2 min

Jak jihočeská města hledají recept na vedra

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Města v jižních Čechách hledají způsoby, jak zmírnit dopady stále častějších vln veder. Zatímco některá sázejí na rychlou pomoc v podobě kropení…

FCC-postrik-vody

Zdroj: VodaDnes.cz

Města v jižních Čechách hledají způsoby, jak zmírnit dopady stále častějších vln veder. Zatímco některá sázejí na rychlou pomoc v podobě kropení ulic a zalévání zeleně, jiná investují do opatření, která mají ochlazovat městské prostředí dlouhodobě. Klíčovou roli podle nich hraje voda, stromy a schopnost krajiny zadržet vláhu.

Tropické teploty přiměly jihočeská města hledat způsoby, jak ulevit obyvatelům i rozpáleným ulicím. Přístupy se ale liší. Zatímco České Budějovice nebo Jindřichův Hradec vysílají do ulic kropicí vozy a hasiče, Tábor se soustředí především na dlouhodobá řešení.

Podle starosty Tábora Štěpána Pavlíka není plošné kropení ulic příliš efektivní. Voda na rozpáleném asfaltu rychle mizí a v období sucha navíc není vždy dostatek zdrojů. Město proto dává přednost výsadbě vhodné zeleně, zadržování dešťové vody ve veřejném prostoru, zeleným střechám nebo obnově rybníků v okolní krajině. V ulicích mají obyvatelé k dispozici také osm pítek a mlžítek.

V jihočeských městech na horko jdou různě: V Milevsku zatím s ochlazováním komunikací vyčkávají. Město má několik pítek a jedno mlžítko, ale kropení ulic by podle starosty Ivana Radosty znamenalo využití pitné vody, což v době sucha nepovažuje za vhodné. Písečtí hasiči pomáhají hlavně se zálivkou veřejné zeleně. V době sucha zasahují na žádost odboru životního prostředí nebo osadních výborů, protože kapacity městských služeb jsou vyčerpané. A v Jindřichově Hradci zajišťují kropení komunikací dobrovolní hasiči podle svých časových možností. Město zatím neplánuje instalaci mlžítek, využívá však všechny funkční vodní prvky.

Největší ochlazovací zásah probíhá v Českých Budějovicích. Kropicí vozy společnosti FCC (viz ilustrační foto) vyjíždějí denně a na ulice rozstříkají 80 až 100 tisíc litrů vody. Pomáhají také hasiči s velkoobjemovou cisternou v nejvytíženějších lokalitách. Dalších zhruba 230 tisíc litrů vody měsíčně spotřebuje zálivka stromů, květin a další městské zeleně. Český Krumlov zatím žádná ochlazovací zařízení nemá. Podle starosty Alexandra Nográdyho je to ale téma, kterému se město bude muset v budoucnu věnovat.

Jana Nováková
zdroj: JCTED

Reklama

Další články z VodaDnes.cz

Jak obec k pitné vodě přišla…

Přívalové povodně má ve Zlínsku předvídat nový predikční model

Nový predikční systém pro včasné varování před přívalovými povodněmi RAINCAST-ZK má od října 2026 zpřesnit...

Británie řeší, jak zdražit vodu velkým průmyslovým odběratelům

V době, kdy se voda, díky velkým suchům, stává stále vzácnějším zdrojem, by za její odběr měly firmy...

Nad vídeňskou ČOV vyroste solární střecha, která se umí schovat

Čistírně odpadních vod v rakouské metropoli se dostane neobvyklého sekundárního využití jejich ploch....

Český RECYCLER pro Dubaj je připraven na vedro, vlhkost i slaný vzduch

Čištění kanalizací, šachet a dalších zařízení se znečištěnou vodou dostává v Dubaji nový...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VodaDnes.cz

VodaDnes.cz přináší články o vodě ve všech jejích podobách – od pitné vody, vodovodů a kanalizací přes řeky, nádrže a koupaliště až po sucho, povodně a hospodaření s vodními zdroji. Sleduje také projekty a investice, které ovlivňují dostupnost a kvalitu vody v českých městech a regionech....

Jak jihočeská města hledají recept na vedra

Trump naznačil překvapivý obrat. Zelenskyj řekl, kdy by mohla skončit válka

Jako ve špionážním filmu. Jan Tuna prozradil, co se děje po vypnutí kamer ve Zrádcích

Odchod šéfa Škody jako ukázková lekce nekomunikace. Proč přesun Klause Zellmera do Volva otevírá otázky

„Tou cenou je život.“ Saša Rašilov popsal období, kdy se mu pití vymykalo z rukou

Zpívající lemur používá stejný trik jako operní sopranistka. Nikdo ho přitom zpívat neučil