5 min

Chcete udržet mozek mladý? Pozor na život na autopilota

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Ráno stejná cesta. Přes den práce nebo domácí povinnosti. Večer televize, telefon a postel. A druhý den znovu. V pondělí, ve středu i v sobotu. Dny se začnou podobat jeden druhému a najednou máme pocit, že týdny mizí neuvěřitelně rychle.

Muž prochází kolem lidské siluety vystřižené v mlhavé trávě krajiny

Zdroj: Shutterstock

Možná to znáte sami, čím jsme starší, tím častěji máme pocit, že čas utíká. A právě tady se nabízí zajímavá otázka, nemůže mít příliš jednotvárný život vliv také na to, jak rychle stárne náš mozek? Odpověď není tak jednoduchá. Rutina totiž není automaticky špatná. Pravidelný spánek, podobný čas vstávání, pravidelný pohyb nebo pravidelné jídlo mohou být pro mozek naopak velmi prospěšné. Zároveň se ale ukazuje, že mozek potřebuje vedle stability také nové podněty, učení, pohyb, společenský kontakt a určitou míru výzvy. Problém tedy nemusí být v tom, že máme režim. Problém může nastat tehdy, když se z režimu stane život řízený autopilotem.

e7e63f3a52dbc-obrazek.jpg.webp
Foto: Shutterstock

Mozek nemá rád stereotypy

Mozek se během života přirozeně mění. Některé oblasti se postupně zmenšují, může se zhoršovat paměť, pozornost nebo schopnost rychle zpracovávat nové informace a mění se také fungování nervových buněk a chemických látek, které mezi nimi přenášejí signály. Tempo těchto změn ale není u všech stejné. Na zdraví mozku se podílí řada faktorů, například spánek, pohyb, strava, stres, kardiovaskulární zdraví, kouření, alkohol nebo společenské kontakty. Důležitou roli má také to, co během života svému mozku nabízíme. A právě zde začíná být zajímavá každodenní rutina.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Návyky řízené mozkem, díky kterým může jiskra ve vztahu hořet i po letech

Pokud jsou naše dny téměř dokonale stejné, mozek dostává méně příležitostí učit se něco nového. Nemusíme řešit nové situace, hledat jiné cesty, osvojovat si nové dovednosti ani vytvářet tolik nových vzpomínek. Z dlouhodobého hlediska tak může vzniknout život, ve kterém sice všechno funguje, ale mozek má stále méně důvodů vystupovat ze zajetých kolejí.

Proč nám s věkem připadá, že čas utíká rychleji

Stereotyp může ovlivňovat také naše vnímání času. V dětství je svět plný prvních zkušeností. První školní den, první výlet, nové prostředí, noví lidé, nové hry. Mozek zaznamenává obrovské množství nových informací a vzniká mnoho výrazných vzpomínek. V dospělosti je toho často méně. Známá cesta do práce, známé obchody, známé povinnosti, stejný televizní program. Když se mnoho dní podobá jeden druhému, máme zpětně méně výrazných vzpomínek, které by jednotlivé dny od sebe oddělovaly. A proto může rok plný nových zážitků působit zpětně mnohem delší než rok, ve kterém se téměř nic nezměnilo. Neznamená to, že mozek kvůli rutině doslova zestárne o několik let. Spíše můžeme mít méně příležitostí k jeho aktivnímu zapojení a zároveň si jednotlivé dny hůře odlišovat v paměti.

Rutina může být pro mozek také dobrá

Tady je důležité jedno rozlišení. Pravidelnost není totéž, co monotónnost. Mozku prospívá určitý řád. Pravidelný spánek pomáhá udržovat stabilní cirkadiánní rytmus. Pohyb podporuje prokrvení mozku a je spojován s lepším fungováním některých mechanismů důležitých pro paměť a neuroplasticitu. Pravidelný kontakt s lidmi zase pomáhá udržovat kognitivní i emoční kondici.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Jste bordeláři? Možná netušíte, co nepořádek dělá s vaším mozkem

Výzkumy naznačují, že pravidelný denní rytmus může souviset s pomalejším biologickým stárnutím. U lidí se stabilnějšími vzorci aktivity a odpočinku byl pozorován mladší biologický věk buněk, měřený běžnými testy biologického stárnutí. Takže bychom neměli zahodit svůj režim. Spíše bychom měli do pravidelného života přidávat nepravidelné podněty.

Co když tedy každý den trochu změníme

Nemusí jít o žádnou velkou životní revoluci. Stačí změnit cestu, kterou chodíme na nákup. Naučit se několik slov nového jazyka. Začít vařit jídla, která jsme nikdy předtím nezkoušeli. Poslechnout si jiný typ hudby. Vyrazit někam, kde jsme ještě nebyli. Naučit se ovládat nový program, nástroj nebo sport.
Velmi důležité je také hýbat se. Dlouhé sezení a sedavý způsob života nejsou pro mozek ideální. Pohyb podporuje krevní oběh, metabolické zdraví a procesy spojené s neuroplasticitou. Nemusíme přitom běhat maraton. Pravidelná chůze, schody, práce na zahradě, tanec nebo krátké procházky během dne jsou lepší než hodiny bez pohybu.

Stejně důležité je nezůstávat sám. Rozhovor s člověkem, který má jiný názor, společná aktivita, kurz, dobrovolnictví nebo třeba obyčejné setkání s přáteli představují pro mozek mnohem komplexnější úkol než pasivní sledování obrazovky. Musíme poslouchat, reagovat, vybavovat si informace, formulovat myšlenky a přizpůsobovat se situaci. A právě to je pro mozek zajímavé.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Jak číst lidem myšlenky? Ne, nepotřebujete nadpřirozené schopnosti. Stačí si všímat těchto detailů

Mozek je plastický. To znamená, že se dokáže během života přizpůsobovat, vytvářet a posilovat nervová spojení a reagovat na nové zkušenosti. Největší smysl proto nemusí mít luštění stále stejných křížovek každý den. Mnohem zajímavější je dělat něco, co nás skutečně nutí přemýšlet. Naučit se něco, co neumíme. Začít s nástrojem. Učit se jazyk. Zkusit nový sport. Číst o tématu, kterému nerozumíme. Vést delší rozhovory. Cestovat. Tvořit. Učit někoho jiného. Nemusí to být obtížné. Důležité je, aby to pro nás nebylo úplně automatické.

Jak tedy dát mozku více života

Nemusíme kvůli tomu převrátit svůj život naruby. Můžeme si ponechat zdravé kotvy, podobný čas vstávání, dostatek spánku, pravidelný pohyb a jídlo, a kolem nich vytvořit prostor pro nové zkušenosti. Jednou týdně jiná cesta. Jednou za čas nové místo. Nová kniha. Nový recept. Nový člověk. Nová dovednost. A hlavně méně času v úplném nehybném autopilotu. Protože stárnutí mozku sice nezastavíme, jeho tempo ale není pouze otázkou data narození. Záleží také na tom, jak žijeme, jak se hýbeme, jak spíme, jak zvládáme stres a především jak často dáváme svému mozku důvod, aby se učil něco nového. Takže až budete mít příště pocit, že celý týden utekl během chvíle, zkuste udělat něco jinak. Ne proto, že tím zastavíte čas. Ale možná proto, aby váš mozek měl za pár měsíců na co vzpomínat.

Zdroje: ABF, Access labs, Eating Well, LSA, The Dr Kumar Discovery, Jama Network

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Po jednom drinku s neznámým mužem jsem se probudila nahá v cizím pokoji a s dluhem, popisuje Petra

Svatba, která šokovala Ameriku: Devětačtyřicetiletý prezident se oženil s o 27 let mladší studentkou

Když americký prezident Grover Cleveland (1837-1908) oficiálně oznámil zásnuby, způsobil veřejnosti šok....

Petra Hřebíčková: Jsem někdy jako vlk samotář. Umím být na sebe tvrdá

Petra Hřebíčková působí jako žena, která má k životu i ke své práci zdravý nadhled, ale zároveň umí jít...

Recept na italské tiramisu podle Pavla Berkyho

„Tiramisu dělám podle oficiálně uznaného receptu z restaurace Le Beccherie v Trevisu, která je nejčastěji...

Čím tmavší opálení, tím větší frajerka? Když to přeženete, můžete za pár let vypadat jako indiánská babička

Ještě před pár desítkami let platilo, že čím opálenější se člověk vrátil z dovolené, tím lépe. Opálení bylo...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Chcete udržet mozek mladý? Pozor na život na autopilota

Babiš v baště Kubova hnutí. Hejtmana chválil, promluvil o možné spolupráci

Kdo jednou podvedl, podvede znovu. Svedla ženatého muže, ale to, co přišlo pak, nikdo nečekal

Začalo to nevinným pokusem v jedenácti letech. Dnes mají s mámou v obýváku nevídaný byznys

KVÍZ: Na těchto slovech si vyláme zuby skoro každý. Máte češtinu v malíčku?

Lidskou mozkovou tkáň udrželi živou přes pět let. Její buňky si „pamatovaly“, jak jsou staré