Dne 4. listopadu 2026 zveřejnila francouzská bezpečnostní firma Sekoia podrobný rozbor operace, kterou připisuje ruské skupině APT29. Tu západní zpravodajské služby dlouhodobě spojují s civilní rozvědkou SVR. Známá je také pod názvy Midnight Blizzard nebo Cozy Bear. Princip útoku byl prostý, a právě proto znepokojivý: útočníci kompromitovali legitimní weby nebo vytvořili jejich věrné kopie a vložili do nich škodlivý JavaScript. Jakmile oběť stránku otevřela, skript automaticky zjistil operační systém a verzi prohlížeče a bez jakékoli další interakce doručil řetězec exploitů připravený na míru konkrétnímu zařízení – buď s Androidem, nebo s iOS. Oběť nemusela na nic klikat, nic potvrzovat ani stahovat. Stačilo, že se stránka načetla.
Jak útok fungoval na Androidu a iPhonu
Na obou platformách útočníci použili technicky odlišné řetězce exploitů, jejich princip však byl stejný: web jako zbraň.
Android – Řetězec exploitů začínal zneužitím zranitelnosti CVE-2026-3910 v rendereru prohlížeče Chrome. Útočníci tak získali možnost spouštět kód uvnitř prohlížeče. Ve druhém kroku využili chybu CVE-2025-27038 v ovladači grafického čipu Qualcomm Adreno, která jim umožnila uniknout ze sandboxu Chromu. Finální škodlivý kód s názvem AndroSnitch pak z telefonu získal cookies, uložená přihlašovací jména a hesla, historii prohlížení a konfigurační soubory Wi-Fi sítí.
iPhone – Sekoia popsala dvě samostatné větve útoku. Méně rozsáhlá varianta (Class A) cílila na iOS 16.7 a starší modely, například iPhone 8, 8 Plus a X. Jejím cílem byla krádež cookies. Pokročilejší varianta (Class B) patřila do rodiny exploitů označované jako DarkSword a mířila na iOS 18.5 a zařízení od modelu iPhone XS výše. V tomto případě šlo o rozsáhlý sběr dat: SMS, zprávy iMessage, e-maily, databáze WhatsAppu a Telegramu, hesla z Keychainu, kontakty, historii hovorů, kalendář, poznámky, fotografie, zdravotní data i údaje o poloze.
Důležitý je také fakt, že podle Sekoia žádný ze škodlivých kódů nezajišťoval trvalou přítomnost v napadeném telefonu. Data se odeslala jednorázově a škodlivý kód v zařízení nezůstal. Oběť proto nemusela zaznamenat žádné viditelné příznaky útoku.
Ne všechny telefony byly v ohrožení
Kampaň necílila plošně na všechny telefony s Androidem a iOS. Je proto důležité upřesnit, kterých zařízení se riziko týkalo.
Na Androidu byl exploit účinný pouze v prohlížeči Chrome ve verzích 139.0.0.0 až 145.0.0, s výjimkou verze 143. Zároveň vyžadoval nezáplatovaný ovladač Qualcomm Adreno. Zajímavým technickým detailem je, že kód exploitu obsahoval výslovnou výjimku pro model SM-S938B, tedy Samsung Galaxy S25 Ultra. Proč útočníci vyřadili právě tento model, veřejná zpráva nevysvětluje.
U iPhonů záleželo na verzi operačního systému. Starší řetězec Class A podle Sekoia technicky fungoval přibližně od iOS 16.0 do 17.4, přičemž v rámci kampaně byl nasazen proti zařízením s iOS 16.7. Novější varianta Class B mířila na iOS 18.5 a zařízení od modelu iPhone XS výše.
Chrome 146 je přitom ve stabilním kanálu od 25. února 2026, tedy několik měsíců před odhalením kampaně. A Apple ve svém bezpečnostním doporučení z dubna 2026 výslovně uvedl, že zařízení s průběžně instalovanými aktualizacemi těmito webovými útoky ohrožena nebyla. Praktické riziko v říjnu 2026 tak představovaly především telefony, jejichž majitelé odkládali instalaci aktualizací.
Česko mezi cíli, ale bez veřejných jmen
Sekoia ve své zprávě potvrzuje, že mezi zeměmi zasaženými kampaní figurovala také Česká republika. Zmiňuje kompromitaci webu českého krajně pravicového hnutí. Konkrétní doménu však veřejně neuvádí. Podrobnosti sdílí výhradně s národními týmy CERT a bezpečnostními složkami v režimu TLP.
Širší kontext kampaně naznačuje špionážní motivaci. Útočníci sbírali cookies a přihlašovací relace z webmailových služeb, hesla k Wi-Fi sítím a v případě iPhonů také rozsáhlá komunikační data. Mezi cíli Sekoia zmiňuje Ukrajinu, diplomaty a strategicky významné instituce. Součástí útočné infrastruktury byla také napodobenina webu londýnského hotelu Raffles at The OWO, který navštěvují diplomatické delegace a vysoce postavení hosté. Čeští diplomaté nebo pracovníci strategicky významných institucí mohli patřit mezi potenciální cíle, bez veřejného seznamu obětí to však nelze považovat za potvrzenou skutečnost. Sekoia neuvedla ani počet zasažených telefonů.
Zajímavý je také vedlejší způsob šíření útoku. Mezi 27. srpnem a 3. zářím 2026 útočníci kompromitovali analytický nástroj Plerdy. Jeho sledovací skript načítají tisíce webů, převážně ukrajinských. Útočníci tak získali přístup k návštěvníkům těchto stránek, k nimž by se jinak nemuseli dostat přímo.
Co udělat hned teď
Nejúčinnější obrana je zároveň ta nejjednodušší: aktualizovat zařízení.
Android:
- V nabídce Nastavení → O telefonu → Verze Androidu zkontrolujte položku „Aktualizace zabezpečení systému Android“. Měla by uvádět datum 5. srpna 2025 nebo novější, které pokrývá také zranitelnost ovladače Adreno (Android Security Bulletin).
- V prohlížeči Chrome otevřete Nastavení → O prohlížeči Chrome a ověřte, zda máte verzi 146 nebo novější.
- Ve stejné části nastavení zkontrolujte také položku „Aktualizace systému Google Play“.
iPhone:
- V nabídce Nastavení → Obecné → Informace ověřte nainstalovanou verzi iOS.
- V části Nastavení → Obecné → Aktualizace softwaru nainstalujte nejnovější dostupnou verzi systému.
- Pokud telefon nelze okamžitě aktualizovat, Apple doporučuje zapnout režim uzamčení (Lockdown Mode).
Pokud máte podezření, že jste v době kampaně navštívili podezřelý web na neaktualizovaném telefonu, odhlaste na čistém zařízení aktivní relace a změňte hesla k webmailu i dalším účtům, které používáte v prohlížeči. U zařízení s Androidem zvažte také změnu hesel k Wi-Fi sítím.
Proč je tahle kampaň jiná než běžný phishing
Klasický phishing vyžaduje spolupráci oběti: kliknutí na odkaz, otevření přílohy nebo vyplnění hesla. APT29 celý tento postup obešla. Kompromitovaný nebo napodobený web zastal roli celého phishingového řetězce. Nebyl potřeba žádný formulář, příloha ani další kliknutí. Stačilo stránku načíst. Protože navíc šlo o weby, které oběti znaly a důvěřovaly jim, neměly ani důvod zpozornět.
Není to přitom poprvé. Už v roce 2024 Google TAG popsal, jak APT29 použila podobnou techniku útoků typu watering hole v Mongolsku. Říjnová kampaň však posouvá laťku ještě výše. Kombinuje útoky na dvě mobilní platformy, dva řetězce exploitů a také útok na dodavatelský řetězec prostřednictvím nástroje Plerdy.
Zranitelnosti využité v této kampani nebyly neznámé chyby typu zero-day. Šlo o takzvané n-day zranitelnosti, tedy chyby, pro které už existovaly opravy, útočníci je však nadále zneužívali proti lidem, kteří svá zařízení neaktualizovali. Celá operace tak připomíná jednu nepříjemnou pravdu: i ti nejsofistikovanější státní hackeři světa stále spoléhají na to, že si lidé neaktualizují své telefony.
Zdroj: Mobify.cz - Váš párťák ve světě elektroniky
Autor: Jiří Pacovský