4 min

Irokézská Panna

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Jmenovala se Tekakwitha. "Ta, která dává věci do pořádku". V roce 2012 se stala úplně první svatou z řad severoamerických domorodých obyvatel. Kateri Tekakwitha, zvaná Lilie Mohawků nebo také Irokézská Panna.

Irokézská Panna

Zdroj: i60.cz

Kateri Tekakwitha, dobový portrét. Výřez z obrazu otce Chauchetièra (Wikimedia Commons, volné dílo)

Irokézská Panna

18. 4. 2026

Jmenovala se Tekakwitha. "Ta, která dává věci do pořádku". V roce 2012 se stala úplně první svatou z řad severoamerických domorodých obyvatel. Kateri Tekakwitha, zvaná Lilie Mohawků nebo také Irokézská Panna.

Narodila se zřejmě roku 1656 křesťanské matce z kmene Algonkinů v mohawské vesnici Ossernenon (dnes Auriesville, N.Y., USA). Její otec byl náčelník a svou ženu si u nepřátelských Algonkinů opatřil únosem.

Algonkinové, vyobrazení ze 17. stol. (Wikimedia Commons, volné dílo)

Když bylo Tekakwithě pět let, přišla epidemie neštovic. Děvčátku zemřeli rodiče i sourozenci. Ona sama sice nemoc přežila, ale zohavená. Na čas dokonce oslepla. Plachá holčička se zjizvenou tváří to neměla lehké. Žila v rodině nového náčelníka, svého strýce. Jeho žena ji neměla ráda, trápila ji hladem, bila ji a chovala se k ní jako k otrokyni. Navíc v oné době všude kolem zuřily boje nejen mezi Agličany a Francouzi, ale také osadníky a Indiány. A hlavně spolu válčily domorodé kmeny navzájem. Zde je třeba připomenout, že Mohawkové nejsou Mohykáni (Mohicans - Muh-he-ka-neew - Lidé Velké řeky), jak se často tvrdí. Jde o dva různé kmeny s odlišným jazykem. Mohawkové (Mohawks - Onondowahgah - Lidé křemene) patřili v té době do tzv. Irokézské ligy, spolu s dalšími kmeny: Onondagy, Seneky, Oneidy a Cayugy. Největšími nepřáteli Irokézů byli především Huroni, ale také Algonkinové. Ti žili v oblasti Velkých jezer na jihu Kanady. A z nich právě pocházela Tekakwithina matka, což byl věčný cejch...

Jen pro ilustraci, jak vypadali Mohawkové v roce 1710. Portrét náčelníka jménem Etow Oh Koam. (Wikimedia Commons, volné dílo)

Po velké epidemii založili Mohawkové novou vesnici. Shodou okolností poblíž misie francouzských jezuitů. A právě k nim se Tekakwitha jednou dostala na výpomoc jako služka. Vědělo se o ní, že je křesťanka, i když nepokřtěná. Klidné duchovni prostředí na Tekakwithu velmi zapůsobilo. Prožívala tehdy velmi složité období. Vlastní kmen jí pohrdal, teta ji nenáviděla a příbuzní se jí chtěli zbavit tak, že ji nutili do manželství. Prý proto se už tehdy na misii zaslíbila Bohu a složila slib panenské čistoty. Pak se konečně se dočkala křtu. Bylo jí asi tak dvacet let. Dostala jméno Catherine - po sv. Kateřině Sienské. Domorodci nové jméno neuměli vyslovit, a tak jí začali řikat Kateri.

(Wikimedia Commons, volné dílo)

Problémy s příbuznými přetrvávaly, a tak jezuité poslali Kateri na sever. Na misii v Sault du St-Louis (Kahnawake), nedaleko Montréalu. Spolu s dalšími utečenci musela divka ujít více než 300 km bažinami a lesy. Zmíněná misie sloužila jako záchytné misto pro domorodé novokřtěnce. Indiánům se tam dostávalo patřičného vzdělání, aby se pak mohli ke svému lidu vrátit jako misionáři. Nu, myslet si o tom můžeme ledacos, s našimi dnešními znalostmi. Na takových místech se občas děly příšerné věci, které vytrvale decimovaly původní americké obyvatele. Snad to na téhle misii bylo aspoň trošku jiné. A sluší se připomenout, že se psala teprve druhá polovina 17. století. Ty největší hrůzy začaly až o sto let později...

V Montréalu se Kateri Tekakwitha poprvé ve svém životě setkala se ženami žijícími duchovním životem. S jeptiškami. Všímala si jejich obětavé práce v rámci vzdělávání a další pomoci domorodému lidu. Chtěla k nim patřit. A tak v misii pomáhala, kde se dalo. Spolu s muži zajišťovala hlavně zásobování - lovila, maso nasolovala a sušila. Nebála se žádné práce. Při tom všem se ještě starala opuštěné děti. Žila skromný život v modlitbách. Často se postila a sebetrýznila při pomyšlení na Kristovo utrpení na kříži. Proslavila se především tím, že v kanadských mrazech chodila ve sněhu bosá.

Když bylo Kateri kolem čtyřiadvaceti let, těžce onemocněla. Trápily ji úporné bolesti hlavy a přestávala vidět. Pak se přidaly potíže se žaludkem a vysoké horečky. O Velikonocich v roce 1680 nemohla ani dojít do kostela. A tak procesí přišlo za ní. Právě včas, aby jí mohli misionáři udělit poslední pomazání...

Legenda říká, že hned poté přišla agónie. Kateri prý zašeptala "Ježíši, miluji tě..." a zemřela. Podle očitých svědků jí prý ve chvíli smrti zmizely z obličeje jizvy a všem se zdálo, že jen usnula. Psalo se datum 17. dubna roku 1680.

První portrét Kateri Tekakwithy namaloval kněz otec Chauchetière, který je i autorem jejího životopisu. Znal ji osobně, setkal se s ní v Sault roku počatkem roku1680. (Wikimedia Commons, volné dílo)

Svatá Kateri Tekawitha má po celé Kanadě pomníky, sochy a kapličky. Uctívají ji i v USA. Její kanonizace na Svatopetrském náměstí v Římě se v říjnu 2012 zúčastnilo 80 tisíc lidí. Mezi nimi bylo 1500 kanadských poutníků, z nichž naprostou většinu tvořili tradičně oblečení Indiáni z různých kmenů.

Na portrétu otce Chauchetièra je Kateri se svým dřevěným křížkem, který si už jako dítě vyrobila sama v lese. Dalšími atributy indiánské svaté jsou želva (kmenové zvíře Mohawků) a panenská lilie. Je patronkou všech ochránců přírody (i skautů), lidí pronásledovaných pro víru a také přímluvkyní sirotků.

Na náhrobku sv. Kateri Tekakwithy v kostele svatého Františka Xaverského v Kahnawake v kanadském Québecu je epitaf v jejím rodném mohawském jazyce:

OWNKEONWEKE KATSITSIIO TEONSITSIANEKARON

(Nejkrásnější květina, která kdy kvetla u Rudých lidí)

Asi je tím řečeno vše. I když názory na obracení Indiánů na víru mohou být jakékoliv. Třeba je Kateri zrovna tou výjimkou, co potvrzuje pravidlo...

(AI)

S využitím zdroje: Rok se svatými (Schindler, Schauber); Karmelitánské nakladatelství

Autor: Šárka Bayerová

Reklama

Další články z i60.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Irokézská Panna

Lela se ostře pustila do Vémoly: „Na děti mi nedal ani korunu, vše platím sama,“ tvrdí bývalá playmate

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Léta žila ve lži. Bára Basiková promluvila o manželovi, který jí tajil druhý vztah

České hvězdy v týmu plném Rusů. NHL ukázala kontroverzní výběr pro svůj turnaj

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?