Předtím navíc nebylo jasné, kdo v týmu má celou proceduru na starosti. Ve formuli 1 to byl mechanik s lízátkem, který jezdce během pitstopu navedl do boxu, zasignalizoval, aby držel brzdový pedál, zatímco tým odvádí svou práci, a po dokončení pitstopu jezdce zase vypustil. V nemocnici se tato role proměnila v jasně určeného vedoucího: nejprve jím byl anesteziolog, po dokončení předání převzal vedení intenzivista, pracovník JIP. Dnes mechanika s lízátkem nahradil semafor, stále ale musí být obsluhován člověkem.
Některé aspekty formulového pitstopu bohužel nebylo možné přenést do nemocničního prostředí. Formule 1 disponovala časem na vývoj a financemi, a zatímco tým mohl pitstopy nacvičovat znovu a znovu, dokud nebyly perfektní, doktoři se všemu museli učit za pochodu a často museli improvizovat. Když se jeden zaměstnanec F1 přišel do nemocnice podívat, všiml si nedostatečné techniky. Na operačním sále bylo dítě připojeno k několika přístrojům, mezi nimiž byl speciální anesteziologický ventilátor a zařízení na regulaci tělesné teploty. Pro převozu ale musela být tato zařízení odpojena a napojena nová, a protože nebyl k dispozici ventilátor, anesteziolog musel plíce nafukovat a vyfukovat manuálně. Malý pacient byl poté přemístěn na studené lůžko, přikryt dekou a převezen na chodbu. Pak muselo být na JIP všechno odpojeno a znovu připojeno. To se zaměstnanci F1 nezdálo a dotázal se, proč nemůže být pořízeno zařízení, které by vše zvládlo. Technologické řešení by sice existovalo, ale trh pro dětské pacienty byl příliš malý – a rozpočet nemocnice omezený. Lékaři si tedy museli vystačit s lidmi, ne s technikou.
V neposlední řadě hrál hru fakt, že zatímco předávání pacienta trvá i patnáct minut, pitstop je poměrně jednoduchou procedurou, při které nejde o život a trvá pouhých pár sekund. Při operaci a předávání se toho může tolik pokazit, že nelze natrénovat na všechny možné situace. Výsledkem ale bylo snížení chyb ze 30 % na pouhých 10 %. Porovnání s formulovým týmem pomohlo doktorům lépe předvídat problémy, které mohou nastat a vytvořit procedury, které mohly následovat, i když nemohl být předvídán každičký detail.
Ferrari a nemocnicí GOSH to ale nekončí. Tak jako jsou neustále monitorovány formule během závodu, tak i dětská nemocnice v Birminghamu začala dálkově monitorovat malého Damiana Singha, který se zotavoval ze srdeční zástavy a systém poté aplikovala na další pacienty. V roce 2016 pomohl podobným způsobem Williams týmu fakultní nemocnice ve Walesu. Nemocniční tým si pozvali přímo do továrny, aby se na pitstopy podívali zblízka a ti procesy poté aplikovali při resuscitacích novorozenců.