Jan Doucha se narodil 20. října 1914 ve Vídni, jeho rodina však byla svázaná s Jihlavou a chlapec po návratu do Československa vyrůstal v domě číslo popisné 63 v Sokolovské ulici na Bedřichově. Dům lze poznat podle pamětní desky. Doucha se vyučil elektrikářem, chtěl však létat a tak nastoupil v říjnu 1932 na prostějovskou Školu leteckého dorostu. Po dvou letech zahájil vojenskou službu a od roku 1936 byl pilotem a instruktorem u Leteckého pluku 2 v Olomouci.
Čtěte také: Před 110 lety se na Vysočině narodil Karel Kuttelwascher, letecké eso britské RAF
„Po 15. březnu 1939 a obsazení republiky nacistickým Německem jej vlastenecké srdce a vojenská přísaha přivedly na cestu odboje. Odešel koncem června a před Polsko se dostal do Francie,“ popsal život letce z regionu Josef ´Joe´ Vochyán ze spolku Čeští RAFáci. Českoslovenští letci protrpěli několik týdnů v cizinecké legii v Africe, až po vypuknutí války byli přesouváni do výcviku k bojovým jednotkám. Doucha se přeškolil na Morane-Saulnier MS.406, následně posílil stíhací skupinu II/2 a podílel se na zničení jednoho bombardéru Dornier Do 17.
Těsně před kapitulací byl ve skupině Čechů, která se přes severní Afriku a Gibraltar dostala do Velké Británie. Tam byl v dubnu 1941 zařazen k 501. stíhací peruti, u které dříve působil další letec z Jihlavy Vilém Göth, padl však v bitvě o Británii v říjnu 1940. „Jednotka právě přezbrojovala z již opotřebovaných strojů Hurricane Mk.I na typ Spitfire Mk.I a výkonnější Mk.IIa,“ podotkl Vochyán k době, kdy přišel Doucha. Ten se účastnil řady misí, zejména hlídek k ochraně konvojů, následně se vzhledem k rostoucím ztrátám stal učitelem létání.
Připsal si poškození bombardéru K další operační službě nastoupil v červnu 1942, kdy rozšířil řady slavné 310. čs. stíhací perutě. „Jednotka operovala v rámci československého stíhacího wingu a jejími úkoly byly zejména ofenzivní akce nad okupovanou západní Evropou – hlídky, útoky pozemní cíle a ochrany bombardérů,“ popsal Vochyán. V srpnu Doucha atakoval dvoumotorové bombardéry Dornier Do 217, jeden z nich zasáhl dlouhou dávkou do pravého křídla a připsal si jej jako poškozený. Pak ještě unikl drtivé salvě útočících Focke Wulfů Fw190.
Na 7. listopadu pak byla naplánována mise s krycím názvem Ramrod 35. Doucha doprovázel americké bombardéry nad přístav Brest. „Při návratu formaci napadly dva Fw190, vynořily se z převýšení nad mraky, vypálili salvu a s přebytkem rychlosti zmizely v dálce. Zásahy utržil jediný letoun, ten Douchův. Motor ztrácel chladicí kapalinu, jeho teplota rostla, Anglické pobřeží se přibližovalo pomalu. Zbývalo 30 km, když stroj ve výšce 1000 metrů nadobro utichl,“ popsal dramatické chvíle Vochyán.
Pilot otočil stroj na záda a s padákem skočil do chladných vln kanálu La Manche. Záchranný člun se mu však nepodařilo použít a tak zůstal odkázaný na plovací vestu. Jeho kroužící kolegové museli odletět do Anglie, neměli již dostatek paliva. Záchrannou misi provázela smůla, pátrací letoun po závadě havaroval a druhý den se již nepodařilo Jana Douchu nalézt. Nezvěstný byl do 21. prosince, kdy bylo jeho tělo nalezeno a identifikováno na pobřeží jižní Wallesu. Pohřbený je na hřbitově St. Mary v Anglu v Pembroke.
Chystá se publikace Vochyán, který Jihlavskou Drbnu seznámil s životopisem hrdinného letce, by rád na příští rok u příležitosti půlkulatého výročí posledního letu připravil menší publikaci o Janu Douchovi. Včera navštívil pamětní desku letce, kde položil kytici. Také udělal videohovor s příbuznými lehce – Martin a Jan Ježkovi uctili památku přímo na hřbitově v Anglii.