V listopadu 1989 žádali zaměstnanci televize a rozhlasu pravdivé zpravodajství. Armáda mezitím připravovala náhradní obsluhu pro případ, že by dosavadní personál odmítl vysílat podle přání vedení strany. Rozkaz k převzetí vysílání nakonec nepřišel.
Ve středu 22. listopadu 1989 se v armádní ubytovně v pražské Ruzyni sešla téměř stovka odborníků na televizní a rozhlasovou techniku. Podmínkou účasti byl podpis prohlášení o mlčenlivosti. Kdo odmítl, ze skupiny vypadl, uvádí poslanec Michal Malý v parlamentní interpelaci k činnosti Československé lidové armády (ČSLA) .
Záloha pro případ, že televize odmítne vysílat projev O den dřív zavolal na jednání vedení ministerstva obrany Rudolf Hegenbart z ústředního výboru Komunistické strany Československa (KSČ). Ministr obrany Milán Václavík po telefonátu nařídil vybrat specialisty. Bezprostřední cíl popsala sněmovní komise v roce 1994 . Generální tajemník měl mít možnost vystoupit v televizi, i kdyby mu v tom její zaměstnanci bránili. Miloš Jakeš se na obrazovce objevil ještě téhož večera, jak zaznamenává chronologie České televize .
https://www.zbrojopis.cz/sovetska-ponorka-typhoon-byla-nejvetsi-na-svete-mela-dva-hlavni-trupy-jaderne-rakety-i-bazen/
Pod názvem Vlna se v pramenech objevují i starší plány ministerstva vnitra. Počítaly s ochranou vysílacích pracovišť a se zásahem, pokud by režim považoval vysílání za zneužité. Sněmovní komise nazvala armádní přípravu také Vlnkou. Ta měla zajistit lidi, kteří by dokázali obsluhovat techniku místo dosavadních zaměstnanců.
Na Vinohradské protestovali posluchači, v garážích technici Před sídlem Československého rozhlasu na Vinohradské se už 20. listopadu sešli lidé, kteří požadovali pravdivé zprávy. Tlak rostl i uvnitř budovy. Na schůzi ve Studiu 1 se zaměstnanci 21. listopadu vyslovili proti zkreslování zpráv a jejich usnesení pak zaznělo z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí. Průběh schůze popisují dějiny Československého rozhlasu .
Před budovou rozhlasu na Vinohradské se 20. listopadu 1989 sešli demonstranti, kteří žádali pravdivé zprávy. Dům od architekta Bohumila Slámy zachycuje fotografie z roku 2007. Ve stejný den, kdy se v Ruzyni scházela armádní skupina, chtěli pracovníci televize z garáží přenosové techniky vysílat živě z Václavského náměstí. Vedení přenos povolilo. Do Studia Kontakt se nakonec dostaly jen krátké rozhovory. Když jeden účastník ocenil politiku Dubčekova vedení z roku 1968, televize živý vstup přerušila a zařadila videoklipy. Další rozhovory nejprve natočila a zkontrolovala. Divákům je pak podle chronologie České televize předložila jako přímý přenos.
https://www.zbrojopis.cz/puskari-se-mu-smali-ze-to-neni-mozne-obycejny-fotograf-pak-vytvoril-legendarni-barrett-m82/
V noci z 22. na 23. listopadu areál Kavčích hor skutečně obsadili příslušníci pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti. Po protestech zaměstnanců byl pluk ve čtvrtek stažen. Působení policejních jednotek v listopadu přibližuje článek o výstroji a úloze těžkooděnců .
Televizní areál na pražských Kavčích horách podle projektu Jiřího Holého na snímku z roku 1971. V listopadu 1989 se zde zaměstnanci scházeli v garážích přenosové techniky. Záběry z Národní třídy se do vysílání dostaly po týdnu Podle průběžné sněmovní zprávy z roku 1994 velení specialisty svolalo, akce ovšem zůstala u příprav. Pro armádu přišel v prosinci jiný úkol spojený s pádem režimu. Její útvary začaly přebírat výzbroj Lidových milicí .
V televizi přišel zlom už v pátek 24. listopadu. Večer, kdy odstoupil Miloš Jakeš a předsednictvo strany, se na prvním programu bez ohlášení objevil pětiminutový sestřih ze zásahu na Národní třídě. Záběry pořídili studenti Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU). Vzpomínku televizního technika Antonína Dekoje i dobové zpravodajství z 24. listopadu uchovává archiv ČT24 .