4 min

Ajznbonští tovaryši byli trhani

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Přišli k nám zdaleka. Možná měli být spíš elitou a ne takovými zavrženými nuzáky. Devatenácté století se přelamovalo do druhé půlky a u nás se rodila parostrojná železnice.

Ajznbonští tovaryši byli trhani

Zdroj: i60.cz

Špičácký tunel, severní portál. FOTO: Pbrot – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia

Ajznbonští tovaryši byli trhani

20. 1. 2026

Přišli k nám zdaleka. Možná měli být spíš elitou a ne takovými zavrženými nuzáky. Devatenácté století se přelamovalo do druhé půlky a u nás se rodila parostrojná železnice.

Začalo se budovat, ale zkušenosti chyběly. Ajzbonští tovaryši, jak se jim hezky česky říkalo, se u nás objevili už dřive - za stavby koněspřežky z Českých Budějovic do Lince. A za nimi začali přicházet další. Z Itálie, Dalmácie, Bosny, Chorvatska a přilehlého okolí. Už totiž měli zkušenosti s podobnými stavbami v Alpách. Prostě, zájemná výpomoc v rámci rakousko-uherské monarchie...

Dostali další jméno - trhani. Nejen proto, že trhali skály. Jejich oblečení bývalo orvané také, protože většinou žili jako ubožáci na hranici bídy. A ještě jedno označení přišlo. Barabové. Bylo pejorativní a vzniklo údajně podle biblického lotra Barabáše. Jelikož byli barabové cizí, tudíž jiní. Mluvili divným jazyky, zvláštně vypadali, a tak se jich všude báli. Prý u nich má také původ ryze česká "barabizna". Nuzní a otrhaní dělníci totiž žili v nouzových chatrčich nevábného vzhledu. Navíc si muži do Čech často přiváděli rodiny a doufali, že se vypracují k lepšímu životu. Že si třeba jejich umu konečně někdo všimne. Občas se totiž stávalo, že se mezi trhany vybírali traťoví hlídači - a to byl sen každého baraby. Dostat jistotu dobrého živobytí a strážní domek k tomu. Někdy dokonce i penzi.

Barabové (ŠumavaNet.cz)

Jenže to povětšinou dopadlo jinak. Barabům se dobře nevedlo, protože těžce dřeli za pár krejcarů. Pak muži i ženy utápěli své marné naděje v lahvi. Opíjeli se, aby zapomněli, aby jim nebylo smutno po dalekém domově nebo aby necítili bolest a únavu. A jejich děti podle toho vypadaly a rostly...

...A pak ta trhančata, malá, drobná a pisklavá! Do hrobu přijdou jednou najisto, ale do kolébky - ne tam ne! A kde bude ten hrob? Což musí být kolébka i hrob vždy na jednom luhu? Dnes se trhanče narodilo, za měsíc je snad o sto mil dál, jeho vlast je širý svět, zlatem poseté nebe je střechou jeho rodného domu. Roste a nezamiluje si žádný keř, žádný vrch žádný luh, žádný ani koutek obydlí, jakmile to začíná oplítat dětskými, zlatými sny, jakmile zapouští někam srdéčko své kořeny, již zas násilně vytrženy a vlají větrem...

Barabové s dětmi (ŠumavaNet.cz)

Autorem těchto řádků je Jan Neruda. Novinář se v něm nezapřel. Když se jednou přijel podívat na Šumavu na dostavbu špičáckého tunelu, natolik ho zaujal bídný život barabů, že napsal svou slavnou povídku Trhani. S velmi reportážním nádechem.

Mimochodem - špičácký tunel - barabové ho ve skále vylámali za necelé tři roky (1874 - 1877). Pracovalo se mezi dnešními zastávkami Brčálník a Špičák na trati Klatovy - Železná Ruda. A představte si, že délka kutaného tunelu - 1747 metrů - byla v Čechách bezkonkurenční až do roku 2007, kdy ji o jedenáct metrů překonal Březenský tunel na chomutovské trati. Z našich železničních tunelů je pořád třetí nejdelší. Od roku 2018 totiž vede ten Ejpovický se svými 4150 metry.

Dobové foto ze stavby Špičáckého tunelu (ŠumavaNet.cz)

V době největšího rozkvětu železnice byli barabové nasazeni na mnoha mistech v Čechách a na .Moravě. Budovali například dráhu z Olomouce do Prahy nebo z Brna do České Třebové. Ale taky třeba lokálku z Kamenického Šenova do České Lípy. Vypráví o tom povidka Lipia a Silvio z Horního Prysku z mé milované knihy Rumburský skrojek, kterou jsem od ségry dostala k desátým narozeninám. V ní jsem se dočetla o barabech poprvé.

Není divu, že na takových složitých stavbách, kde se pracovalo s výbušninami, často docházelo k neštěstím a smrtelným nehodám. A konce barabů bývaly stejně smutné, jako jejich život. Většinu z nich totiž jejich okolí považovalo za bezvěrce. Mnozí byli jen jiného vyznání - hlavně mezi Balkánci bylo hodně muslimů. Pohřbíváni proto bývali bez obřadů, mimo hřbitovy a často do společných hrobů.

Na již zmíněné Šumavě v Železné Rudě pro jakés takés pohřební účely sloužila kaplička sv. Barbory a sv. Antonína na kraji města. Ani tam se ale nebozí trhani na hřbitov nedostali. Vždycky je jen tak zahrabali na určitém místě u Špičáku. Často do společných jam. No a šla léta a na baraby se zapomínalo...

Kaple sv. Barbory a sv. Antonína v Železné Rudě (foto z archivu Šárky Bayerové)

O jejich pohřebišti se ale pořád vědělo a informace se předávala naštěstí dál. Pak konečně přišla dobrá doba a Železnorudský klub se na přelomu tisíciletí citlivě postaral o důstojnou a pietní úpravu. Byla jsem tam. Nádherné místo. Ale pořád smutné.

Pokud tedy někdy náhodou pojedete vlakem do Železné Rudy, vzpomeňte si v jejich tunelu na ubohé ajznbonské tovaryše, kteří u nás přišli o život. Daleko od svých domovů ...

R.I.P. barabové... (Pohřebiště u Železné Rudy - foto z archivu Šárky Bayerové)

Fakta: Informace Železnorudského klubu, ŠumavaNet.cz, Wikipedie; Rumburský skrojek pohádek, pověstí a příběhů - František Nečásek, Severočeské krajské nakladatelství, 1963;

Autor: Šárka Bayerová

Reklama

Další články z i60.cz

Medardova kápě...

Dvě malá křídla

Podivný šramot za oknem mě probudil v čase mezi psem a vlkem. Váhám, jak jinak dobu, kdy se noc lomí s...

Obrázky z cest: Sraz íčka v Kácově

Letos, už potřinácté, se od 18. do 21. května konalo setkání účastníků portálu i60 pod vedením našeho...

Zdravím, pane inženýre! Češi si potrpí na tituly, ale přijde změna

Tak máme v rodině dalšího doktora. Inženýra. Právníka. Ať si každý dosadí co libo, jisté je, že když dítě...

Obrázky z cest: Světlá nad Sázavou - v zámeckém parku

Letos se setkání členů portálu i60 konalo na Sázavě s ubytováním v Kácově. Protože Posázaví téměř neznám,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Ajznbonští tovaryši byli trhani

„Nebudeme jen přihlížet.“ Meloniová po masovém průniku migrantů hrozí tvrdou odpovědí

Taryho kauza má nečekanou zastánkyni. Ornella Koktová se pustila do jeho kritiků

Středověká svatební noc nebyla soukromou záležitostí. Když ženich selhal, museli zasahovat i přihlížející

Lékárny stahují několik přípravků od Zentivy: Jde o čtyři léky na předpis i volný prodej

Za tohle lidé kdysi dostávali zaplaceno: nejpodivnější práce historie