Co to vlastně je? Definici si můžeme najít na internetu:
„Houbaření je druh záliby, při níž je nutné chodit hlubokým lesem a hledat houby, sbírat je a dávat do košíku.“
Někomu, například mému holandskému zeťovi, se sbírání hub může zdát jako poněkud nudná zábava, ale my Češi si nic takového nemyslíme. My víme svý a houbaření považujeme za velice vzrušující povyražení, něco jako adrenalinový sport.
Říká se, že sedmdesát procent české populace sbírá houby v lese minimálně jedenkrát za rok. Houby sbírají lidé bez rozdílu věku, a dokonce i ti, kteří je sami nejedí. O tom svědčí i skutečnost, že statisticky na jednu českou domácnost připadá osm kilogramů hub za rok.
Když přijde léto, začnou se Češi ve zvýšené míře zajímat o počasí. Všichni v televizi sledují předpověď, ale ani ne tak kvůli dovolené, jako spíš proto, že houby rostou dobře, jen když není vedro a sucho, ale zároveň nesmí pršet moc. Vlhko musí být tak akorát a noční teplota vzduchu by přitom neměla klesnout pod 15 stupňů Celsia.
„Tak co, rostou?“ ptají se jedni.
„Ještě ne,“ odpovídají druzí a všichni svorně napjatě čekají, až to vypukne.
A okamžitě, jakmile v hlavním večerním zpravodajství zazní magická věta: „V Česku začala houbařská sezóna“, si každý nasadí čepici, chytí košík a nůž a rychle běží do lesa, aby tam byl první.
Nic nás neodradí – ani déšť, ani bláto, ani slunce, ani strmé kopce nebo lezení do roští po břiše nebo po zadku.
„Přece to tu nenechám!“ říkáme si, když balancujeme nad propastí.
Odkud se vzalo toto nadšení? Odpověď je velmi jednoduchá.
Máme Krtečka.
Tento pohodář a všeuměl, rozdávající lásku, žije v hlubokém lese a má samozřejmě rád i houbaření. A Krtka zase milují všechny děti. Na jeho knížkách a filmech vyrostly celé generace.
Při pravidelném prohlížení těchto knih děti velice brzy umí rozeznat hnědou houbu, která se jí, od červené houby s bílými tečkami, která se nejí. Jestliže jsou rodiče vytrvalí a vydrží číst dětem krtečkovy příběhy pravidelně, už i tříleťáci jsou schopní hledat v lese jedlé houby, sbírat je a dávat do košíku.
Přefocená ilustrace Zdenka Milera
Pozor! Důrazně upozorňuji, že je při teoretické výuce třeba dohlédnout, aby v knize nedošlo k záměně mochomůrky s jahodou! Ale to je jen zanedbatelná komplikace, s níž jsem se ve své letité houbařské praxi ještě nesetkala.
Přefocená ilustrace Zdenka Milera
Z výše uvedeného vyplývá, že kdo miluje Krtečka, miluje houby a tím pádem i miluje houbaření.
A Krtek je tudíž příčinou, proč se Česko stalo jednou ze světových velmocí.
Zdroje:
Úvodní foto z rodinného archivu, autor Alena Eliášková, úprava Alena Velková, 2026
Vyfotila jsem 2 obrázky s ilustrací Zdenka Milera z knihy Krteček na cestách, Knižní klub 2012
Wikipedie
Související článek na téma houbaření: www.i60.cz/clanek/detail/32867/moje-seniorska-radost-houbareni