Raný život a první úspěchy
Ludwig van Beethoven se narodil 16. prosince 1770 v Bonnu do hudební rodiny. Jeho otcem byl razantní a přísný tenorista a pedagog, který z něj chtěl učinit další osobnost hned po Mozartovi. Dětství neprožíval zrovna idylicky, neboť bylo plné nucené dřiny hry na klavír a housle. Beethovenův um však nebyl vydřený, bylo zřejmé, že má naprosto výjimečný talent, čehož si povšiml i jeho otec. O to více na něj tlačil a nutil ho k téměř nadlidským výkonům. Ač zažíval nátlak na psychiku, dril a rozvoj jeho schopností přinesly ovoce. Již během dospívání komponoval hudbu a působil jako virtuos.
Sotva dosáhl sedmnácti let, vedly jeho kroky do centra evropské hudby: Vídně. Život v centru kultury a příležitostí mu přineslo významné známosti. Seznámil se samotným Mozartem a stal se studentem u Josepha Haydna. A právě zde se odehrála většina přelomových životních okamžiků, které jej potkaly.
Cesta od klasiky k romantismu
Vliv Haydna a Mozarta na jeho tvorbu byl zřejmý. Charakterizovaly ji elegantní melodie, lehkost a harmonie. Postupně však začal objevovat nové možnosti a způsoby komponování. Klasicismus v jeho hudbě začal získávat prvky romantismu, skladby tedy byly dramatičtější, neklidnější, plné hlubokých intenzivních emocí a znatelné síly. Je tak označován za hudebníka, který spojil klasicismus s romantismem. Poprask způsobila zejména 3. symfonie „Eroica“, které veřejnost naprosto šokovala, neboť se vymykal všem pravidlům symfonické hudby.

━━ Ludwig van Beethoven by geniální skladatel. (Zdroj: Ferdinand Schimon / Wikimedia commons)
Boj s hluchotou
Jeho nadání však ochromil zhoršující se zdravotní stav. Svou prací předstihl mnohem starší předchůdce, o to dříve se však musel potýkat se špatným sluchem. Byla to daň za jeho až nadpozemský talent. Zhruba kolem 28. roku života si začal všímat, že jeho sluch není takový, jaký by měl být. Nastala pro něj doslova noční můra, neboť přicházel o to, co nejvíce miloval a co se stalo jeho podstatou. Navštívil spoustu lékařů, žádný z nich mu však nebyl schopen pomoci. Svůj handicap úpěnlivě skrýval před veřejností, jelikož věřil, že by o všechno přišel: o prestiž, podporu mecenášů a postavení.
Dokázal však, že oplývá opravdovou hudební genialitou. Ačkoliv postupem času sluch naprosto ztratil, složil díla, která se stala slavnými a dnes patří mezi vrchol jeho tvorby. Jedná se zejména o nesmrtelnou Symfonii č. 9, tedy ódu na radost a svobodu.
Nejznámější díla
Beethovenův repertoár byl velice bohatý a rozmanitý. Mezi další významné a nejznámější kompozice se řadí Symfonie č. 5 c moll, tzv. „Osudová“, dále Měsíční sonáta, Pro Elišku, Fidelio, Symfonie č. 7, Appassionata nebo Miss solemnis.
Odkaz, který přetrvává
Beethoven je symbolem geniality, hledání vlastní cesty, odvahy, síly překonávat velmi těžké překážky, ale i tvrdohlavosti, s níž se věnoval hudbě, přestože již neslyšel ani jeden tón. Stal se skladatelem, který překročil hranice nemožného. I po více než dvou stoletích jeho hudba rezonuje celou společností. Každoročně bychom si tak měli 16. prosince připomínat jeho narození.
Zdroje článku: www.britannica.com, www.biography.com, themysteryofhistory.com, www.storicko.cz