2 min

Jak jihočeská města hledají recept na vedra

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Města v jižních Čechách hledají způsoby, jak zmírnit dopady stále častějších vln veder. Zatímco některá sázejí na rychlou pomoc v podobě kropení…

FCC-postrik-vody

Zdroj: VodaDnes.cz

Města v jižních Čechách hledají způsoby, jak zmírnit dopady stále častějších vln veder. Zatímco některá sázejí na rychlou pomoc v podobě kropení ulic a zalévání zeleně, jiná investují do opatření, která mají ochlazovat městské prostředí dlouhodobě. Klíčovou roli podle nich hraje voda, stromy a schopnost krajiny zadržet vláhu.

Tropické teploty přiměly jihočeská města hledat způsoby, jak ulevit obyvatelům i rozpáleným ulicím. Přístupy se ale liší. Zatímco České Budějovice nebo Jindřichův Hradec vysílají do ulic kropicí vozy a hasiče, Tábor se soustředí především na dlouhodobá řešení.

Podle starosty Tábora Štěpána Pavlíka není plošné kropení ulic příliš efektivní. Voda na rozpáleném asfaltu rychle mizí a v období sucha navíc není vždy dostatek zdrojů. Město proto dává přednost výsadbě vhodné zeleně, zadržování dešťové vody ve veřejném prostoru, zeleným střechám nebo obnově rybníků v okolní krajině. V ulicích mají obyvatelé k dispozici také osm pítek a mlžítek.

V jihočeských městech na horko jdou různě: V Milevsku zatím s ochlazováním komunikací vyčkávají. Město má několik pítek a jedno mlžítko, ale kropení ulic by podle starosty Ivana Radosty znamenalo využití pitné vody, což v době sucha nepovažuje za vhodné. Písečtí hasiči pomáhají hlavně se zálivkou veřejné zeleně. V době sucha zasahují na žádost odboru životního prostředí nebo osadních výborů, protože kapacity městských služeb jsou vyčerpané. A v Jindřichově Hradci zajišťují kropení komunikací dobrovolní hasiči podle svých časových možností. Město zatím neplánuje instalaci mlžítek, využívá však všechny funkční vodní prvky.

Největší ochlazovací zásah probíhá v Českých Budějovicích. Kropicí vozy společnosti FCC (viz ilustrační foto) vyjíždějí denně a na ulice rozstříkají 80 až 100 tisíc litrů vody. Pomáhají také hasiči s velkoobjemovou cisternou v nejvytíženějších lokalitách. Dalších zhruba 230 tisíc litrů vody měsíčně spotřebuje zálivka stromů, květin a další městské zeleně. Český Krumlov zatím žádná ochlazovací zařízení nemá. Podle starosty Alexandra Nográdyho je to ale téma, kterému se město bude muset v budoucnu věnovat.

Jana Nováková
zdroj: JCTED

Reklama

Další články z VodaDnes.cz

Do tří obcí na Brněnsku museli začít dovážet pitnou vodu

Izrael snížil dodávky vody Jordánsku na polovinu, skončila mimořádná dohoda

Izrael po vypršení dodatkové dohody z roku 2021 snížil dodávky vody do Jordánska z přibližně 100 milionů...

Nové mlhoviště v Hradci Králové pomůže lidem zvládnout letní vedra

Obyvatelé i návštěvníci Hradce Králové se mohou během očekávaných horkých letních dnů osvěžit v novém...

Na vodárenskou infrastrukturu míří dalších 400 milionů. Příjem žádostí začíná dnes

Ministerstvo zemědělství od dneška znovu otevírá příjem žádostí o dotace na výstavbu a zabezpečení...

Newcastle: město mostů nad řekou Tyne

Na rozdíl od jiných anglických měst, jako jsou například Manchester nebo Birmingham, kde hrají zásadní...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VodaDnes.cz

VodaDnes.cz přináší články o vodě ve všech jejích podobách – od pitné vody, vodovodů a kanalizací přes řeky, nádrže a koupaliště až po sucho, povodně a hospodaření s vodními zdroji. Sleduje také projekty a investice, které ovlivňují dostupnost a kvalitu vody v českých městech a regionech....

Jak jihočeská města hledají recept na vedra

Plivou a močí nám do jídla, naříkají Rusové. Musel se vyjádřit i premiér

Fotoaparát z roku 1954 přežil digitální revoluci. Analog se vrací ve světě dokonale hladkých fotek

Kolik si v Česku vydělá opravář výtahů? Jeho měsíšní plat vám vůbec nebude dávat smysl

20 nejčastějších PINů odemkne čtvrtinu všech telefonů. Koukněte, jestli je v seznamu i ten váš, a okamžitě ho změňte

„Spatříš-li mne, plač.“ Hladové kameny u Děčína jsou kronikou katastrof vytesanou do dna řek