Letectvo mu zadalo výrobu a zavedení hypersonické střely AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon, ze vzduchu odpalovaná zbraň rychlé reakce) za 694 milionů dolarů (přibližně 15,1 miliardy Kč). Armáda ho zároveň vybrala pro vývoj nové generace protiraketového interceptoru v projektu s odhadovanou hodnotou 1,08 miliardy dolarů (přibližně 23,6 miliardy Kč).
Z testů do sériové výroby
Ministerstvo letectva (Department of the Air Force) kontrakt podle vlastního sdělení zadalo už 29. září, veřejně ho ale oznámilo až 26. října a Lockheed Martin o den později. Zakázka byla uzavřena v rámci smluvního nástroje ministerstva války (Department of War) pro agilní akvizice napříč resortem (Enterprise-Wide Agile Acquisition Contract). Pro program střely s kluzákovým principem boost-glide to znamená formální přechod z fáze prototypů a letových zkoušek do výroby. Letectvo tím podle svých slov potvrzuje závazek zavést vysokorychlostní úderné prostředky s velkým dosahem.
„Je to zlomový bod v našem plánu pokročilých zbraní. Převedením ARRW z testování do výroby dáváme velitelům bojových velitelství věrohodnou vysokorychlostní údernou zbraň schopnou proniknout nejpokročilejšími systémy pro zamezení přístupu a odepření prostoru,“ uvedl ministr letectva Troy Meink.
Střela se má pomocí raketového motoru na tuhé palivo rozběhnout na rychlost vyšší než Mach 5, tedy více než pětinásobek rychlosti zvuku, a poté vypustit hypersonický kluzák. Letectvu to má umožnit zasahovat časově kritické, silně bráněné a vysoce hodnotné cíle z odstupových vzdáleností. Nosičem je strategický bombardér B-52. Výrobce ji popisuje jako trvale hypersonickou a manévrující zbraň, jejíž pokročilé materiály vydrží extrémní teploty a jejíž technologický balík zachová přesnost a ničivý účinek i při překonávání široké škály protivzdušných obran.
„Zavedení ARRW posiluje naši schopnost ohrožovat cíle kdekoli na světě. Tato hypersonická zbraň dává společným silám flexibilní a rychlou možnost reakce ve vysoce kontestovaném prostředí,“ řekl náčelník štábu letectva generál Ken Wilsbach. Počty kusů ani termíny dodávek letectvo s odkazem na operační bezpečnost nezveřejní.
Závod v Troy ztrojnásobí výrobní plochu
Lockheed Martin uvedl, že přípravu výroby financoval z vlastních zdrojů ještě před tím, než obdržel vládní peníze. Do rozšíření výrobního závodu a vybavení pro ARRW investoval 67 milionů dolarů (přibližně 1,5 miliardy Kč) a souběžně pokračoval ve výzkumu a vývoji střely, aby zajistil její dlouhodobou podporu a rychlé dodávky. Celkově chce společnost do roku 2030 vložit do výroby munice osm až devět miliard dolarů (přibližně 175 až 196 miliard Kč), aby stačila rostoucí poptávce.
V den svého oznámení firma v alabamském městě Troy slavnostně zahájila přístavbu budovy P-20. Rozšíření o 47 000 čtverečních stop (zhruba 4 400 metrů čtverečních) má ztrojnásobit současnou výrobní plochu závodu a v příštích čtyřech letech přinést nová pracovní místa k téměř 4 000 zaměstnancům, které Lockheed Martin v Alabamě už má. Prezident divize Lockheed Martin Missiles and Fire Control Tim Cahill podle tiskové zprávy uvedl, že zakázka dokládá schopnost firmy rychle vyvíjet a zahajovat výrobu pokročilých systémů ve velkém měřítku a že střela posiluje strategickou převahu letectva napříč doménami.
Armáda sází na budoucí interceptor
Druhý kontrakt oznámila americká armáda (U.S. Army) 29. října z alabamského Huntsvillu. S Lockheedem uzavřela dohodu typu Other Transaction Agreement (OTA) na vývoj takzvaného Future Interceptor, tedy budoucího interceptoru, který má posílit její portfolio integrované protivzdušné a protiraketové obrany (Integrated Air and Missile Defense, IAMD). Z odhadované celkové hodnoty 1,08 miliardy dolarů zaplatí vláda 660,4 milionu dolarů (přibližně 14,4 miliardy Kč) a zbylých 423 milionů dolarů (přibližně 9,2 miliardy Kč) přispěje firma v rámci sdílení nákladů.
Nový interceptor má podle armády zlepšit čtyři parametry: dosah, výškový dostup, rychlost a manévrovatelnost. Má doplnit stávající systémy IAMD a přidat další vrstvu obrany proti vyvíjejícím se vzdušným a raketovým hrozbám. Dohoda pokrývá vývoj prototypu a jeho zkoušky a hodnocení podle stanovených operačních požadavků. O dalším vývoji a případné výrobě armáda rozhodne až podle výsledků prototypu, požadavků, dostupných prostředků a platných akvizičních procesů. Konkrétní harmonogram ani jména dalších uchazečů nezveřejnila.
„Future Interceptor je přesně ten typ špičkové technologie, kterou potřebujeme,“ uvedl generál Christopher LaNeve, zástupce náčelníka štábu a úřadující náčelník štábu armády. Ničení nepřátelských systémů na velkou vzdálenost označil za klíčový úkol, který armáda plní pro společné síly, a projekt zasadil do modernizační strategie popsané v nové bojové doktríně „How the Army Fights“ (Jak armáda bojuje). Armáda podle něj usiluje o kombinaci špičkové a levné munice.
Náměstek ministra armády pro akvizice, logistiku a technologie Brent Ingraham označil dohodu za důležitý krok v reakci na nastupující hrozby, který urychluje inovace, posiluje partnerství s průmyslem a snižuje akviziční riziko. Generálporučík Frank Lozano, výkonný ředitel pro akvizice v oblasti palebné podpory (Portfolio Acquisition Executive, Fires), dodal, že pokročilé interceptory jsou nezbytné pro udržení obranné převahy Spojených států proti stále sofistikovanějším hrozbám.