínka dětské sestry, vyhláška z roku 1966 a regionální...

Dům z továrny, starosti pro hasiče. OKAL nebyl jen rychlé bydlení

Rýmařovské OKALy vycházely ze západoněmecké licence. Hasičská zpráva z Čisté ukazuje, jak dřevotřískové...

Diplom do ruky, tři roky podle plánu. Umístěnky měly práci vybranou

Umístěnky podle nařízení z roku 1952 zavazovaly dotčené absolventy na tři roky k určenému zaměstnavateli....

Čtyři rychlosti a ruční brzda. Plechový traktor z Náchoda pobláznil svět

Natahovací plechový traktor s funkční převodovkou a volantem patřil k největším pokladům každého...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Retro Radar

RetroRadar.cz se vrací do minulých desetiletí prostřednictvím předmětů, zvyků a zážitků, které kdysi patřily k běžnému životu. Připomíná dětství a školní léta, televizní pořady a hudbu, dobovou techniku i svět sběratelství. Nezůstává přitom jen u nostalgického vzpomínání. Články vysvětlují, jak...

Facka za vyrušování nebyla povolená ani za první republiky

Vystřílel do teroristy zblízka půl zásobníku. Pak se zhroutil. Polsko má nového hrdinu

„Na genitálie mi dali dráty.“ Přeživší z Olešek popsali ruský teror, z výpovědí mrazí

Otec ve vazbě kvůli pedofilii, sám neměl na jídlo. Drsný příběh tenisového playboye

Trump chce mít v Bílém domě šéfa UFC Whitea. Nabídl mu roli svého mluvčího

Na dvoře Jindřicha VIII. hrál černošský trubač. Dochoval se jeho portrét i žádost, aby mu král zdvojnásobil plat