6 min

Leden 2026 ve světě ve znamení extrémů počasí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

První měsíc v roce 2026 se do světa zapisuje ve znamení extrémů počasí. To podtrhuje důležitost včasné a přesné předpovědi a nutnost funkčnosti varovných systémů. Extrémy počasí si vyžádaly těžkou ekonomickou, environmentální a lidskou dan v průběhu tohoto měsíce.

Leden 2026 ve světě ve znamení extrémů počasí

Zdroj: 123rf

Meteorologické služby jely na plné obrátky

Národní hydrometeorologické služby čelily intenzivním vedrům a požárům, rekordnímu chladnu a sněžení, ničícím lijákům a povodním, které vyskytovaly ve všech makroregionech světa. "Není divu, e extrémní počasí je konzistentně považováno za jedno z největších rizik. Počet lidí ovlivněných katastrofami spojenými s počasím a klimatem stále, rok od roku, roste a hrůzné důsledky na obyvatele byly v lednu viditelné na dennodenní bázi," uvedl Celeste Saulo, který je generálním tajemníkem Světové meteorologické organizace (WMO).

Extrémně vysoké teploty jsou jedním z extrémů počasí, kterým regiony světa čelily (zdroj: depositphotos.com)

Obr. 1: Extrémně vysoké teploty jsou jedním z extrémů počasí, kterým regiony světa čelily (zdroj: depositphotos.com)

To právě podtrhuje významnost iniciativ včasného varování počasí, které může zachraňovat životy. Dlouhodobé zvyšování ročních teplot mohou fungovat jakožto palivo pro stále častější a intenzivnější extrémy počasí. Rok 2026 byl mimochodem vyhodnocen jako třetí nejteplejší rok historie.

Extrémní vedra a požáry

Velké části Austrálie byly v lednu sevřeny dvěma vlnami veder, které mimo jiné vytvořily příhodné podmínky pro vznik požárů (ty byly o to nebezpečnější, protože podmínky byly navíc větrné). Australské meteorologické služby vydávaly výstrahy před horkem ve velkém. Dne 26. 1. jihoaustralské město Ceduna zaznamenala neuvěřitelnou teplotu 49,5 °C. To je pro tuto lokalitu nový rekord. Extrémní maxima zaznamenaly i jiné lokality v jižní Austrálii - severozápadní Victoria, vnitrozemí Nového Jižního Walesu a jihozápadní Queensland registrovaly teploty nad 45 °C. Druhá vlna veder zasáhla Austrálii v časovém horizontu menší než měsíc, očekává se dosažení i 50 °C.

Vlny veder jsou spojovány se zdravotními riziky, zejména v případě takto vysokých absolutních teplot. Jedná se o déletrvající období vedra (většinou 3 nebo 5 a více dní za sebou), kdy teploty výrazně převyšují hodnoty obvyklé pro danou oblast v daném ročním období. Vlny veder jsou mnohdy nazývány jako "tichý zabiják".

Maximální teploty při horkých vlnách v Austrálii v lednu 2026 (zdroj: Bureau of Meteorology Australia)

Obr. 2: Maximální teploty při horkých vlnách v Austrálii v lednu 2026 (zdroj: Bureau of Meteorology Australia)

"Mimořádně vysoké teploty jsou velice nepříjemné, ale hrozící požáry děsí Australany ještě o něco víc. Tvorbu požárů kromě dlouhodobého sucha a vysokých teplot v příští dnech podpoří také trochu silnější vítr. Stačí pak jakýkoliv omylem založený požár, který by se začal v rozpálené a suché krajině bleskově šířit. Požáry se dokonce někdy rozhoří i bez lidského zavinění. Zdejší vegetace je velice hořlavá, protože australské typy rostlin a stromů obsahují málo vody," okomentoval situaci pro Meteocentrum meteorolog Martin Štros.

Požáry úřadovaly také v Chile v regionech Biobío a Ñuble, které donutily desetitisíce občanů k evakuaci. Došlo ke zničení stovek budov a zemřelo 21 lidí. Vysoké teploty a dlouhodobé sucho zesilovaly požáry také v Patagonii v jižní Argentině.

Extrémní mráz a sněhové bouře

Obecným zvyšováním teplot dochází k poklesu pravděpodobnosti dosažení rekordních mrazů a ke snížení intenzity studených vln. Na druhou stranu to neznamená, že se tyto jevy nemohou vyskytnout. Snižuje se jen jejich pravděpodobnost.

V důsledku zeslabeného a narušeného polárního víru, který způsobuje zvlněný polární tryskové proudění, pomohlo zesílit extenzivní intruze mrazivého vzduchu do nižších zeměpisných šířek. Stalo se tak v Severní Americe, Asii a samozřejmě i v Evropě. Na mnoha místech se mimo jiné objevily také sněhové (zimní) bouře.

Polární vír a ilustrace jeho zeslabení (zvlnění) ukazuje mechanismus proniknutí studeného vzduchu do nižších zeměpisných šířek (zdroj: NOAA)

Obr. 3: Polární vír a ilustrace jeho zeslabení (zvlnění) ukazuje mechanismus proniknutí studeného vzduchu do nižších zeměpisných šířek (zdroj: NOAA)

"Když je vír silný a kompaktní, jeho tvar je víceméně kruhový a mrazivý vzduch z Arktidy proniká na jih jen výjimečně a v mnohem menší síle. Naopak jestliže dojde k oslabení nebo rozpadu víru, velmi studený vzduch může velmi rychle propadnout až do oblastí mírných šířek a výjimečně až do subtropů, zejména nad Severní Amerikou," poskytl pro Meteocentrum informace meteorolog Jáchym Rögner.

Severní Amerika v posledních týdnech zaznamenala masivní sněhové bouře v Kanadě a USA, která přinesla vytvoření mocné sněhové pokrývky, ledovku a silné mrazy. Mnoho letů muselo být zrušeno a výpadky elektrického proudu ovlivnilo stovky tisíc domácností a vedlo až k obětem na životě. Americká národní meteorologická služba tvrdí, že se jednalo o nejdéle trvající studenou epizodu za několik dekád.

Sociální sítě obletěly snímky nové 2 metrové sněhové pokrývky v ruské Kamčatce v prvních dvou týdnech ledna, která napadla na již předchozích 3,7 m napadnutého sněhu v prosinci. Dohromady tato mocnost sněhové pokrývky je rekordní od 70. let 20. století. Problémy se sněhem byly přítomny také v severním Afghánistánu, Pákistánu, Indii a západním Nepálu.

Velké části Evropy byly svědky opakujících se bouří s vydatnými srážkami, silným větrem a vysokými vlnami, znemožňující cestování a působící povodně v mnoha zemích od Irska, přes Spojené Království, do západního Portugalska, Španělska a celého Středomoří.

"Největší hrozba silných srážek se soustředí především do jihovýchodu Itálie, kde modely předpovídají nejen krátkodobé přívalové srážky, ale i trvalý déšť v následujících dnech. Modely počítají se srážkovými úhrny, které mohou lokálně během 24 až 48 hodin přesáhnout hranici 200 až 300 mm, což v mnoha oblastech způsobí riziko vzniku bleskových povodní a zatopení ulic a budov menších měst," komentoval například situaci z 19. 1. 2026 pro Meteocentrum meteorolog Jáchym Rögner.

Minimální teploty během ranních hodin dne 11. 1. 2026 ve střední Evropě (Zdroj: ICON/WXcharts).com

Obr. 4: Minimální teploty během ranních hodin dne 11. 1. 2026 ve střední Evropě (Zdroj: ICON/WXcharts.com)

Arktický vzduch zasáhl zejména sever a severovýchod Evropy, ale nevyhnul se ani střední Evropě, když teploty v Česku klesaly k -30 °C. Podle služby The Deutscher Wetterdienst se očekává opětovné rozšíření studeného arktického vzduchu i v příštích měsících, zejména v Norsku, Švédsku, Finsku, evropského Ruska, Pobaltí, případně i střední Evropě. To, zda se studený vzduch propadne i k nám do ČR zatím není zcela jasné, vzhledem ale k výše popsaným mechanismům se tak při příhodných povětrnostních situacích může stát.

Extrémní srážky a povodně i v jiných regionech

V jihovýchodní Africe se v některých státech prosadily extrémní srážky. Mezi nejvíce zasažené státy patřil Mozambik, kde povodně zasáhlo až 650 tisíc obyvatel, stovky tisíc z nich muselo opustit domovy, přičemž poničených nebo zcela zničených domovů bylo až 30 000. Zasáhnutá byla také mosambická metropole Maputo.

V Jihoafrické republice přívalové deště a povodně usmrtily nejméně 30 lidí a smetly mnoho domů, silnic a mostů na severu země. Hydrometeorologickými jevy je tato země postižena jako druhá nejvíce po Mosambiku.

V Indonésii více než 50 lidí usmrtily na ostrově Jáva masivní svahové sesuvy, které byly vyvolané taktéž vydatnými srážkami. Vzhledem k geologickým charakteristikám, (ne)stabilitě půd a neudržitelnými zemědělskými praktikami, se v tomto regionu nejedná o výjimečnou událost. Nový Zéland zase zasáhly tropické cyklony, které přinesly i rekordní srážkové sumy na Severní ostrov. I zde byly zaznamenány velké škody povodněmi a svahovými sesuvy, které způsobily úmrtí v tábořišti.

První měsíc roku 2026 se tak zapíše mezi měsíce rekordů a extrémního počasí. Ano, v každý měsíc roku bychom v nějaké části světa nešly extrémy počasí, nicméně četnost událostí byla tentokrát nad očekávání. Od sucha a horka, přes bouře, lijáky a povodně, až po silné mrazy a silné sněžení - to vše přispělo do heterogenity výskytu jevů. Všechny tyto události podtrhují opodstatněnost a nutnost funkčních národních meteorologických služeb, které zajišťují včasné varovací systémy a případně nutný nowcasting.

Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz

Reklama

Další články z Meteocentrum.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Meteocentrum.cz

Meteocentrum se zaměřuje na aktuální i dlouhodobé informace o počasí v Česku i v zahraničí. Čtenáři zde najdou přesné předpovědi počasí pro celý svět a informace od profesionálních meteorologů, radarové snímky s přesnou předpovědí deště, přehledy teplot i srážek i vysvětlení meteorologických...

Leden 2026 ve světě ve znamení extrémů počasí

Ponížení pro Putina. Místo velkolepé přehlídky si musel vystačit s plakátem ponorky

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Proč měl Petr Pavel fotografickou akreditaci na formuli 1? Vysvětlení je překvapivě jednoduché

Pikantní minulost Ivany Gottové: Ještě než poznala Karla, okouzlila hollywoodskou hvězdu

Turistika bez davů a front. Česká krajina je plná skrytých pokladů