Únik informací z Deutsche Bank odhalil mimo jiné praní ruských peněz přes maďarskou polostátní banku, kterou spoluvlastní Orbánův přítel a oligarcha Lőrinc Mészáros. Banka poskytla v roce 2022 úvěr na financování kampaně Marine Le Penové před prezidentskými volbami. U stejné banky si v posledních pěti letech bral úvěry také holding Agrofert.
Příběh banky MKB, která měla podle nedávno uniklých dokumentů hrát klíčovou roli v ruské síti podezřelé z praní špinavých peněz, ukazuje, jak masivně za Orbánovy vlády stát nahrával osobám a firmám spřízněným s bývalým premiérem.
Banka MKB vznikla v roce 1950 a během komunismu byla jednou ze čtyř hlavních finančních institucí v zemi. V letech 1994–1995 byla první z pěti největších státních bank, která prošla privatizací. Čtvrtinový podíl v ní tehdy získala bavorská banka BayernLB, která v následujících dvaceti letech svůj podíl navyšovala až na 99,9 procenta.
V roce 2015 odkoupila banku MKB od bavorských majitelů Maďarská národní banka (MNB) za 55 milionů eur. V té době byla MKB podle objemu aktiv šestým největším poskytovatelem úvěrů v zemi.
Již po necelém roce byla ale banka znovu na prodej. Maďarská národní banka ji prodala konsorciu domácích a zahraničních investičních fondů. V lednu 2019 pak koupili 81,5 procenta akcií MKB Orbánovi blízcí oligarchové Lőrinc Mészáros a László Szíjj.
László Szíjj, který podniká především ve stavebnictví a společně s fondy Lőrince Mészárose získal v roce 2022 lukrativní 35letou koncesi na výstavbu, údržbu a provoz dálniční sítě v Maďarsku v hodnotě více než 61,3 miliardy dolarů (tuto smlouvu nová vláda letos v září smlouvu vypověděla, pozn.red.), získal tehdy v bance nepřímý podíl ve výši 32,9 procenta. Ten ale zhruba po půl roce prodal fondu s nejasným vlastnictvím.
Lőrinc Mészáros na rozdíl od Szíjje v bance zůstal. V MBH, která vznikla před třemi lety sloučením MKB a dalších dvou bank, dnes ovládá prostřednictvím sítě soukromých investičních fondů a společností většinový podíl, který se podle informací maďarských médií pohybuje mezi 50 až 70 procenty. Maďarský stát v ní drží menšinový podíl kolem 15 procent akcií.
Deutsche Bank odřízla MKB již v roce 2020
Partnerem MKB byla již od 70. let jedna z největších bank světa, německá Deutsche Bank (DB). Ta ale v květnu 2020 náhle oznámila, že s maďarskou bankou do 30 dnů ukončí veškerou spolupráci.
Zaprvé vnímala rostoucí politický vliv na banku poté, co přešla do rukou osob blízkých Viktoru Orbánovi, a zadruhé odhalila dosud neznámou síť podezřelou z praní špinavých peněz, která měla vazby na Rusko.
Přes tuto síť protékaly obrovské finanční částky a její fungování bylo do značné míry umožněno právě bankou MKB.[souvisejici1]
Deutsche Bank tento krok tehdy nezveřejnila. Informace vyšly najevo až nyní v rámci investigace s názvem „Inside Deutsche Bank“, v rámci níž mezinárodní konsorcium novinářů zkoumalo 15 milionů uniklých souborů.
Data získali indický autor a novinář Josy Joseph a jihoafrická novinářka Khadija Sharifeová. Investigaci koordinovala jihoafrická nezisková organizace Barracuda Media a v uplynulých měsících na ní spolupracovalo více než 200 novinářů z 53 redakcí z celého světa.
Z Česka byla členem konsorcia redakce Investigace.cz, která se již dříve podílela na velkých mezinárodních investigacích jako Panama Papers, Grupo América, nebo Kočnerova knihovna.
Problémů v MHB si ale všímaly i maďarské státní instituce. Od roku 2023 dostala nejméně šest pokut v rozmezí mezi deseti a osmdesáti miliony, mimo jiné za to, že nesplnila regulatorní požadavky týkající se prevence praní špinavých peněz.
MKB prala peníze i pro Putinova oligarchu
Uniklé dokumenty odhalují, že MKB banka sloužila doslova jako brána pro ruské peníze do Evropy. Ruská síť skrz ni převedla v letech 2017 až 2020 nejméně 1,7 miliardy eur a vykazovala „četné znaky organizovaného zločinu“, uvádí maďarský server Direkt36, který se podílel na analýze dokumentů uniklých z Deutsche Bank.
„Banka MKB hrála ve fungování sítě klíčovou roli, neboť iniciovala a přijala největší podíl převodů,“ píše Direkt36.
Pět z 15 klíčových společností této sítě – registrovaných převážně v Hongkongu a na Kypru – mělo v bance vedené účty, přestože neměly žádnou zjevnou vazbu na Maďarsko, dodává server. „Tyto subjekty přijaly a odeslaly nejméně 460 milionů eur.“
Jedna ze společností této sítě, registrovaná v Hongkongu pod názvem Dempshire Corporation, měla vazby na ruského miliardáře Olega Děripasku a v průběhu tří let přes ni proteklo více než 130 milionů eur.
Děripaska býval před finanční krizí v roce 2008 nejbohatším mužem v Rusku, je zakladatelem ruského hliníkového gigantu Rusal, majitelem automobilky GAZ či výrobce letadel Aviacora, a je rovněž spolumajitelem rakouské stavební firmy Strabag.
Již v roce 2018 na něj Spojené státy uvalily sankce – mimo jiné kvůli jeho blízkým vztahům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Byl ženatý s Polinou Jumaševovou, dcerou Putinova dlouholetého poradce Valentina Borisoviče Jumaševa.
Vysoké úvěry pro Agrofert
Podle maďarských novinářů využíval Viktor Orbán banku MKB (a později MBH) k poskytování úvěrů svým politickým spojencům. Tyto půjčky údajně často sloužily především k financování jejich politických stran. V roce 2023 získala španělská krajně pravicová strana Vox od této banky úvěr ve výši 9,2 milionu eur na svou volební kampaň.
V roce 2022 před francouzskými prezidentskými volbami poskytla MKB úvěr ve výši 10,7 milionů eur francouzské straně Národní sdružení (Rassemblement national) Marine Le Penové.
MKB Bank poskytovala v posledních pěti letech úvěry také Agrofertu, který v Maďarsku dlouhodobě podniká. Poprvé to bylo v roce 2021, kdy se jednalo o úvěr ve výši 222,7 milionu korun. V následujícím roce si Agrofert půjčil již téměř třikrát tolik, a sice 629,7 milionu korun.
V roce 2023, kdy byla dokončeno sloučení MKB s dalšími dvěma maďarskými bankami, se úvěr pro Agrofert meziročně téměř zdvojnásobil na 1,7 miliardy korun, což představovalo kolem čtyř procent celkových bankovních úvěrů Agrofertu. Kolem 1,6 miliardy si Agrofert půjčil i v letech 2024 a 2025. To už bylo v letech, kdy byla banka opakovaně pokutována dohledovými orgány.
Současný český premiér Andrej Babiš byl oficiálně majitelem Agrofertu až do 20. února 2026, kdy vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.