Francouzská střela ASMP-A (Air-Sol Moyenne Portée – Amélioré) představuje jeden z klíčových prvků jaderného odstrašení Paříže. Přestože jde o „národní“ zbraňový systém, v posledních letech se stále častěji diskutuje její role v rámci širšího evropského bezpečnostního rámce, tedy jakéhosi implicitního francouzského jaderného deštníku pro Evropu.
Co je ASMP-A a proč vznikla ASMP-A je řízená nadzvuková střela odpalovaná z letounu, určená k nesení jaderné hlavice. Do služby vstoupila v roce 2009 jako modernizace starší střely ASMP z 80. let. Hlavním důvodem jejího vývoje bylo zvýšení schopnosti pronikat moderní protivzdušnou obranou a prodloužení dosahu. Oproti původní verzi nabízí výrazně lepší parametry a modernizovanou elektroniku.
Střela ASMP-A, Thomas Boucajay, CC BY 3.0 Střela je vybavena náporovým motorem (ramjet), který jí umožňuje letět vysokou nadzvukovou rychlostí (kolem Mach 3 a více) a zasahovat cíle na vzdálenost přibližně 500 km. Nese termonukleární hlavici typu TNA (Tête Nucléaire Aéroportée) s odhadovanou silou maximálně 300 kilotun.
Dne 13. listopadu 2025 letoun Rafale M námořního jaderného letectva (Force Aeronavale Nucléaire, FANU) v rámci operace Diomède provedl zkušební odpal střely ASMPA-R (modernizovaná střela s prodlouženým doletem až 600 km) bez bojové hlavice.
VIDEO
Omezený jaderný úder jako poslední varování Francie staví svou jadernou strategii na dvou pilířích, tedy není to úplná triáda ve smyslu jak o ní mluvíme například u USA, Ruska nebo Číny. Francie disponuje ponorkami s balistickými střelami (SNLE) a letouny Dassault Rafale (ASMP-A). ASMP-A je tedy klíčovou součástí letecké komponenty jaderného odstrašení. Nosiči jsou především letouny Dassault Rafale (letectvo i námořnictvo). A jedná se o záměr, protože Francie v minulosti disponovala plnohodnotnou triádou a její pozemní složka Pluton/Hadès byla stažena v 90. letech minulého století.
Tato složka má specifickou roli, poskytuje totiž viditelný nástroj odstrašení. Na rozdíl od ponorek, které působí skrytě a vynořují se jen v případě „skryté zprávy“ potenciálnímu nepříteli, lze letouny s ASMP-A nasadit demonstrativně, například při krizích, čímž Francie signalizuje odhodlání použít jaderné zbraně v případě ohrožení. Francouzská doktrína navíc počítá s tzv. „posledním varováním“, omezeným jaderným úderem, který má protivníka odradit před spuštěním jaderného armagedonu . Doktrína posledního varování byla oficiálně zakotvena v roce 1984 jako „jediný způsob, jak obnovit odstrašení“ tváří v tvář postupu vojskům Varšavské smlouvy ve střední Evropě.
ASMP-A stojí svými parametry na hranici mezi taktickými a strategickými systémy. Důležitá je její schopnost nízkého letu a manévrování, což komplikuje její zachycení protivzdušnou obranou. Střela má délku cca 5,4 m, hmotnost přibližně 850 kg a dosahuje rychlosti až Mach 3+ (Mach 2 u země) při doletu asi 500 kilometrů.
Francouzský jaderný deštník pro Evropu Francie je jedinou jadernou mocností EU po odchodu Velké Británie z ní. To zásadně mění její roli. Prezident Emmanuel Macron opakovaně naznačil, že francouzské jaderné síly mají i evropský rozměr, a tedy že chrání nejen Francii, ale nepřímo i spojence v rámci kontinentu.
ASMP-A v tomto kontextu hraje specifickou roli s možností flexibilního nasazení, kdy letouny mohou operovat z různých základen v Evropě a demonstrují odhodlání Evropy se bránit případným útočníkům z Východu. Na rozdíl od amerického jaderného deštníku v rámci NATO si ale Francie zachovává plnou kontrolu nad svými zbraněmi. Neexistuje žádný sdílený systém typu „nuclear sharing“.
Budoucnost se jmenuje ASN4G ASMP-A nebude poslední. Francie již vyvíjí jejího nástupce, střelu ASN4G, která by měla být hypersonická a vstoupit do služby kolem roku 2035–2040. Cílem je udržet schopnost pronikat stále sofistikovanější protivzdušnou obranou Ruska a dalších mocností.
Ruské varování Evropě Ruská státní média i oficiální místa (Kreml, ministerstvo zahraničí) Macronovu myšlenku rozšířit francouzské jaderné odstrašení na Evropu označují za eskalaci a „konfrontační rétoriku“ a krok, který může vyvolat odvetná opatření Ruska. Moskva varovala, že státy, které by hostily francouzské jaderné nosiče Rafale s ASMP-A, se stanou legitimními cíli ruského útoku v případě konfrontace Evropy a Ruska.
Zdroj: TWZ , Airforce Technology , The Moscow Times Autor/Licence fotografie: Rafale, Dassault Aviation