4 min

Cesta k sobě

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vyrůstaly jsme se sestrou v prostředí, kde hlavní slovo měli vždy dospělí. Dítě se muselo podřídit a chovat se podle přání rodičů. Co chtělo či nechtělo, bylo druhořadé. Nejlepší bylo, když se o dítěti ani nevědělo, když bylo tiché a sedělo na místě.

Cesta k sobě

Zdroj: i60.cz

Ilustrační foto: Pixabay

Cesta k sobě

30. 3. 2026

Není divu, že prosadit svůj názor či přání vyžadovalo, když ne odvahu, tak aspoň drzost. Touto výchovou došel člověk do dospělosti s chatrným sebevědomím a ve společnosti se stával neviditelný. Navíc měl kolem sebe přátele a známé, co prosazovali jen sami sebe.

Učili nás, že myslet na sebe je sobectví, obětování je ta pravá láska. Silná osobnost pro ně neexistovala.

Přišel rok 1989 a s ním změny. Na jednom z mých průvodcovských kurzů jsme byli upozorněni na knihu Napoleona Hilla Myšlením k bohatství. Tato kniha nastartovala mé změny v myšlení. Všechno má začátek v myšlence. Myšlenky ovlivňují můj život.

Následovala další kniha Miluj svůj život. Louise L. Hay zde vysvětluje, jak limitujeme své myšlení a názory a tím vytváříme v hlavě zárodky a příčiny nemocí.

Najednou jsem se dočetla, že je nutné se mít ráda. Následovaly další knihy, které více méně říkaly totéž, jen jinými slovy. Ale vždy to byl opak naší výchovy.

Louise L. Hay popisuje, jak těžké je vzít zrcátko a říct sobě: “Mám tě rád/a.“ Jeden její klient odhodil zrcátko do kouta a utekl.

Janette Rainwater popisuje, jak se zbavit prožitého trápení. Říkejte si, když se vrací smutné zážitky z minulosti: „Teď se mi nic neděje“ a sledujte, co právě děláte a popisujte: „Právě se procházím. Dýchám...“

M. Scott Peck ve své knize Nevyšlapanou cestou nabádá k lásce i sebelásce. Je známo, že nejsme schopni milovat jiného, pokud nemilujeme sebe. Nelze být zdrojem síly pro jiné, když nerozvíjíme vlastní. Láska a sebeláska jdou nejen ruku v ruce, ale jsou v podstatě nerozlišitelné.

Začala jsem měnit svůj pohled a s ním se měnilo mé chování i mentalita. Podle těchto knih jsem nepřestávala si říkat pozitivní tvrzení: například když jsem šla nahoru po schodech, tak jsem si říkala: Jdeme nahoru či dolu díky podmínkám, které můžeme ovlivnit, jestliže je ovlivnit chceme. Cestou na metro ráno jsme si říkala: Jdu od úspěchu k úspěchu, mou cestu tvoří stupně ke stále větším úspěchům. V přeplněné tramvaji jsem si říkala: Na světě je hojnost pro všechny.

V městské knihovně jsem se zúčastnila přednášky paní Evy Rheinwaldové, psycholožky, která se vrátila z USA a v Praze přednášela a psala knihy. Tato noblesní dáma radí, aby člověk pozitivně myslel. Říkejte si krátké pozitivní věty: např. Život je sen. Tak rozdílný pohled od našich. Babička nám vždy po přečtení časopisů Vlasty a Květů zatrhávala ty nejhrůznější články, kde ženě bylo nějak ubližováno. Článek zvýraznila a připsala: Nepřehlédněte, otřesné! Při hovoru vždycky dodávala Život stojí za ... víte, za co. Když už jsme bydlely samy, články nám nosila. Když jsme ji napomenuly, že takhle by neměla uvažovat, poslala nás do… Stejně tak uvažovala mamka.

Mamce jsme přinesly knihy Paula Coelha Alchymistu a Pátou horu. Vrátila je s odporem a doslova se otřásla.

Absolvovaly jsem dva víkendy - kurz Silvova metoda se Zorkou. Celé dva dny jsme meditovaly, poznávaly různé druhy uvolnění, subjektivní komunikaci, učila nás používat paměťové háčky apod. Bylo to zábavné. Zorka byla nepřehlédnutelná. Černé bohaté natupírované vlasy, rudá rtěnka, celá v černém. Vyprávěla, když přejela hranice, že slyšela celníka, jak říká: Už je tady zas, ta čarodějnice.

Další cesta vedla k autohypnóze. I tato zkušenost byla zajímavá.

Vždy jsem si opakovala slova M. Scott Pecka: Proces duchovního růstu je obtížný a vyžaduje úsilí, směřuje proti držet se starých způsobů, proti sklonu vybírat si jednodušší cestu, překonat odpor, překonat lenost, nebát se změny, dřiny, kterou představuje.

Tak začal můj růst a rozvoj mé osobnosti. Přečetla jsem spoustu knih, ve všech jsem si našla nějaký způsob změny. Někdy si ještě s chutí takové knihy přečtu. Ukončila bych tento článek slovy M. Scotta Pecka:

Úpadek fyzických sil ve stáří je nevyhnutelný. Naproti tomu lidský duch se může v životě jedince vyvíjet velmi dramaticky a projít zásadními změnami. Duševní schopnosti mohou růst až do okamžiku smrti v pokročilém stáří. (i když se to většinou nestává). Život nám poskytuje neomezené možnosti duchovního růstu až do konce.

Zdroje:
Louise L. Hay: Miluj svůj život
M.Scott Peck: Nevyšlapanou cestou
Napoleon Hill: Myšlením k bohatství
Janette Rainwater: Vezměte život do svých rukou

Autor: Michaela Přibová

Reklama

Další články z i60.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Cesta k sobě

„Nakonec se to stane.“ Experti popisují možný obrat v české politice

Od televizní ikony k těžkým životním ranám. Saskia Burešová ustála dluhy i ztrátu manžela

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Tyhle polibky změnily dějiny filmu. Některé byly žhavější než celý zbytek příběhu

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?