3 min

Konec filmové laboratoře? Praha může přijít o unikátní zázemí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Mohlo by se zdát, že v době stále dokonalejších digitálních technologií patří filmový pás už jen do historie. Jenže realita je jiná. Klasická filmová surovina se v posledních letech znovu vrací do hledáčku filmařů po celém světě. Analog se vrací, na Kavčích horách ale hrozí konec jednoho z míst, kde se s filmem stále pracuje.

Konec filmové laboratoře? Praha může přijít o unikátní zázemí

Zdroj: pixabay.com

Řeč je o Filmové laboratoři České televize na Kavčích horách, jejíž budoucnost je nejistá. Zástupci české filmové obce proto zveřejnili petici, která požaduje její zachování a dlouhodobou provozní podporu.

Aktuálně ji podepsalo 1 458 lidí, přičemž cílem je získat 2 500 podpisů. Za peticí stojí Asociace českých kameramanů (AČK), společně s Asociací režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS), Asociací filmových střihačů a střihaček (AFS), Českým filmovým a televizním svazem (FITES) a Filmovou a televizní fakultou AMU (FAMU).

Jedno z posledních míst, kde se v Česku zpracovává film

Filmová laboratoř České televize sídlí v suterénu budovy zpravodajství na Kavčích horách. V osmdesátých a devadesátých letech se zde filmová surovina nejen vyvolávala, ale také se čistila, kopírovala a stříhala. V devadesátých letech navíc laboratoř zpracovávala značné množství českých filmů. S nástupem digitalizace na přelomu tisíciletí ale práce postupně ubývala a spolu s tím se zmenšoval také počet zaměstnanců a výrobní kapacity.

Přesto laboratoř nezmizela a její služby se využívají dodnes. Podílela se například na zpracování filmů Úsvit, Nabarvené ptáče, Krajina ve stínu nebo Kolja. Laboratoř přitom neslouží pouze českým produkcím. Jak popsala České televize, v minulosti zde vznikaly i zakázky ze zahraničí, například se zde zpracovával negativ britského filmu The Face of Horror, který se z velké části natáčel v České republice.

V Česku existují pouze dvě laboratoře, kde se vyvolává a upravuje klasická filmová surovina. Jedna je ve Zlíně a druhá právě na Kavčích horách.

Filmový pás není mrtvý

„Světový i tuzemský divácký a kritický úspěch snímků točených na analogový materiál – jako jsou například celovečerní filmy Oppenheimer, Chudáčci nebo české Nabarvené ptáče či Úsvit – jednoznačně dokazuje, že tradice klasického filmu prožívá celosvětovou renesanci,“ upozorňuje text petice.

Filmový negativ má specifické obrazové vlastnosti, které jsou pro některé tvůrce stále důležité. Patří mezi ně způsob zachycení světla, dynamický rozsah, nebo charakteristická struktura filmového zrna. Práce s filmem navíc mění samotný způsob natáčení. Materiálu je omezené množství a každý záběr tak vyžaduje větší rozvahu.

„Z hlediska dlouhodobé péče o kulturní dědictví navíc filmový pás představuje prověřený archivační nosič, který bezpečně uchovává obrazové informace již více než 130 let bez závislosti na měnících se digitálních formátech,“ doplňují zástupci petice.

V laboratoři například funguje zařízení, které dokáže zpracovávat pětatřicetimilimetrový i šestnáctimilimetrový barevný negativ. Další stroj zvládá oba formáty černobíle. Jeden z těchto přístrojů se do České televize dostal v roce 2016 po zrušení barrandovských laboratoří. Podle pracovníků jde o technický unikát.

Pražská laboratoř má navíc význam i pro budoucnost českého filmu. Klasický filmový materiál stále využívají filmové školy a mezi důležité uživatele patří například FAMU.

Řešením nemusí být uzavření

Pokud se laboratoř uzavře, problémem nebude jen odstavení techniky. Odejdou také lidé, kteří ji umějí používat. Podle České televize má ze současných devíti zaměstnanců po konci provozu zůstat pouze chemik Martin Škota a jedna filmová laborantka. Ostatní pracovníci mají odejít. A právě jejich znalosti představují něco, co se nedá jednoduše nahradit nákupem nového zařízení.

Důvodem plánovaného konce laboratoře jsou především náklady a její současné využití. Provoz podle informací České televize vychází přibližně na 10 milionů korun ročně, z toho zhruba 7 milionů tvoří mzdové náklady. Laboratoř přitom není v současné době dostatečně vytížená.

Česká televize ovšem nemůže pracoviště jednoduše využít jako běžnou komerční laboratoř a naplno přijímat nejrůznější zakázky. Filmová obec ale upozorňuje, že uzavření nemusí být jediným řešením. Ve hře by podle ní mohla být například jiná institucionální forma provozu.

„Považujeme za zásadní, aby byly laboratoře České televize zachovány jako živé technologické a kulturní centrum pro současné i budoucí tvůrce. Obracíme se proto na vedení České televize s naléhavou žádostí o garanci jejich dalšího provozu a o zachování této nenahraditelné součásti národní filmové infrastruktury,“ uzavírají petici.

Reklama

Další články z Pražská Drbna

V Bartolomějské vznikne pamětní deska. Připomene perzekuci Romů a Sintů za války

Strážníci přitvrzují kontroly nepřizpůsobivých osob. Zaměřují se na metro i parky

Pražští strážníci opakovaně kontrolují problémová místa. Zaměřují se na stanice metra, parky, okolí...

Starší pražské sanitky zamíří na Ukrajinu. Pomůže jich tam 45

Vyřazené pražské sanitky měly původně skončit v aukci, nakonec ale zamíří na Ukrajinu. Praha jich 45 daruje...

Praha rozšiřuje úplný zákaz pyrotechniky, výjimku dostanou filmaři a profíci

Praha rozšíří počet městských částí s úplným zákazem používání ze stávajících 20 na 35. Novelu příslušné...

Ruličkáři v Praze opět nabízeli turistům rubly, kapsářky streamovaly krádeže

Bezcenné běloruské rubly místo korun a krádež vysílaná živě na sociální síti. Pražští kriminalisté v...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pražská Drbna

Pražská Drbna sleduje tep metropole z první ruky. V záplavě celostátních zpráv nabízí pohled z ulice – na to, co se děje v městských částech, mezi lidmi, v dopravě, na radnici i v kultuře. Neřeší jen velké kauzy, ale i malé události, které utvářejí každodenní život v hlavním městě. Čtenáři tu...

Konec filmové laboratoře? Praha může přijít o unikátní zázemí

Cesta zpět v čase. Rusko posílá na frontu ostatky světce a chce nasadit i chromé

„Vždyť ona ho poslouchá na slovo.“ Záhadný vztah nové jedničky dráždí svět tenisu

Od „jsem k ničemu“ k vítězství s Ferrari. Hamilton má Kim Kardashian a pejska Halo

Díra v lebce jako léčebná metoda: Trepanací se léčily různé nemoci, pacienti obvykle přežili. Metod existovalo více

Argentinská doga: bílý sval s tváří vyhazovače, který potřebuje člověka s mozkem, ne s egem