V Mateřídoušce se Ferda Mravenec pustil do mandelinek, které přiletěly na padácích. V leporelu z roku 1951 zase Ondřej Sekora vyzýval děti k hubení bělásků.
V posledním okénku stojí tři lahve plné pruhovaných brouků. Z každé vyčnívá americká vlajka. O pár obrázků dřív se nad polem objevilo letadlo a mandelinky se snesly na padácích. Ferda s mravenci je zahnal k dětem, aby je posbíraly. Komiks z cyklu Kousky mládence Ferdy Mravence vyšel v roce 1950 na zadní straně Mateřídoušky, v prvním čísle sedmého ročníku.
https://www.retroradar.cz/nintendo-game-boy-kapesni-konzole-devadesata-leta-tetris/
Americké vlajky naznačovaly, kdo měl brouky poslat. Obvinění, které plnilo dobové noviny, tak v Mateřídoušce dostalo podobu obrázkového dobrodružství. O léta později dostal v časopise prostor i budoucí kreslíř Čtyřlístku Jaroslav Němeček .
Skutečný škůdce dostal politickou roli Podle studie Pavlíny Formánkové se mandelinka bramborová v Československu objevila už v červenci 1945. Dospělí brouci a hlavně jejich larvy okusují listy brambor . Už před únorem 1948 se ochranou proti mandelince zabýval zvláštní výbor při ministerstvu zemědělství.
V létě 1950 československé vedení tvrdilo, že Američané brouka šíří úmyslně, aby poškodili úrodu. Propagandistické obvinění proniklo až do diplomatických nót . Historik Jan Koura dohledal pokyn, aby organizátoři při sběru mandelinek připomínali válku v Koreji . Hledání brouků mělo v očích veřejnosti patřit k boji proti stejnému nepříteli.
https://www.retroradar.cz/lizatka-chupa-chups-devadesata-leta-stojan-prichute/
Při takzvaných hledačkách chodili školáci pod vedením učitelů mezi řádky brambor a brouky odevzdávali na národním výboru. Jedna z dobových ilustrací ukazuje, jak děti pochodují na sběr s lahvemi a transparentem .
Při hledačkách v roce 1950 procházeli školáci s učiteli řádky brambor a sbírali mandelinky. Ilustrační snímek od Velhartic je z roku 2013. Petr Vilgus / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno Kresba pochází ze samostatné brožury O zlém brouku Bramborouku , kterou Sekora napsal a nakreslil v roce 1950. Na její obálce se k bramborám na talíři sápe pruhovaný brouk s nožem a vidličkou. Titulní roli v téhle brožuře dostal samotný škůdce.
V leporelu z roku 1951 přišli na řadu bělásci O rok později vydalo Státní nakladatelství dětské knihy skládačku Ferda Mravenec ničí škůdce přírody . Tiráž prvního vydání uvádí Prahu, rok 1951 a náklad 25 000 výtisků. Na titulní straně stojí Ferda s mečem proti zelené housence.
Uvnitř jde Ferda po běláskovi . Na jednom panelu po něm střílí, na protějším bodá housenku mečem. „A vy, děti, pomozte nám hubit bělásky.“ Pod výzvou Sekora nakreslil chlapce se síťkou a dívku, která šlape na housenky.
V leporelu z roku 1951 Ferda bodá housenku běláska mečem a vyzývá děti, aby mu s hubením motýlů pomohly. Holger Krisp / Wikimedia / CC BY 4.0 / zmenšeno Na dalším panelu chroustí larvy okusují kořínky uvadající rostliny. „Larvy vyryjte. A chrousty hoďte slepicím.“ Na protější straně se Ferda snaží zarazit trhání celých větví z třešní. Vytýká je klukovi a v textu připomíná, že celé kvetoucí větve trhají i dospělí.
Ústav pro studium totalitních režimů řadí skládačku k ideologicky laděným Ferdovým příběhům padesátých let. Srovnání s časopisem ukazuje, jak různou práci mohl dostat malý čtenář. Komiks ho posílá sbírat údajné výsadkáře, skládačka ho učí poznat škůdce a pobízí, aby zasáhl. Při listování pozdějším výborem proto pomůže zkontrolovat obsah a tiráž. Ferdovo jméno nesly i příběhy, které vznikly dávno před kampaní.