Nejnovější průzkum agentury STEM přinesl zajímavé výsledky. Vlastně nejsou vůbec překvapivé a dávají evolučně smysl . Do které skupiny patříte vy? Zkoumal důvěru v lidi .
Vztahy obecně se lepší Porovnáme-li období těsně po covidu, lze říci, že po roce 2022 se mezilidská důvěra částečně prohloubila a zlepšila. Bezmála dvě třetiny lidí v Česku si myslí, že většině lidí se nedá důvěřovat (spíše ne + určitě ne: 63 %). A kdo lidem věří, je to lehká třetina lidí (určitě ano + spíše ano: 37 %).
V zemích EU jsme na 9. místě , postupu nahoru hodně pomohly krizové situace, covid, povodně, tornádo na Moravě . Lidé jsou schopni se semknout, když je potřeba.
Důvěřivější senioři Věkové rozdělení je poněkud šokující. Důvěru v lidi mají více senioři, nejvíce ti, kteří žijí ještě se svým partnerem , těch je důvěřivá nadpoloviční většina . Obecně lidé starší 60 let . Méně důvěřiví jsou lidé žijící single nebo mladí, číslo je to doslova ohromující. Lidem nevěří vůbec, nebo spíše ne celých 76 %. Je to docela výrazný generační rozdíl. Obecně lidé vnímají vztahy lépe ve svém nejtěsnějším okolí, rodině a bydlišti, než celospolečensky. Představy o české společnosti a její náladě čerpají především z médií nebo veřejné debaty.
pomluvy | Zdroj: BearFotos / Shutterstock Starej se o sebe! Já taky budu Čím hůře se mi daří, tím více se já i ostatní v mých očích starají jen o sebe . Pocit, že si lidé vzájemně pomáhají, roste s mírou materiálního zajištění.
Čím hůře člověk vnímá své materiální zajištění, tím častěji si myslí, že se každý stará jen sám o sebe . Tento názor v souvislosti s českou společností zastává s větší či menší intenzitou více než polovina (57 %) špatně zajištěných lidí. Naopak jen méně než pětina (17 %) z nich věří, že si lidé spíše vzájemně pomáhají, u velmi dobře zajištěných lidí je to významně více, a sice 43 % .
Naopak necelá třetina (31 %) dobře zajištěných zastává názor, že se každý stará jen sám o sebe.
Důvěra vzniká z životního klidu Čím horší životní podmínky, čím více nebezpečí nebo nejistot kolem sebe zažíváme, logicky jsme ostražitější . Lidský mozek není stavěný pro setrvalé prožívání štěstí. Naopak nejlépe mu musí jít neustálé skenování okolí a předvídání nebezpečí. Žijeme nejvíce ze zkušeností, které již máme. Pokud lidé s horším socioekonomickým zázemím zažívají dlouhodobě útlak , nejistotu a nedostatek,logicky nebudou k lidem přistupovat šťastně. Od lidí totiž často přišlo nebezpečí.
Naopak lidé, kteří mají stabilnější zázem í, lépe si mentálně odpočinou, mají pak kapacity k důvěřivosti a "hledání lepšího na lidech" .
Zdroje článku: publico.cz , soc.cas.cz , indexprosperity.cz , psychologie , nespechej.cz