3 min

Jarní rovnodennost letos nenastane 21. března

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Začátek astronomického jara si mnozí stále spojují s datem 21. března. Ve skutečnosti ale tento termín už několik let neplatí. Jarní rovnodennost, která astronomické jaro zahajuje, dnes nejčastěji připadá už na 20. března a v některých letech dokonce ještě o den dříve. Proč se datum začátku jara v kalendáři posouvá?

Jarní rovnodennost letos nenastane 21. března

Zdroj: 123rf

Astronomické a meteorologické jaro není totéž

Začátek jara lze definovat dvěma způsoby. Meteorologové používají pevně kalendářní období, takže meteorologické jaro začíná vždy 1. března a končí 31. května. Vzhledem k charakteru počasí v této sezóně to i dává docela smysl - březen je často měsíc s již převažujícím jarním nebo předjarním počasím, případně se střídáním jarního a zimního charakteru a červen je 3. nejteplejší měsíc v roce. Z pohledu meteorologů tak konec jara na letní slunovrat, tedy kolem 21. června, nedává příliš smysl.

Astronomické a meteorologické jaro není totéž

Obr. 1: Astronomické a meteorologické jaro není totéž (zdroj: depositphotos.com)

Astronomická roční období se pak řídí skutečným pohybem Země kolem Slunce. Jaro podle tohoto přístupu nastává v okamžiku jarní rovnodennosti, kdy se Slunce při svém zdánlivém pohybu po obloze nachází přímo nad zemským rovníkem. V této chvíli mají den a noc na většině míst planety téměř stejnou délku.

Nejde tedy o symbolický kalendářní den, ale o přesně vypočtený okamžik, který je dán oběhem Země kolem Slunce. Tento okamžik se každý rok mírně liší.

Proč už to není 21. března?

Hlavním důvod je jednoduchý - Země neoběhne kolem Slunce přesně za 365 dní. Jeden oběh, odborně řečeno tropický rok, trvá přibližně 365 dní, 5 hodin a 49 minut.

Tento rozdíl způsobuje, že se okamžik rovnodennosti každý rok rok posouvá asi o šest hodin později. Aby kalendář zůstal v souladu s astronomickým rokem, zavádějí se přestupné roky, kdy se jednou za čtyři roky přidává 29. únor.

Jarní rovnodennost nastane 20. března 2026

Obr. 2: Jarní rovnodennost nastane 20. března 2026 (zdroj: Depositphotos.com)

Ani tento systém však není dokonale přesný. Kombinace délky tropického roku a kalendářních úprav způsobuje, že se rovnodennost postupně posouvá v kalendáři. Výsledkem je, že dnes většinou připadá jarní rovnodennost na 20. března místo dříve uváděného 21. března.

Ve 21. století se dokonce může v některých letech objevit i 19. březen jako první jarní den dle astronomického přístupu.

Proč se ve škole učí 21 březen?

Datum 21. března se dlouho používalo jako jednoduché a dobře zapamatovatelné pravidlo. Po značnou část minulých století také rovnodennost opravdu často vycházela právě na tento den.

Postupem času se však vlivem kalendářních korekcí a přestupných let přesný okamžik začal posouvat o něco dříve. Proto dnes astronomové uvádějí spíše obecné pravidlo, že astronomické jaro začíná kolem 20. března.

Co přesně se při rovnodennosti děje?

Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče prochází nebeským rovníkem. Sluneční paprsky v té chvíli dopadají kolmo na zemský rovník a osvětlení obou polokoulí je téměř vyrovnané. Od tohoto momentu začíná na severní polokouli astronomické jaro a dny se budou nadále rychle prodlužovat.

Po jarní rovnodennosti začne na severní polokouli rychle narůstat délka dne i množství sluneční energie dopadající na zemský povrch. Právě proto je konec března obdobím, kdy se příroda začíná výrazněji probouzet a postupně nastupuje jarní charakter počasí.

Na severní polokouli rychle narůstá radiační bilance, dny se stávají delší a teplejší

Obr. 3: Na severní polokouli rychle narůstá radiační bilance, dny se stávají delší a teplejší (zdroj: depositphotos.com)

To ale neznamená okamžité oteplení - atmosféra i zemský povrch jsou po zimě stále ochlazené a jejich ohřívání má určité zpoždění. Proto se i po začátku astronomického jara mohou ještě objevovat chladné epizody či vpády studeného vzduchu. Vždyť aprílové počasí je téměř každoroční chléb...

Zajímavost: ani při rovnodennosti není den a noc úplně stejně dlouhá

Přestože název rovnodennost naznačuje, že den a noc mají stejnou délku, ve skutečnosti to není úplně přesné. Na většině míst na Zemi je totiž den o několik minut delší než noc, obvykle přibližně o 6 až 8 minut.

Důvodem jsou dva fyzikální jevy. Prvním je atmosférická refrakce, tedy lom světla v zemské atmosféře. Sluneční paprsky se při průchodu atmosférou mírně ohýbají, takže Slunce vidíme nad obzorem ještě chvíli poté, co už je geometricky pod ním. Druhým faktorem je způsob definice východu a západu Slunce - ty se určují podle okamžiku, kdy se nad horizontem objeví nebo zmizí horní okraj slunečního kotouče, nikoli jeho střed. Kombinace těchto efektů způsobuje, že den je i při rovnodennosti o několik minut delší než noc.

Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz

Reklama

Další články z Meteocentrum.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Meteocentrum.cz

Meteocentrum se zaměřuje na aktuální i dlouhodobé informace o počasí v Česku i v zahraničí. Čtenáři zde najdou přesné předpovědi počasí pro celý svět a informace od profesionálních meteorologů, radarové snímky s přesnou předpovědí deště, přehledy teplot i srážek i vysvětlení meteorologických...

Jarní rovnodennost letos nenastane 21. března

Tahle akce se neměla konat, zuří Zelenskyj. „Všem jsme to říkali alespoň tisíckrát“

Šikanovali ji kvůli vzhledu, dnes ji zná celý svět. Winnie Harlow ale není bez kontroverzí

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil

Tvar stolice může napovědět, co se děje v organismu. Některé změny stojí za zvýšenou pozornost

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila